pursulus

Mé hodnocení celé řady "Taboo" a můj názor na ni jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Mé hodnocení celé řady "Taboo" a můj názor na ni jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Mé hodnocení celé řady "Taboo" a můj názor na ni jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".)

Když umělec je veřejnost.¬         Ani kdybych si myslel, že je vhodné uvésti pro širokou veřejnost jakýkoli nápad, neoznačil bych tento počin za dobře provedený; já si ale nemyslím, že je vše dovoleno pro to, že to je umožněno. Tvůrci tohoto pořadu postrádají cit pro to, co je vhodné a co už není, jim stačil nápad, kterého se s chutí chopili, totiž, chopili se jej jako by se chopili jakéhokoli jiného nápadu, který by mohl přinésti ve výsledku dobrou sledovanost. Tito lidé už nejsou schopni ale zvážit, že na veřejnosti není správné vyváděti cokoli bez výběru, mysleje při tom pouze na svůj prospěch. Jsou věci, které mají býti pro širokou veřejnost opravdu zapovězené, které mají býti vyhrazeny pouze určitým skupinám, jako jsou třeba odborníci, bezpečnostní složky a podobně. Určité věci běžnému člověku nepřinesou to, co by měly, leda by byly zvláštním způsobem, citlivě zpracované právě s ohledem na to široké zveřejnění; a to určitě nebyl případ tohoto pořadu.¬                 Vím, že pro řadu lidí bude těžké pochopiti můj názor, či se s ním dokonce ztotožnit; právě takoví ale tvoří onu širokou veřejnost, a jejich nepochopení je jedním z důkazů, že jsou věci, které pro ně jsou nevhodné. Na druhé straně, ti, co chápou, o čem hovořím, by mohli případně dělat takové pořady, poněvadž oni by je udělali úplně jinak. A nebo vůbec neudělali.¬                 Když umělec je veřejnost, výsledek bývá nemravný, vulgární nebo amatérský. Alespoň dva z uvedených přívlastků si televizní pořad Tabu pánů Vobrátilka a Šmuclera zaslouží.

.¬         Poznámka: Toto opoznámkování i mé (zprůměrované) hodnocení je za celou řadu "Taboo". Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".¬                 Ucházející příběh a dobré podání je v pornobranži shoda vzácná a jako všechno vyžaduje toho "pravého" člověka. Tím vyvoleným z deseti tisíc — obrazně řečeno — se stal režisér a producent snímků pro dospělé, Američan z U.S.A. Kirdy Stevens, o němž si lze přečísti více zde, dokud někdo pilný nedoplní jeho popis na stránkách CSFd.¬                 Po jeho prvním "incestním" snímku Taboo následovala s dvouročními odstupy ještě dvě další více méně povedená pokračování s obdobným hereckým obsazením, můj názor je, že s postupně klesající kvalitou. Dlouhé řady dalších "Taboo" se chopili kromě Stevense také jiní producenti jiného ražení; tato pokračování ve směs už nedosáhla na kvalitu prvního snímku řady.¬                 Všechna tři první "Taboo" pocházejí z první poloviny 80. roků minulého storočí a jsou zároveň, kromě určité společenské výpovědi, jíž zmiňuje zdejší uživatel JFL (pisatel doporučení hodného komentáře), také poukazem k době, v níž přirozené ochlupení bylo ještě přirozené (holily se téměř výhradně lehké), době nesvázané hygienickými předpisy, době, kdy se umíralo doma v posteli. To všechno někdy tehdy zcela odešlo a stalo se minulostí. Přišel "počítačový" věk… Prvním dvěma dílům řady dávám po 3 *.

Na dvě strany.¬         Červená nit milostných vztahů nikterak nesvědčí černé niti historie, o níž jde přede vším. Hlavně proto vzniklo dílo pouze průměrné, protože bez patřičného důrazu na hlavní stránku příběhu. Až rušivě zde působí záběry s milostnými rozhovory a nezbytným osaháváním.¬                 O to nejdůležitější, totiž o historickou pravdu, je ovšem divák ochuzen zcela: ukázati barbarství Britů coby vetřelců na území Číny bylo evidentně nad síly tvůrců tohoto snímku. To sráží jeho úroveň někam pod průměr, a neumožní to ani doporučiti jej jako sice v celku kýčovitý, nicméně přeci jen tak nějak dobrý příběh.¬                 Nahlédnutí z těchto stran mi velí odrazovati případné zájemce; domnívám se, že jim shlédnutí Tchaj Pana víc vezme nežli dá. Myslím si, že by měli raději věnovati čas přečtení stejnojmenného románu Jamese Clavella, podle nějž byl snímek natočený, byť ani v něm se historická mravnost nijak zvlášť neřeší. Též lze doporučiti, jako plnocennou náhradu, návštěvu některých erotických e-stránek s hezkými dívkami, kterýchžto stránek pravidelně se opakující vlastností je to, že než tam jeden najde opravdový akt k podívání, docela se zabaví tou spoustou klikání a pojídáním buráků.

