mrtvej pes

Hodnotím pouze první sérii.

Nejslabší díl sezóny, děravý a táhlý. Nemám ráda, když mi scénáristi naservírují syrové hovno a pak se mě s úsměvem zeptají, jestli ho chci přihřát. Zbytek seriálu byl ale nadprůměr (bez ohledu na to, co všechno tvůrci vykradli).

Videoklip inspirovaný pověstí o ženách, které jsou od pasu nahoru tak krásné, že si muži nevšimnou jejich koňských kopyt a nechají se vlákat do jeskyně, kde je ženy rozervou na kusy a snědí.

Spoiler. Tahle miniaturka skvěle ukazuje, že i když někdo nemá vyloženě zlé nebo násilné úmysly, stejně může děsit a ohrožovat své okolí, aniž by si to uvědomil. Mnozí si asi konec vyloží jako "ta ženská přeháněla, to je ale super plot twist", ale ne, nepřeháněla. Tohle se ženám děje dnes a denně, a muži si ani neuvědomí, jak i jen jejich pouhá fyzická blízkost a "žoviální přátelskost" může být nepříjemná, sužující a až výhrůžná, zejména když je muž tak sociálně ineptní jako tenhle.

"Here, did you know old Paddy could speak Chinese?" Tak to mě odstřelilo.

Tak se to musí, Marie.

V devadesátkách asi ještě cultural appropriation neřešili.

Ironicky se mi Joy Luck Club líbil jako novela ze všech děl od Amy Tan úplně nejméně, přestože je to její nejoceňovanější. Ale jako film to funguje.

Není to o nic horší průměr než jisté přepjaté korejské snímky, které tu po csfd suverénně plavou v červené barvě, ale zaslouží si to o dost méně.

Zajímavé je, že tenhle song mám už tři roky uložený v počítači pod názvem "This Riverside" (od té samé skupiny), akorát že ta moje nahrávka je o dost méně clean. Chvíli člověk až uvažuje, jestli už nemá slyšiny.