michell2

Pro mne úžasná komedie (v době vzniku), moc se mi líbil Matthew Perry už jak začal tlouct do volantu toho svého autíčka...byl krásně roztržitý jak třeba narazil do skleněné výplně atd atd. Viděl jsem to později snad ještě 5x, skvělá zábava...na nic nemyslet a jen se dívat..

Byl jsem na vojně u motostřeleckého útvaru téměř v době , kdy se film-seriál natáčel. Samozřejmě je sladký a vcelku se vše daří vojákům i důstojníkům zvládnout pod praporem strany a SSM. Nebylo to tak ideální, náš útvar za ty dva roky zaznamenal minimálně jednu sebevraždu důstojníka, několik sběhnutí vojáků základní vojenské služby od osádky, dále jeden útěk několika záklaďáků se zbraněmi a nákladákem a dokonce pokus jednoho poručíka dělostřelectva ujet s osádkou a samohybnou houfnicí ráže 122mm směrem k západním hranicím (zmohl je však alkohol a k hranicím nedojeli). Velitelem pluku byl zakomplexovaný Slovák východňár zpočátku pouze v hodnosti kapitána. I třeba velitel tankového praporu byl major a zástupci velitele pluku měli hodnost podplukovníků. Zástupce velitele pluku kapitán Drahoňovský se dokonce psychicky zhroutil a již se k pluku nevrátil. Zástupce pplk. Půta (pro týl) měl plnou hubu socialistického člověka a jak mu strana pomůže, ale dovedl být nesmlouvavý a sám problémy někdy řešil tvrdě a bez skrupulí (pokud tedy zrovna moc nepil), ale dovedl zařvat a velet. Někde důstojníci s vojáky táhli za jeden provaz někde se stalo, že velitel praporu vracejíc se v noci z kanceláře byl sražen do výkopu. Pak se několik dní zamykal ve své kanceláři. Nově příchozí důstojníci (vysokoškoláci), kteří k pluku nastupovali na počátku 80. let již byli vesměs svojí úrovní výše než jejich starší kolegové, kteří absolvovali pouze důstojnické školy...tito se i více sžívali s absolventy i mužstvem. Celkově já na ten seriál pohlížím shovívavě už především proto, že po odmyslení si těch negativ vcelku věrně zachycuje dění u tehdejšího motostřeleckého útvaru na sklonku 80. let. A ty díly ze cvičení, kde jezdí "bévépéčka" (BVP-bojové vozidlo pěchoty) si náramně užívám neboť jsme se v nich něco najezdili. A kolektiv jsme měli dobrý, kde každý znal své místo a společně jsme se to snažili celé v co největším klidu přežít... Možná se někdo rád raději mrkne na seriál Ordinace v růžové ...já mu to neberu já zase na tento :-)))

Jedničku jsem viděl poprvé v kině tuším v roce 1982 a "dvojku" Cameronovu díky VHS kazetě dabované jedním hlasem :-)) pak za "totáče" v roce 1989 a uchvátil mě úplně stejně. Za ca dva roky jsem jej pak viděl pohodlně zase v kině. Jednička byla komorní, děsivá sci fi, dvojka plně akční děj. Myslím, že to Cameron hezky rozvinul. Včera jsem viděl DC (directors cut) a docela mne překvapilo, že z toho vystřihly ty scény, které tolik osvětlují. První ca 5ti minutová ukazuje jak vozítko s rodinkou a s "Newt" na palubě dorazilo k vesmírné lodi s vejci a otec dopadl stejně jako Kane. Tady Newt krásně zapiští...:-) jako potom ještě několikrát. Vidíme i osadníky jak pracují ve stanici. Pak je tu mj. další docela důležitá, leč vystřižená scéna, kdy mariňáci zabarikádovaní v komplexu použijí na dvou přístupových bodech rychlopalné kanóny ráže ca 15-20mm ovládané počítači. Krásná scéna, kde rychlopalky skolí pár desítek vetřelců. Teprve pak se vetřelci přeskupí a zbytek vyrazí již tím známým žebrovaným stropem. Někdo tu v hodnocení psal, že mariňáci jsou po zuby ozbrojení. No možná z pohledu roku 1986, ale ani to ne. Mají v podstatě jen klasické zbraně, útočnou pušku nebo chctele-li samopal s granátometem (docela běžná věc v r.86), plamenomet či ty počítačem ovládané kulomety-malorážové kanóny. Žádné, ale žádné vesmírné zbraně hodné doby, kdy se vydají na LV 158. Tedy třeba zbraně schopné střleby za roh, bomby které při výbuchu vysají ve svém okolí vzduch, malé na dálku ovládané průzkumníky, zbraně které tolik nehltají střelivo nebo laserové zbraně...jj asi to korporace WEYLAND-YUTANI nechtěla, chtěla tu potvůrku zase dovézt na zem. Trošku nad rámec se mi zdá chování Ripley kdy spálí vejce a střílí na matku ač ví, že celá kolonie za pár minut bude zničena nukleárním výbuchem. OK má na ty vetřelce děsnej vztek...Jen mi trochu mrzí, že u Promethea každý viděl mouchu na všem dění a k prvním dvou dílům nikdo -skoro nic ? :-)) KDO JSTE NEVIDĚLI "dc" URČITĚ NA NI MRKNĚTE !!! Je to prostě stále pecka a je málo sci fi filmů, které dosahují kvalit jedničky a dvojky. Spíše jim nesahají ke kotníkům. Přehnal jsem to? Tak dobrá ..po pás :-) U jedničky jsem říkal díky Ridley tady říkám to samé..Jamesi, díky ..!

