sarianna

No upřímně, nemyslím si, že to co bylo mezi postavou Kláry Osecké a Lukyho, byl "Stockholmský syndrom". Nejsem sice psycholog, ale domnívám se, že to je pouto, které si vytvoří oběť ke svému únosci poté, co s ním stráví nepřetržitě nějakou dobu. Klára a Luky se znali z tanečních a zřejmě tam již nějaký vztah byl (předpokládám, že Klára mu věřila a patrně se jí i líbil, proto s ním do toho Holandska jela, u ní si totiž nejsem jistá, že ji přímo unesl), ale myslím si, že poté, co ji v tom bordelu vysadil a předal bordelmamá, ho už neviděla a potkali se znovu po těch 5 letech, kdy ji vraceli jako již nepoužitelné zboží. No a ona s notně vyfetovaným mozkem prostě uviděla známý obličej a vzpomněla si na něj a upnula se na něj, protože ji už nesepnulo, že to on ji do toho dostal. Toliko rozbor psychologie. Jinak mě to bavila a člověka to pohltilo, hlavně první díl, ale posléze se začali kupit nesrovnalosti, začal řešit osobní život soukromého očka (to mě nikdy nebaví a milostná linka mě vyloženě otravovala). Navíc mi trochu přišlo, že tenhle způsob obchodu s lidmi by pasoval do devadesátých let, ale v současnosti mi to nějak nesedí. David Švehlík tradičně vynikající, ostatně pro tyhle typy se snad narodil, zaujal mě Vojtěch Vondráček, velmi zajímavý typ andělského hajzla (připomínal mi toho kluka ze Smrti v Benátkách). Konec byl ale teda hodně ujetej, hlavně když Klára s rodiči sedí na pohřbu Lukyho (ráda bych viděla tu rodinu, která by byla schopna takového křesťanského odpuštění). A co se stalo s tím gangem a hlavně, co ten jejich boss, to se nedozvíme vůbec. Celkově dost nedotaženo.

Právě jsme se stali svědky historického okamžiku. Pozemšťanům v ČR se podařilo zachytit transdimenzionální televizní signál vzdálené planety Soukuposvět. I když je více než jisté, že obyvatelé této planety to s naším světem nemyslí vůbec dobře......Než tohle, tak si raději budu 9 hodin v kuse bez přestávky prohlížet sbírku diapozitivů telegrafních sloupů 20. století.

8 hrozných hodin. Aspoň tak mi to teda připadalo. První polovina docela šla a člověk se i těšil na to, jak se to bude vyvíjet dál, ale -pozor spoiler- jak zařval John Ruth, tak to začalo jít pomalu do háje a to poirotovské okénko mi přišlo vyloženě trapné. Asi jako dobrý záměr ale nekonečně zdlouhavé provedení.