mrtvej pes

Příběh to vůbec nebyl špatný, postavy se mi až na mdlého hadího démona líbily, měly rozměr, hrdinka se víceméně chovala i chytře (až na jisté chvíle, kdy jí zase chytrost scházela jako sůl... ode zdi ke zdi, což už). Určitě je tu i hodně dojemných a vtipných chvilek, navíc vše podtrhuje skvělý soundtrack. Ale proboha, děj by se vešel do deseti dílů a ještě by se tam pohodlně narvaly všechny ty sponzorované scény se žrádlem, které neustále brzdily tempo. Dobrých šest hodin stopáže zapláclo jen jídlo a mluvení o jídle a připravování jídla a jezení jídla a dlouhé záběry na značky a jídla a... nemusím snad pokračovat.

Je mi z toho rozpačitě, protože jsem si byla jistá, že se mi Čarodějnice bude líbit víc než Maják, a ono je to nakonec naopak. Kde absence barev a dobová mluva Maják vyzdvihly, u Čarodějnice vytvořily jakýsi nedomrlý, nezajímavý obraz, který si mě celou dobu zkrátka neudržel.

47 milimetrů pod průměrem.

Vedle Xiangnu Xiaoxiao dost plošší a slabší.

Ne úplně špatný snímek, který ale vyniká spíš způsobem vyobrazení než tím, co vyobrazuje. Nádherný design, barvy. I ty surrealistické střípky se mi sem hodily. Co mě ale celou dobu odrazovalo je to, jak si každý mužský režisér asi myslí, že jediné, co může ženu udělat zajímavou, je buď sex, trauma ze znásilnění, nebo nějaký druh psychické poruchy. Nebo všecko naráz, že. Je sice třeba o takových tématech mluvit otevřeně, ale je rozdíl mezi exploration a exploitation. Zkrátka si to ukouslo až moc a pak se to tím samo udusilo.

Nic nového pod (císařským) sluncem. Akorát k němu přidali babu, aby bylo o čem točit. Ke zhlédnutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZzFxZwt-8zQ

Ve své podstatě chci seriál bránit už kvůli tomu, jakou prý dostal bídu (nesnáším totiž měření dvojím metrem - když každé anime a každý japonský film či seriál může mít za ústřední pár slizkého chlapa kolem dvaceti či třiceti let, co dolejzá na středoškolačku, proč by to nemohlo být naopak - a bez toho slizu?); zároveň se ale musím na konečný výsledek dívat střízlivýma očima. První dva, tři díly měly miloučké momenty, ale jako celek prakticky nulový dopad na diváka. Učitelka a školáček se do sebe zamilují prakticky z ničeho nic, z vody, protože to scénář chce, a teprve poté se objevují nějaké nosné scény, které by jejich pouto vysvětlily. Také (spoiler?) mě od dívání málem odradilo, že hned v prvním díle dá školáček učitelce facku, aby si ji "udržel od těla", protože ach! Ta láska je na něj moc! No, na mě to tedy bylo taky moc, a to i na asijské poměry. Když muž vztáhne ruku na ženu, jak ještě mám jejich vztah stále brát jako romantický a držet jim palce? To je přece red flag jak hovado. Dále mi úplně nesedlo, že jednotlivé postavy jsou sice zajímavé a mají svou hloubku (hlavní čtveřice herců se svých rolí zhostila nádherně), ale všechny jejich interakce mezi sebou jsou jaksi plytké. Jako kdyby někdo vytvořil postavy jen k tomu, aby monologovaly a aby zaujaly zvlášť, ale už nevěděl, jak je nechat mluvit ve dvojicích. Na čtyři hvězdy to zkrátka není, jsou to sotva ty tři, i když člověk nemůže nemilovat Okadu jako herce.

Začalo to slibně, vtipně, svěže, ale pak to spádně sjelo do pedofilie, jak už je to někdy (mnohdy) v anime obvyklé. Díky, ne. Nepotřebuju dokoukat.

Vesměs jen opakovačka "odbočkové" wild wild west epizody z první série.

V devadesátkách asi ještě cultural appropriation neřešili.