Tess17

Snad nejpodrobnější a doufám, že i nejvěrohodnější zpracování života Austenové. Konečně jsem vše viděla v kostce, bez delších sentimentálních a romantických výlevů. Konečně jsem se dozvěděla i něco nového. Konečně jsem spokojená, že vím, co potřebuji a i více.

Bylo to tak prdlý, až to bylo skvělý. Týpek, co si myslí, že je nade vším, nad celým vesmírem a chápe něco víc .. Pak přijde ženská a jeho předsvědčení jsou náhle ty tam. Lepší výkon Bradleyho Coopera jsem zatím neviděla. To samé mohu s jistotou prohlásit o Jennifer Lawrence. Ti dva jako by byli pro sebe stvoření a jejich vzájemná pošahanost jako kdyby do sebe zapadala. Samozřejmě jen filmová. Znova už se na to ale asi nepodívám, zkazila bych si dojem.

Smála jsem se od začátku do konce. No, i když na konci mi samozřejmě slzička ukápla. Komedie jako Brno (Brňáci, neuražte se, Brno je velký a mám ho ráda!), Omar Sy absolutně bezchybný coby Driss. Lepšího herce vybrat nemohli. Novodobý Dustin Hoffman (půlku filmu jsem - jak jinak - přemýšlela o tom, jestli mě zrak neklame) - a asi tohle přirovnání musí Cluzeta už pěkně štvát - taktéž perfektní. A když dáte perfektní dohromady s perfektním, buď vám vyleze něco absolutně perfektního, nebo absoluně debilního. Díky bohu, že tohle je ten první případ. V tomhle světě a v téhle společnosti naprosto nevídaný vztah dvou protikladných lidských charakterů. Tenhle film se zařadil mezi top filmy v mém žebříčku. A naštěstí to není ten typ filmu, který i když vezme za srdce, tak už se na něj znova nepodíváte, protože to prostě nejde.

Napadl první sníh a první pohádku, kterou si automaticky pouštím je Polární expres. Nos mi červená a chytá mě nostalgičnost. I když nejsme v Americe (díky bohu?), tahle pohádka mi vždycky dokáže, že nejen na Vánoce (ale speciálně na Vánoce) je všechno možné. Herecký výkon tu hodnotit téměř nelze, takže hodnotím nápad a hlavně geniální hudební zpracování. Josh Groban, to je klasika. A hlas Toma Hankse je věru namístě, dodává tomu šmrnc i trochu vtipu. Prostě srdeční záležitost, takže lidi .. věřte!

Nevím proč, ale i přes veškeré to podivné stříkání krve a sekání do lidí mi ten film přijde perfektní. Nebo možná proto, že právě tyhle věci tomu dávají šmrnc. Uma Thurman se své role pomstychtivé, krvelačné, nelítostné matky zhostila na jedničku. Super uspořádání do "kapitol" a zasazení děje taktéž. Celý film dolazuje skvělý soundtrack. Jo, na tenhle film se nezapomíná.

Filmy, kde se zpívá, mám ráda. Filmy, kde se tancuje, mám ráda. Filmy, kde je nějaká ta romance, mám taky ráda. A filmy, kde se zpívá, tancuje a mají se tam dva rádi, jo, ty mám taky ráda. Alternativní dívčina, co se ocitla někde, kde nechtěla být, a ke konci zjistí, že je to vlastně to, co hledala, to je ale dost velkej kýč. Nehledě na pošahané scény se zvracením, praštěným tlacháním komentátorů a podivnými tanečními kreacemi Wilsonové, na které už si začínám pomalu zvykat. Celé to dávalo dobrý dojem a je to přesně ten typ filmu, na který se můžu dívat pořád dokola, dokud mě neomrzí a za čas ho zas opráším a zas jede pořád dokola. Některé písničky teď dokonce nemůžu vyhnat z hlavy, až je to děsivé.

Timothy Dalton jako naprosto perfektní a zatím nejlepší pan Rochester v celém vesmíru. Avšak .. Poor Jane! Hereččin věk jsem celou sérii nemohla překousnout. Prostě ne. Škoda. Velká škoda. Na druhou stranu herecký výkon Zelah Clarke coby Jane byl výborný, role jí vyloženě sedla. Téměř. Jinak je vidět, že když klasici zpracovávají své klasiky, nemůže z toho vzejít nic špatného.

Pěkné a věrohodné. Mám ale stále takový problém s celou Janou Eyrovou. Ještě jsem neviděla adaptaci, kde by mi vše zapadalo do sebe. Tady mi naprosto učaroval pan Rochester, ale tvář Wasikowske se mi na typickou, obyčejnou anglickou dívku moc nehodila. Na to je Mia až moc krásná. Nicméně kostýmy a lokace byly na jedničku. Zatím nejlepší verzí pro mě ale zůstává ta z roku 2006.

Řeknu to bez keců - čekala jsem víc. Taková pecka s hereckými legendami, to bude něco! A ono nic. 90 minut jsem zírala jen na jakýsi podivný nesoulad manželského páru, ze kterého se očividně vytratila sexuální přitažlivost. Jasně, to jsem ještě brala. Ale přišlo mi, že se tam vůbec, ale vůbec nic nedělo. Mnoho keců o ničem. Na konci se to samozřejmě vše dá do pořádku a vše klape tak, jako nikdy. Musím uznat, že výkon pana Lee Jonese byl o dva fousy lepší než paní Streepové. Roztržitá, ubrečná dáma, co nedokáže kloudně vyjádřit svůj názor, huh, to už je silný kalibr i na mě. I přesto dávám 4 hvězdy. Proč to? Nejspíš ze soucitu a ze strachu, že za 31 let dopadnu úplně stejně.

Od začátku až téměř do konce mě jímala mírná nostalgie. Že by déja vu?, říkala jsem si. Dobrý filmový zážitek, když jsem slyšela hudbu Dustina O'Hallorana, padala jsem ze židle. K tomu všemu věrohodné podání od obou hlavních herců. Byly okamžiky, kdy jsem si ťukala na čelo a popravdě, přišlo mírné zklamání z poslední scény (retrospektivní romantické vzpomínky a pak jednoduše odkráčí? Co?), ale i přes to všechno (a možná právě proto) to ve mě vyvolalo pocit, že tohle se může stát snad každému.