Verkulent

Je to "pakárna". Pakárna na které jsem byla 2x a šla bych ještě znova a znova a znova. Byl to pro mě zážitek.

Nemám co vytknout. Hodný a upřimný film, který si na nic nehraje. Maličký opravdový snímek si mnohdy zaslouží větší počet hvězdiček, než bravurně natočený film, kterému ale chybí duše. Benny a Joon mě zahřál u srdce a ráda se k němu budu vracet, aby mě zase zahřál, pohladil a rozesmál.

Na tak věhlasná jména hodně chabý výsledek. Snímek se táhne jako čokoládový toping, aby ke konci měl rychlý spád, jakoby tvůrce film přestal bavit a chtěli se jej rychle zbavit. Ingrid a Gregory se propůjčili komicky a naivně vykresleným postavičkám, které se hodí spíše do nějaké pohádky o princezně a zakletém žabákovi. Jako romantický film, proč ne... Celkově na mě Spellbound působí nějak nedotaženě.... jako geniálně sestavená kostra, jejíž každý díl funguje dokonale, ale na tuto kostru se naplácali zbytečnosti, kýčovitosti a klišé, které funkčnost kostry zacela pohltili. Například krásně napínavá scéna s Gregorym, který schází ze schodů s břitvou v ruce , je v následující minutě zcela nesmyslně ukončena a nikdy se nedovíme, co Gregory s břitvou plánoval. V tuhle chvíli jsem pochopila, že Spellbound je sešit horkou jehlou a pravděpodoně jde jen o fascinaci duševními poruchami a sny, přičemž se nikdo nenamáhal nahlédnout do této problematiky hlouběji a pečlivě ji prostudovat. Kromě Dalího, samozřejmě.Krásný výklad snu pod jeho taktovkou je jediným klenotem v jinak průměrném filmu, jakých existují mraky.

Omračující filmový zážitek, netřeba komentovat, kdo neviděl, chutě do toho...prostě "UF"

Možná je počet udělených hvězdiček přehnaný, ale v tomto případě nemohu jinak, je to film mého dětství a já jej zbožňuji.

Takovej hodnej film :) pohladí na srdíčku, neurazí a hlavně si tolik neláme hlavu tím, že být lesbičkou je těžká a strastiplná cesta životem, jako tomu v některých snímcích s homosexuální tematikou bývá. Novodobá pohádka o tom, že na každého někde čeká spřízněná duše, i když má třeba podobu robertka :)

Socíální drama Sebbe na mě velmi silně zapůsobilo a jako již mnoho severských filmů ve mne vyvolalo dojem, že seveřané jsou špičkou v oboru kinematografie. Simon Pramsten si bravurně pohrává s kamerou a jeho citlivé, místy bolestné záběry obnažují nitra protagonistů filmu, ale i města, kde žijí. Autoři zcela vynechali typicky drsný, místy absurdní severský humor a eliminovali jej na pár, spíše lehce hřejivých scén, aby trochu ulevili divákovu sevřenému žaludku. Sebbe je jeden z těch filmů, o kterém po východu z kina nedovedete mluvit a jen jej potichu vstřebáváte.

Jim Jarmush je Pan režisér, o tom žádná. Bravurně si vymazlil všechny filmy a k Mystery train opravdu není co dodat. Kdo jej viděl, žádné komentáře nepotřebuje a kdo se s tímto klenotem ještě nesetkal, nechť svou chybu napraví. Už první krásné záběry mlčky sedících milenců, kteří ve vlaku uhánějí do Memphisu po stopách Elvise mi napověděli, že se dívám na další Jarmushovo umělecké dílo, a to bez nadsázky. Postavy jsou typicky "Jarmushovsky" obyčejně neobyčejné a osud je všechny zavede do místního hotelu. Zde nachází útočiště již zmíněná dvojice, osamělá žena na cestě do Říma, kam cestuje s ostatky zesnulého manžela, její upovídaná a čerstvě nezadaná "jednonoční" spolubydlící i její zhrzený milenec se svou partičkou. Srdcem hotýlku je potom bez pochyby dvojice recepčního a pikolíka, kteří děj koření svými vtipnými připomínkami a malými slovními potyčkami. Nesmím opomenout skvělou atmosféru, která z filmu na diváka dýchá a vtahuje ho do Memphisu, do Tenesse.