Tuším, že to bylo letos 30 let co jsem Vetřelce viděl v letním kině na vojně ve Stříbře. V té době bylo sci fi filmů poskrovnu a před ním jsem viděl třeba Kozoroh1 což byl také zajímavý snímek (J.G. tam též složil hudbu). Nevěděli jsme ani pořádně na co jdeme, jen že by to mohlo být dobré sci-fi. V letňáku, když se začalo promítat byla slušná tma a za plátnem svítily hvězdy takže jsme si připadali, že jsme vlastně ve vesmíru. HNED od začátku nás dostala hudba, která byla děsivá a postupně se zobrazující písmena A L I E N byla prvním šokem. A ty krásné scény a triky. To bylo prostě něco úžasného jak nám Ridley odhaloval postupně (jen část) loď Nostromo. Ty chodby, trubky ventilace, závany vzduchu, až démonické syčení a když se pak zapnul počítač aby se posléze celá posádka probrala ze spánku..... celé kino s sebou cuklo. Za první počítač jsem mohl usednout až někdy v roce 1987 a neuměl z dnešního pohledu skoro nic. Byl s ČB obrazovkou a zvládal nějaké křoupání salátu (hra). Takže vše co jsme mohli vidět z té lodi v nás vzbuzovalo doslova němý úžas. To co tehdy obrazovky PC v lodi Nostromo zaznamenávaly.... a navíc bylo to v barvě !! (ještě v roce 1992 se běžně prodávaly PC s ČB obrazovkou). Vím jak jsme byli uchváceni, když loď se přibližovala k planetě LV158 a počítače vše sledovaly. LCD se objevily u nás asi o 20 let později (v Prometheovi už bylo přeelcédéčkováno :-)) Úplně nás přikovala do sedadel ta atmosféra...sykot, skřeky, ponurá hudba...Když na plátně na chvíli poprvé vyjel vetřelec z Kana byl to šok a stejný následoval když se pak na zlomek ukázal v chladících věžích. Vím, že občas někdo v letňáku zvracel, těžko říct zda li z přemíry piva nebo přemíry děsu (řekl bych, že to druhé...) Ještě za totáče jsem stihl vidět alespon na videu druhé pokračování než se dostalo do kin. Bylo to jiné, ale také pecka (více akční, více vetřelců...) Ale Vetřelec to je kult. Viděl jsem ho snad 20x a naposledy právě nyní v DC(directors cut). Až na nějaké drobnosti z dnešního pohledu (zastaralé počítače, mnohde divoká změť kabelů a armatur ..) je tam stále ten děs, který málo co překoná. Navíc je tam mj. v DC scéna s "zakonzervovanými" členy osádky jak je najde Ripley.Asi ten kdo viděl film poprvé nyní nemá tu šanci jej tak prožít. My o něm tehdy diskutovali ve volných chvílích s kamarády snad celý měsíc...:-) Díky Ridley , díky... P.S.: KOMU SE ZDÁ, že ten film nemá atmosféru, že nepůsobí děsivě, hm nechť si jej pustí někdy v noci, kdy je sám a zvolí solidní prostorový zvuk nebo kvalitní sluchátka...nebude se ´mu chtít na záchod ... :-))

