Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (368)

plakát

Vysoká čokoládová (2021) (pořad) 

Amaury Guichon je opravdu žijící legenda téhle disciplíny (ano, ve třiceti!) a je to na soutěži vidět. A líbí se mi, že je to víc škola než soutěž, na Amaurym je vidět, že soutěžícím vážně fandí, že je chce něco naučit. Osobně mám navíc slabost pro pořady, kde soutěžící už fakt něco umí (Project Runway) a tam School of Chocolate taky spadá. Po první epizodě to vypadá velmi nadějně, snad úroveň vydrží.

plakát

Clarksonova farma (2021) (seriál) 

Po první epizodě to vypadá dost dobře. Výborná vyrovnaná kombinace edukace a zábavy. Působí to o dost opravdověji než Grand Tour, je vidět, že fakt točili, co se dělo a nevymýšleli gagy navíc (takže když Jeremy nakupuje zemědělské stroje a člověk tak nějak automaticky čeká, že koupí něco úplně blbě, tak se to buď nestane nebo to minimálně v epizodě dál nezazní), což je osvěžující. Jeremy působí jako o dost menší blbec než v GT, šetří přiblblými vtipy, nemá se s kým předhánět. Dost mu věřím, že to bral vážně, a že prostě chtěl tu farmu rozjet co nejlépe. A hodně oceňuji jak je vidět jeho respekt k práci a pracujícím lidem, kteří přitom vydělávají zlomky toho, co on. Jeremy Clarkson snad poprvé, co si ho pamatuju, působí opravdu pokorně. Fakt dobré, těším se na další epizody.

plakát

Tak už vař! (2020) (pořad) 

Dostala jsem se do bodu, kdy jsem ochotná sledovat Jamese Maye, jak dělá v podstatě cokoliv. V tomto případě vaří. Jde mu to o trochu líp než jsem čekala, ale popravdě je to vlastně jedno. Zábavné je sledovat Jamese, jak si dělá, co chce a přidává k tomu historické zajímavosti (na rozdíl od Top Gearu nebo Grand Tour ho tady nikdo nepřeruší). Oh Cook taky hezky stylově navazuje na Jamesův předchozí pořad "Our man in Japan" a drží se upřímnosti, ukazuje všechny zádrhely a chyby a dělá si legraci z pořadů, které přesně tohle nedělají.

plakát

Architektura interiérů (1999) (seriál) 

Jeden z mých nejoblíbenějších pořadů vůbec. Kevin McCloud je génius - výborná kombinace člověka, který umí stát před kamerou a zároveň rozumí architektuře. Vůbec se nebojí říct majitelům, že jsou některé jejich nápady nesmyslné, že to nemůžou stihnout, že se nemůžou vejít do rozpočtu. Dokonalé názorné ukázky s jednoduchými modely. A ještě je vtipný. Vhled do skutečný staveb normálních lidí s normálními problémy je hrozně zajímavý a rozmanitost projektů neuvěřitelná. Jsem ráda, že se to vysílá už dvacet let, mám díky tomu spoustu dílů, které jsem ještě neviděla.

plakát

Vánoční princ (2017) 

Nejlepší. Naprosto boží film. Tak strašně hrozně moc příšerný, až je to vlastně úplně geniální. Doporučuju sledovat alespoň ve dvojici a předpovídat, co se bude dít. S největší pravděpodobností budete mít pravdu. Příšerné herecké výkony, hromada nesmyslů ve scénáři...nádhera. Nedávám pět hvězdiček z recese, ale prostě proto, že jsem se vážně skvěle bavila.

plakát

Luxus na talíři (2016) (pořad) 

Geniální. Dokonale slizký (paradoxně v tom nejlepším slova smyslu a to jsem nevěděla, že vůbec existuje) Mikluš a hromada pitomců, co mu to v diskuzi baští. Boží. Obávám se, že se to za chvilku přejí, ale zatím dobrý.

plakát

Modrá planeta - Historie oceánů - Série 1 (2001) (série) 

Máme tenhle seriál dodneška na třech videokazetách a já mám pořád nejradši tu druhou s polarními oblastmi. Jako malá jsem se dívala na všechny pořád dokola, když jsem byla nemocná.

plakát

Slavní neznámí (2014) (pořad) 

Jedna z nejpříjemnějších věcí na Streamu. Dovídám se samé zajímavé věci, klidným, pohodovým způsobem bez toho, že bych měla pocit, že si Pavel Zuna něco přimýšlí pro dramatičnost. Jedna zajímavá osobnost střídá druhou a já se na ně každý týden moc těším.

plakát

Jídlo, s.r.o. (2014) (pořad) 

Mám výhodu. Mě tohle všechno vždycky hrozně zajímalo a bavilo sledovat (taje výroby kde čeho), takže je to v podstatě pořad šitý mně na míru. Jinak spousta hrozně zajímavých informací a výborné porovnání velkovýroby a malovýroby v jednotlivých navazujících dílech. Jídlo s. r. o. mi pomohlo sebrat odvahu a shlídnout i všechny zvířecí porážky. Připadám si hned míň jako pokrytec. Přestala jsem jíst tavené sýry (a jednou se tam proplížím a vezmu jim celou tu kostku čedaru, než do ní dají tu tavící sůl). Po pár posledních dílech jsem taky přestala věřit chráněnému krajinnému označení (ano, předtím jsem to brala vážně), protože rostlinný tuk v pardubickém perníku a palmový olej v hořických trubičkách, mě dost zklamaly. Nic takového jako Jídlo s. r. o. tady do teď nebylo a byla to škoda.