LadyEsik

Škola střihu, propracovaně odvyprávěné.

Právě jsem se vrátila z kina, do kterého jsem nečekaně zavítala a využila tak akční nedělní nabídky Velkého Špalíčku, film za 70,-. Nevědomí režiséra Josepha Kosinskiho – obrovské plakáty na stěnách paneláků, množství kladných ohlasů a uznalého pokývání hlavou. O tomto filmu jsem nevěděla nic a ze sálu jsem neodcházela v euforii. Jedná se o sci-fi příběh, který je opravdu propracovaný, tak akorát složitý pro obvyklého návštěvníka kina, vše dostane na talíři vysvětleno, ale před tím si může chvilku vařit mozek a mít pocit, že už je jen kousek od obrovské pointy. Nevědomí je druh sci-fi, které lidstvu přinese jen ten příběh. Vnáší nás do apokalyptické situace, která nejspíš nenastane, což se liší od sci-fi, které já mám ráda – to, které nás zavádí do blízké a velmi realistické budoucnosti, které nás přivede k zamyšlení. Tento film to neudělá, visí zuby nehty na neotřelé myšlence, která se mi osobně líbila. Určitě se jedná jen o oddechový film. Postavy, tak ty přede mnou nevystoupily ze své plochosti. Nejsou plastické, nebála jsem se o ně ani chvilku, neprožívala jsem s nimi emoce, protože se nejspíš režisér, scénárista a nikdo jiný nestaral o prozkoumání jejich charakteru. Jsou jedno velké klišé, které pak infikují i děj a dobrá myšlenka se blíží k zemi, aby si o ni rozbila to velké Haló. Škoda. Scénář je jedním z prvků, který bych ocenila. Sice ty postavy to kazí, ale scénář má své silné momenty, které můžou vést k zamyšlení a které ve mně zanechaly během filmu dojem. Hudbu jsem moc nevnímala, ale přišlo mi, že hraje na už potrhané struny. Chcete napětí, dáme vám vysoký tón nebo trošku zahromujeme, to na diváky působí. Kamera se mi líbila, stejně tak efekty, prostředí a realističnost postav co se jejich zevnějšku týče – špína za nehty, špinavé obličeje atd. Sečteno podtrženo, máme tu skvělý sci-fi příběh včetně scénáře na oddechnutí, ale na originalitu postav, realističnost emocí a další velmi důležité prvky se zapomnělo. A to je ohromná škoda, protože film nestojí jen na efektech a zajímavém námětu.

Na tomto filmu jdou krásně vidět přebytečné pasáže knihy, přestože některé pasáže nejsou jen zkrácené, ale i pozměněné. Film maximálně využívá střihu. V knize je šest příběhů pospojovaných jako pyramida, ale tady se neustále přechází z jednoho do druhého a zpět. Lépe si tak všimneme spojitostí. Navíc v každé části hrají stejní herci, což může vyvolat dojem další spojitosti. Film se mi líbil, ale nic ve mě nezanechal. Stejně jako u knihy se dokážu těžko vžít do postav i do příběhu, když jich je šest v délce trvání jednoho. U filmů s podobným propojením více dějových linek, jako je například v Lásce nebeské, mi to nevadí, protože společně tvoří celek. Zde je ten celek rozostřený a těžko ho uchopuji. Provedení se mi zdá ale perfektní.

D8vka pořádné akce s dávkou humoru, dokonalost :)

Na tento film jsem viděla poprvé ukázky v kině a do kina jsem se na něj šla i podívat. Chtěla jsem totiž zažít ty salvy smíchu s dalšíma lidma, protože to je na komediích skvělé. Obávala jsem se, že nejlepší a nosné scény budou právě jen ty, které jsem viděla v kině – bývá to tak velmi často. Ale naštěstí mé obavy nebyly naplněny, naopak mi film Diktátor vytřel zrak. Nenašla jsem tam ani jedno hluché místo, bavila jsem se od začátku do konce. Vtipy byly velmi různorodé, celkově je film parodií na diktaturu, což je také jistý způsob, jak na tuto problematiku ukázat. Nedala jsem mu 5, ale 4*, přesto je to skvělá parodie. Opět něco nového v tom sběru parodií na filmy Můžu doporučit. Myslím, že se však film dá užít i doma před obrazovkou než v kině.