Když jsem šel v roce 1983 do letňáku na Vetřelce neměl jsem o filmu žádné představy. Byla tma jako vyšitá a občas člověk tu vesmírnou oblohu vnímal i za plátnem...úžasné. Po filmu jsme několik dní trávili diskusemi jak to bylo natočeno a jak nás děj, hudba a výprava doslova dostaly. Prométhea jsem shlédl a měl za sebou již upoutávky a velká očekávání všech a ...nejednou i zklamání mnohých, kteří film viděli přede mnou. Odpoutal jsem se od toho dal si na film pauzu a viděl ho až nyní a celkem tak s odstupem asi 3x. Přátelé mé subjektivní hodnocení .....je to zase R.S. pecka ! Úchvatná vizuální podívaná 1A. Scénář sice asi není ideálníí, hudba velmi dobrá a famózní Fassbender (všimli jste si jak má na prstě papilách to dvojité W? A pak že film není dokonalý :-) i Charlize Teron. Ano film se dá rozdělit na třetiny. První dvě jsou ohromující podívaná na interiéry i exteriéry, dokonalé prostředí a všude přítomnou špičkovou techniku (zde je ovšem trochu problém, Nostromo, která jako nákladní loď přiletí na planetu později je konstrukčně ovšem aspoň o nějaké roky starší a mělo by to být opačně :-) Jasně v době vzniku Vetřelce nebyly LCD obrazovky a další hi tech vychytávky jako dnes. Ale zase mohla Nostromo letět z hloubky vesmíru...proto byla starší a možná šlo o starej náklaďák něco jako TATRA 111 na dnešní silnici :-)). Pak přichází operační zákrok a teprve nyní se vkrádá razantně (třetina) drama a děs. Hudba graduje velmi velmi podobně jako ve Vetřelci a slyšíme tam i to zlověstné syčení ...konečně se pro mne chytil duch původního filmu :-) Do té doby to bylo skvělé, ale jen jako výpravná sci - fi jestli mi rozumíte (nejde mi o akční střílečku, ale atmosféru děsu, který nyní Rapace provází) nyní to má duch vetřelce..ikdyž jen rámcový. Loď zkázy pro lidstvo je taranem zničena a její trosky dopadají na povrch planety a končí tak jak ji najdou astronauti z Nostromo. Ale je tu zase jeden háček. Oni uvnitř lodě v onom křesle najdou toho mimozemského nadčlověka s rozervaným skeletem. V Prométheovi nám umírá mimo svoji loď po "zplození" vetřelce. Dále se tu kdosi rozčiloval, že Prometheus se nějak rozplizl a neodpovídá na otázky, které sám dal. Ale pozor... odpověděl na dost, na něco si přeci odpovím sám a něco mi sdělí pokračovaní. Sakra to chcete vědět hned všechno? :-) To by tedy nebylo ono přátelé..... to mi věřte. A že se někteří z posádky chovají nezodpovědně... (sundají přilbu, dotknou se "hada"..) pozor toto není výprava ostřílených astronautů, jsou tu vědci a technici. A starý pán W ani nechce aby to všem pálilo a byli přílišně opatrní...nene. Na 200% zná svou roli, úkoly - zadání jen...ano..Fassbender :-))) Ale dobrá ...co je to proti jinak úžasnému zážitku, který mi letos asi nic nepřekoná ? JINAK ALE SROVNÁM-LI VETŘELCE S PROMETHEEM TAKJE TO ASI TAK 100:70 :-)