Mnoho otázek, málo odpovědí.¬         Neviděl jsem zdaleka všechny díly, ale to, co jsem viděl, mi stačilo. Výklad je podáván místy až hrubě bulvárně, zneužíváno je pojmů "katastrofa světových rozměrů" či "klimatická pohroma". Předváděnému by prospěla větší nápaditost, korektnost, alternativnost. Za půl hodiny se dozvíme o thematu méně také pro mnoho nadbytečných řečí.¬                 Nevím, jak je možné, že celá řada amerických vědeckých dokumentárních seriálů je hodnocena nejvýše příznivě (často pár desítkami či nejvýše stovkami diváků coby zdejších uživatelů). Na co se ti lidé dívají? S čím mají možnost srovnávat? Může býti pravdou, že tento druh pořadů přilákává ponejvíce jedince průměrného a podprůměrného rozhledu, kteří při pohledu na vír hurikánu ve spojení s temným výrokem o milionech možných mrtvých ztrácejí dech?¬                 Mnoho otázek — málo odpovědí.

První kroky Ch. Chaplina a "Tango tangle".¬         Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬                 Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬                 Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬                 Snímek "Tango tangle" byl jedním z prvních, v nichž Chaplin hrál (pozn.: natočeno v březnu 1914) a jeho herectví nelze označiti za dobré, jak tomu v jeho prvních snímcích bylo takřka pravidlem.¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)]

Přednost smrti.¬         Bezvýchodnost života; vyprázdněnost vztahů společenských i osobních, kterou není jak a čím vyplňovati a naplňovati; všudypřítomná Smrt čnící jako mohyla a přikrývající Život zúžený v prosté přežívání beze smyslu, neschopnost poddati se a neschopnost jíti dál, jinam, jinak, někam. Ryze ruský snímek, zároveň popis toho, co je nebohého a chorobného na ruské duši. Dvacet milionů sem, dvacet milionů tam, vjso rovno, netřeba se upsati za láhev vodky. Otázky nejsou kladeny, vše jde dál jako se otáčí obludný setrvačník mašiny, krása krajiny nevzbuzuje city, neb ona je pouhým prostorem k chůzi odnikud nikam. Není divu, že pomoc a srozumění zastupuje ublížení a cizota.¬                 Naprostá šedivost, v níž život nemá místa. Snímek má velmi pomalý chod, délka záběrů mnohdy připomene kameru G. Medvigyho, bezbarevnost plátna podkresluje účin. Děné nedává ani špetičku naděje.¬                 Přes to, že jde o počin výjimečný, způsobem natočení původní, je snímek takměř nedívatelný. Tak, takměř nepovšimnut, obdivován těmi, kdož berou umění jako věc samu o sobě, bude se dívati sám na sebe do zrcadla, aniž by uviděl cos jiného než zase sebe, na věky věků.¬                 Přínosné opoznámkování: uživ. panjosef.

A o nic nepřijdete.¬         Tři díly Terminátora (uvedené v r. 1984, 1991 a 2003) hodnotím (zprůměrováno) jako jeden celek, tohoto celku se týká také toto opoznámkování.¬                 První dva díly (scénář i režii) má na svědomí známý James Cameron, režisér a scénárista veleúspěšných počinů pro méně náročné diváky, řadové konzumenty ((na příklad, Titanic (1997), Avatar (2009))). Modla průměru nezklamala ani u Terminátorů, náš génius zažil drtivý úspěch a mohl se připravovati na další rozvod. Já ovšem objektivně podotýkám, že scénář obou Cameronových Terminátorů nepřesahuje hranici lepšího škváru, že to, proč mu to lidé baští, je geniálně manipulativní provedení a také takové vedení režiséra. Připomínám, že ne všechno, co se komu líbí, je také dobré.¬                 Nesmírnou ctižádost pana Camerona ponechám patologům a budu se věnovati dílu poslednímu, který už nemá na svědomí on, ale dvojice scénáristů M. Ferrise a J. Brancata s režisérem J. Mostowem (Cameron ve třetím dílu už pouze pomáhal vytvářeti charaktery postav). Scénář je na úrovni braku ("zlatý" Cameron!), provedení se snaží kopírovat předchozí díly, což se daří u některých triků provedených skoro stejně jako v předchozích dílech. Celkově je toto zakončení řady Terminátorů hodně nedůstojné.¬                 Celkově lze tedy řadu Terminátorů hodnotiti coby dobře podaný lepší škvár s nepovedeným koncem, který sráží celou řadu dolů. Věřte nebo ne, ale považuji své hodnocení za objektivní. Pokus jste méně náročný divák, řadový konzument, nebo člověk, který si chce od všeho odpočinout a vypnout, potom je mi přes to vám Terminátory doporučiti; s tím ovšem, že třetí díl vynecháte. Tento první Cameronův díl je podle mě nejlepší a má ode mne 3 *.