Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (920)

plakát

Poslušně hlásím (1957) 

O chloupek slabší než první díl, ale stále excelentní. Pár postav zmizelo a pár přibylo nových. Některé jsem si už tolik neoblíbil, ale i v tomto díle jsou situace tak povedené, že nemůžu jinak.

plakát

Sedmá pečeť (1957) 

Dát filmu, který jsem tak docela filosoficky nepojal, plnou palbu je asi trochu přehnané. Navzdory všem učitelkám, přátelům a internetovým diskusím jsem po shlédnutí nestrávil dva dny v katatonické nepohyblivosti odkázán jen na svou šedou kůru v kontemplativním zadumáním nad smyslem světa, vesmíru a vůbec. Jako film se mi to ale líbilo a protože je to Bergman, nemůžu dát míň jak čtyři, jelikož bych se vybarvil jako totální diletant.

plakát

Dobrý voják Švejk (1956) 

Přiznávám, že jsem Haška ještě nečetl a stále se k tomu nemůžu dostat. Ale film jsem viděl asi stokrát. Není tam snad postava, kterou bych si nezamiloval. Prim hraje kromě Hrušínského především Kopecký. Vtip, který mi naprosto lahodí a prochází celým filmem je jen jeden z mnoha důvodů, proč je to jedna z mých nejmilejších komedií.

plakát

Sedm samurajů (1954) 

Cha. Tři a půl hodiny černobílých uřvaných šikmoočků. Znále lepší způsob jak trávit páteční večer? Po Yojimbovi jsem se dlouho na tenhle film těšil. Asi budu jediný, kdo ho nebude srovnávat s remakem, protože ten western jsem snad ani neviděl celý. Ale Kurosawa mě tímhle filmem oslovil. Mimo jiné i obsazením svého dvorního herce Mifuna do role poněkud bláznivého samuraje Kukučia. Co mě ale pobavilo, je pětiminutová znělka v půlce filmu, jako přestávka. Jinak rozhodně stojí za vidění.

plakát

Alenka v říši divů (1951) 

Váhám mezi třemi a čtyřmi hvezdami. Ale když si uvědomím, že jsem v životě snad neviděl absurdnější, nesmyslnější a šílenější příběh, dám tři. Já vím, že přesně o tomhle to bylo. Vytvořit bizardní svět plný šíleností, ale tohle opravdu nebylo moje kafe. Blázinec prvního kalibru.

plakát

Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950) odpad!

Tady přichází v úvahu buď odpad nebo pět. A vzhledem k totalně retardovanému textu, který četla paní naratorka na počátku této konstrukční propagosrajdy, se musím přiklonit k tomu horšímu.

plakát

Rašómon (1950) 

Čím pochválit Kurosawův film aby to znělo tak, že to tu ještě nebylo? Asi nijak. Přesto si dovolím Rašomon blahořečit za těch 88 minut. Po ostaních filmech které jsem viděl, které měly skoro tři hodiny, je tahle slabá hodinka a půl skoro požehnání. Nevím, kde jsem četl o Akirovo kameramanovi, ale musím uznat jeho um. Ty stíny v lese jsou prostě perfektní. Navíc kolikrát člověk vidí samurajskou kriminálku?

plakát

Mrtvá a živá (1940) 

Čekal jsem, že Hitchcock bude mít nějaký bizarně odporný horor, ale tohle byla docela milá komedie. Nevím tedy, jak v originále, ale dabing byl naprosto skvělý a myslím že dělal velkou část humoru toho filmu. Jinak zápletka nebyla kdovíjak neotřelá, dokonce se myslím, že argumenty použité nakonec u soudu byly skoro trapné, ale svůj účel film splnil a já jsem se u něho skvěle pobavil.

plakát

Upír Nosferatu (1922) 

Tak co si budeme povídat, Blade to nebyl. A chvála Pánu, protože první filmový upír mě rozhodně dostal. Mrazivý zjev hrabětě Orloka stejně jako jeho temnější stránky byl neskutečně schick a příběhová linka, ačkoli jsem ji znal od Coppoli, se mi také líbila. Filmem provází příjemná a místy ponurá (jak jinak) hudba. O něčem jako o tricích nebo efektech samozřejmě nemůže být řeč, ale o to víc si člověk vychutná tu atmosféru.

plakát

Kabinet doktora Caligariho (1920) 

Cinemassacre mě přivedl na myšlenku, zkouknout ty pradávné a předpotopní filmy, ony záhadné klenoty, které jsem ještě neobjevil. Krása němého filmu mě dojala. Herci museli dbát na kvanta jiných věcí, když ne na přednes. Kabinet disponuje parádní atmosférou, bizardními a kulisami a šílenou hudbou a světe div se, jednou či dvakrát mě i zamrazilo, i když jsem se chvilkama nudil. Každopádně pro mě překvapení.