Když dávali poprvé seriál v TV nějak mi unikal a když jsem zjistil, že jednu z hlavních postav hraje herec Javorský (alias kyslík) asi jsem i ztratil chuť udělat si na něj více času. Shlédl jsem seriál nyní po 14 letech od natočení k výročí atentátu na Heydricha od kterého nyní uplynulo již 70 let. Zajímám se o vojenskou historii i filmy vztahující se k druhoválečnému období. Nechápu, že někteří kolegové hodnotí film slovem – odpad. Seriálu se ujal pan režisér Kachyňa a myslím, že se nemá vůbec za co stydět. Nemá smysl filmu-seriálu vytýkat určité nepřesnosti. Jasně je uvedeno, že není věrným deníkem událostí, nicméně vcelku přesně vystihuje tísnivou dobovou atmosféru a velmi těžké podmínky protagonistů v boji s nacistickou hydrou i hlavní momenty příběhu o B-M-M . Dovedl bych si představit i některé scény z těsně předválečného období. Třeba jak pplk. Mašín v březnu 1939 chce zničit u útvaru vojenský materiál, popere se s kolegy důstojníky a je pak suspendován. Již jen za to, že chtěl jako voják - vyšší důstojník AČR aktivně vystoupit proti defétismu již tehdy se šířícímu by si zasloužilo pomník. A ostatní dva hlavní hrdinové? Skvělí vojáci a vlastenci jako on. Mohli válku přežít jako úředníci či vysloužilci. Oni zvolili boj s okupanty za nesmírně složitých podmínek, které by samy o sobě zlomily mnohého z nás. Je nezlomilo ani následné bití a kruté výslechy. Na páně Heřmánkův koncert nezapomenu a Javorskému jsem postupně odpouštěl ten jeho „kyslíkovský“ nádech. Bojoval jsem již pak jen s Cardou a jeho pojetím dvojitého agenta A-54 Paula Thümmela. Časem jsem na jeho ztvárnění přistoupil. Víte, tolik jsme měli hrdinů mnohdy i bezejmenných a tak málo se o ně otřel ten celuloidový pásek. O atentátnících na Heydricha jsme za celou dobu natočili jen jeden ČB film (ikdyž skvělý snímek z roku 1964) a američané u nás v roce 1975 pak film barevný. O třech králích je to zatím také první počin. Třeba časem něco přibude. Já děkuji panu Kachyňovi aspoň za toto. Vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o zachycené období, těm kteří si myslí, že náš národ byl jen plný udavačů a neměl hrdinů a všem - aby se na ně nezapomínalo. Pak nemohu dát méně než - maximum - značce (B-M-M)…

Někdo tu psal, že tento film hraje na city, jinému vadí, že tam nejsou takové bojové scény jako např. ve snímku Pearl Harbor. Jako vždy co člověk to názor. Nicméně já jsem snímek shlédl, jak je mým zvykem, několikrát než hodnotím. V roce 1938 bylo velké nadšení a chuť utkat se s hitlerovským Německem. Armáda byla v dobré kondici (ikdyž zdaleka ne v ideální) a piloti měli vzduch jako své moře. Víte, Svěrák netočil akční střílečku, ale téměř komorní příběh na pozadí událostí dramatických let ca 1938-55. Skvěle společně s herci zachytil téměř idylickou bezstarostnou náladu (nejen) na letišti Franty Slámy, chumelenicový zlom v březnu 1939 i potupu letců od namyšleného okupanta zakončené to období zabouchnutím hangárových dveří symbolizující konec hrdého čsl. letectva i konec demokratické země v srdci Evropy. Mohli zůstat doma, doma za pecí, ale oni odjeli za kanál, aby bojovali proti okupantům a jednou snad opět přiletěli nad Plzeň či Prahu. Přiletěli až v květnu 1945, ale mnozí zůstali tam za kanálem a jen ve vzpomínkách kamarádů (Novák, Morávek, Vašátko…) Svěrák jim tímto filmem vzdává hold. Ukazuje, že i piloti byli jen lidé, kteří měli své chyby, lásky, touhy i naděje. A oni byli zase nadějí i pro obyvatele Protektorátu, že jednou okupantova černá bota z něj bude spěšně utíkat. Není jejich vinou, že pak přišel únor 1948 a z hrdinů se stali nepohodlní občané, kteří místo vystavení medailí na hrudi, tlačili káru s kamenem v komunistickém lágru. Jistě, můžeme Svěrákovi vyčítat některé nedostatky či zjednodušení. Ale jinak je to film díky mj. výše uvedenému - par excellence…já říkám díky za něj i pro piloty Pane Svěráku ,-)