Vybavujete si první díl? Jak jsme se poprvé setkali s Mannym a Sidem? Jak jsme byli unešení, co to je za úžasné nové filmové postavy? Sid se svým brilantním blbismem, Manny se svojí nabručeností a k tomu z vody se vynořivší mládě člověka, jehož matka se utopila. Ano, utopila, protože tak se to mělo stát. Nezachránilo ji modré z nebe, ani neroztrhla od sebe kusy ledovce, jak to udělal opičák Střevo ve čtyřce (takové neuvěřitelné výjevy toleruji jen Scratovi). Utopila se a všichni jsme to viděli. Bylo to dojemné a pravé. A setkání s Diegem, šelmou, která se stala beránkem. Která našla své srdce. Tyto tři postavy putují celým příběhem nezměněné. Možná to je taky vada na kráse, člověk očekává psychologický posun, kterým nemyslím slabomyslné zamilování se i Diega, která bylo tak klišéovité, že by se ve skutečnosti styděl až do morku kostí. Příběh Doba ledová byl nový, dojemný (Mannyho rodina, která zemřela). Nevnucovalo to dětem stereotypy a novosti, které nepřirozeně ukazují na 21. století (jak to propagovali ve 4. díle). Ne, ukazovalo to city, bylo to vtipné, smutné, dobrodružné a pravé. Druhý díl má na csfd.cz docela špatné hodnocení. Divím se, protože čtvrtý má dobré. Tento díl mě místy nudil, ale neviděla jsem tam moc klišé nebo obšlehlých momentů, kterými se to ve čtyřce hemží natolik, že si divák nestačí utírat zamlžené brýle, na které si nafuněl neuvěřením. Setkáváme se zde s novou postavou – Ellie, s dvěma vačičáky, kteří upřímně pobaví a s dalšími pravěkými zvířaty, která jsou roztodivně poloroztomilá. Děj se sice místy táhne jako sopel z nosu, ale přesto je to stará Doba ledová. Třetí díl. Údiv. Překvapivost, humor ani psychologie postav se nepohne ani o píď nahoru nebo dolů od předešlého dílu. Je to dobré, ale stále stejné. Stále stejná dávka všeho. Nikam to nesměřuje. Přichází rozčarování. Odehrává se to pod zemí (Cesta do středu země?), s dinosaury, je tam pár nových postav a opět drama. Nejsou to však rozhodně už ty ryzí emoce z jedničky, ty jsou dávno někde za horama. Scéna s plynem však skvělá. A jsme u čtvrtého dílu, ve kterém nás k veškerému neštěstí zklamou i postavy. Je to klišé. Je to kýč, stereotyp. Je to útok na mnoho děl, které se tam odráží jako v diamantu. Je to brakování již viděného, přeneseného na pravěká zvířátka. Z Mannyho se stává stereotypní otec, který zakazuje dcerce zábavu. Z dcerky se stává stereotypní holčička, které když tatínek zmizí, tak pláče, že se s ním pohádala a že za vše může ona, i když by si jen málokdo mohl myslet, že její otec zmizel na plovoucím ledovci, protože na něj byla zlá. Dále je tam vztah dcerky s ježkokrtkem, který píchá stereotypností bodlinami do očí. Kvůli partě své přátelství pomluví, pak si uvědomí, že láska, do které se zamilovala, je pablb a že se zbytečně zahazovala i s dalšími mamuticemi, které mají culíčky a hrají si na hloupé husy. Snaha o přiblížení se všem věkovým skupinám je neúnosná. Sidova babička je dalším jasným úkazem. Už jen fakt, že je mamutí dcerka celá nadšená z nějakýho floutka, přitom pár hodin před tím plakala nad ztrátou otce – ? Dále piráti, o bože, šavlozubá tygřice – to snad ne! Klišé nad klišé. Nezmiňuji ani ty logické nesmysly. První díl se snažil o věrnost a uvěřitelnost, ve čtvrtém opičák roztrhne ledovec, Manny se Sidem a Diegem proplouvají obrovskými vlnami a Manny nespadne atd. Že Scrat hoří a neuhoří nechám, protože Scrat je nesmrtelný Přesto ani ve čtvrtém díle nechybí chvilky, u kterých se upřímně smějete. Teď jsem se dokonce setkala se situacemi, kdy jsem měla stažený krk dojetím a děs v očích z hororové chvilky se Sirénami (jestli to byly Sirény). A Scrat OPĚT nezklamal. Jestli je někde zachována originalita, tak je to zde Konec opět úsměv trhající. ŽALUDATLANTIDA ) Sečteno a podtrženo: Od jedničky ke čtyřce klesá Doba ledová prudce dolů, přesto mi to nikdy nedá, abych se nepodívala, protože některé chvilky stojí za to. Animace však zůstávají stále dokonalé.