Šestidílný dokumentární cyklus nemající dosud v dokumentární kinematografii obdoby. Cyklus mapuje poslední válečný konflikt příchodem Hitlera k moci v roce 1933 a končí v ruinách "jeho" Berlína o 12 let později a jak je to rozčleněno? 1. díl zachycuje období vzestupu zla v Německu v roce 1933 až po podivnou válku v roce 1940 2. díl nás zavádí do května 1940, kdy tankové jednotky začínají pronikat do srdce Francie až po hořkou porážku země galského kohouta. 3. díl zachycuje rok 1941, přepadení Sovětského svazu či útok na Pearl Harbor v prosinci 1941 4. díl popisuje těžké obranné boje v SSSR v letech 1942-43 i boje v Tichomoří 5. díl přináší události z pohledu let 1943-44, tedy boje u Stalingradu či vylodění spojenců v Normandii 6. závěrečný navazuje na předchozí a končí boji o Berlín a na Dálném východě. Co je však novum oproti jiným podobným starším dokumentům, které nám přinášely hrůzy války na černobílých dokumentech? V první rovině bych zmínil komplexnost díla a to, že dokumenty byly pečlivě vybírány a snad za celou dobu se Vám nestane, že se již jednou použitá sekvence zopakuje (znám dokumenty, kde se během hodiny objeví některé třeba i třikrát)! Druhá rovina je kvalita oněch dokumentů. Byly digitálně vyčištěny a upraveny a drtivá část okolorována. Pokud se někdy někdo díval na černobílé válečné dokumenty s tím pohledem (že právě díky jejich černobílé a horší kvalitě), že toto se stalo již dávno pak díky této upravené čistotě záznamu a barvě se zdá, že některé hrůzy se staly .....včera. O to je dokument působivější a sděluje, že to vlastně bylo nedávno, z pohledu člověka - včera - výstraha MEMENTO.

Tento osmidílný cyklus mapující boje na východní frontě přináší další pohled na druhou světovou válku tentokráte z pohledu ruských autorů. Každý díl sleduje důležitý moment v etapě těžkých bojů a přináší i nová svědectví dosud třeba nepřipomenutá ve stopáží ca 50 minut. Některé archivní záběry byly rekonstruovány počítačově i do barevné podoby v 2D dokonce 3D. Jsou tu i velmi slušné video sekvence kde se objevují herci - kompars a doplňují je počítačově dotvořené tanky či děla vše velmi slušné kvality. Slušnou úroveň cyklu podtrhují i mapy bojů a další počítačové animace. Dílo má samozřejmě své chyby a řada informací se do tak časově omezeného cyklu nepodařilo vměstnat. Vnitropolitické kontexty celého dění v tehdejším SSSR jsou utlumeny o to více se divák dovídá o proti sobě stojících jednotkách, jejich velitelích, počtech zbraní i strategii velení. Ale co je zvládnuto bravurně je forma tedy obrazové zpracování. Mix starých dokumentů, animací a hraných sekvencí doplněné řadou technických informací je velmi působivý a blíží se některým západním dokumentům o tankových bojích. Pro méně zasvěcené pak ještě doporučuji shlédnout pro doplnění například francouzský dokument Apokalypsa - 2.světová válka z roku 2009 Dávám 5 hvězdiček.

Jsem překvapen, že mnohým se ani tato pohádka nelíbila, ale její současné hodnocení 66% (k 14.1.2016) je však nakonec na pohádky přísném ČSFD docela slušné. Přitom tato pohádka má a také nakonec onen potenciál naplnila! Zajímavý příběh, hezké lokace, slušně hrající herci. Patrik Děrgel, když vždy po vypití nápoje ztrácí paměť nasadí krásně přitroublý výraz člověka slyšícího vnímajícího ten cvrkot hmyzu a ptactva. Nebo jak mistrovsky zatočí mečem nad padlým drakem, skoro jakoby to zahrál ......Pakosta (Pavel Kříž) má skvělý outfit :-) a bravurně přenáší pro svého pána X bagáže. Jeho pán korunní princ Karel (Kryštof Hádek) zdá lo by se až přehrává, ale ne... je fajn - "...budu na měďáku, aby se mnou platila chamraď!.." "Celý tento les je začarovaný. Tys už dávno měl být strom. Ale to hned napravíme. Jéje ujuáj...dobrý muži ne!...Úplně vymeteno...??!.."..Tak to si hezky střihl mistr Abrhám (takový český Gandalf) a krásně sekundoval Láďa Mrkvička. Rytířský souboj nemá chybu a trochu mi připomíná Příběh rytíře (Heath Ledger) i s tou nadsázkou a dobrým humorem. Myslím, že pohádka pro mnohé dozraje s časem ... Dávám...85%