Tento film jsem viděla na festivalu Cinema mundi (2013) a musím konstatovat, že se mi líbil. Název je maximálně výstižný, ústřední postava filmu je doslova lapena v síti internetu, který po ní šílí. Všechny události mají svůj smysl, je zde výrazný kontrast od obrazu dívky na internetu a její skutečné osobnosti. Zároveň zde však není stavěna moc internetu jako destruktivní se schopností zabíjet, protože to není jediný důvod. Netají se však, že internet – a lidé na něm, dokáží druhému zničit život. Film můžu doporučit.

Tento krátkometrážní snímek je vysílaný v kinech před Dobou ledovou 4 a musím říct, že mě uchvátil. Nejdřív se mi to zdálo zdlouhavé a nevěděla jsem, co se z toho vyklube – nádherný konec! Tento seriál tedy nesleduju, ale v tomto kraťasu je veliká krása a nevinnost

Zde uvidíte můj subjektivní náhled, protože jak vidíte, liší se to (i na csfd.cz to má dobré hodnocení!). Je to snad tím, že to není lovestory, že tam naopak není ani kapka lásky, na kterou jsem se především těšila – a kterou kluci moc nemusí, že se můj a L. názor tak liší? Nevím. Ale zde mám snad docela dobré důvody pro malý počet hvězd: Film hodně staví na faktu, že Sněhurka je známá pohádka a každý ví, jaký charakter má – protože z filmu to moc nejde poznat. Osobnosti postav snad nemohou být vác klišé. Buďto klišé (viz lovec), nebo nemají vůbec vybroušené obrysy, jsou nejasné, matné, neřeknete si: To je ale zajímavý charakter! Scénář hadra, téměř infantilní, snad jen na konci má Sněhurka v puse pár slov, které jsou dobré – celkově, konec je velmi dobrý. A ten děj? Zbytečné množství efektů, které jsou parádní, ale překáží často ději. Zbytečně moc akčních scén, které jsou náhlé, v místech, kam se vůbec nehodí a ukončené tak rychle, že z toho rozum stojí a rozhlíží se, kdy jako tu práci půjde dokončit. Děj je hrozně roztěkaný, charakteristické prvky pro Sněhurku se objevují, ale neuspokojují, část s princem je stupidní a pseudoláska, která se tam objeví, je nepochopitelná. Mezi postavami se nevytvořilo žádné pouto, aspoň já to tak neviděla, rozhodně je milostné, takže to vypadá jako obrovský nechutný a nepovedený kýč, přitom myšlenka, že se lovec zamiluje do Sněhurky je dobrá – a to jsem taky čekala. A nedostala. Dál scéna s jelenem úžasná až – opět – do té části nepochopitelné akce, o které jsem už psala. Amazonská vesnice, tak asi zde jsem to začala považovat za kravinu. A ano, jak píší v komentářích na csfd., vybrakovali mnoho filmů a vidím to i já. Úžasné jsou ale mnohé efekty, líbil se mi herecký výkon Kirsten Stewart i královny Charlize Theron, celkově části s královnou jsou až na polo incestní vztah dobré. Také přechod z temného lesa do toho kouzelného a zvířata a postavy v něm, nad tím se rozplývá srdce. Scéna v temném lese se mi taky líbila. Konec také dobrý. Jinak silné zklamání, nebýt v kině, vypnu to bezprostředně po scéně s Amazonkami.

Tento krátkometrážní snímek jsem viděla na videacesky.cz, takže si ho tam můžete najít taky. Líbil se mi, ale jen na 3*. Natočený je pěkně, příklady, jak jsou lidé pohlcení FB, Twitterem a celkově internetem víc než skutečným světem a skutečnými lidmi jsou dobré a pravdivé. Za zhlédnutí stojí