DuanBerry

Červený trpaslík se zaryl hluboce do mé mysli i srdce už před lety, když jej vysílali okolo jedenácté v noci na ČT2. Tehdy jsem viděl nahodilé episody nahodilých serií, přesto se mi to strašně líbilo. Vedlo to k soustavnějšímu sledování a jakmile se naskytla možnost a vyšlo to na DVD, neváhal jsem a těch pár desítek korun za jednu serii jsem obětoval. Obětoval bych mnohem víc, teď už to vím. Tenhle seriál pro mě hodně znamená... pokud totiž dáte dohromady typický britský humor s mrazivostí vesmíru, vznikne něco neskutečného. Co bych dal za to, kdybych byl i jako nejposlednější poddruh součástí onoho týmu... pro mě a nejen pro mě je a bude Červený trpaslík ve své kategorii nepřekonatelným kultem!

Nemyslím si, že by zrovna tohle byl ten nejlepší seriál na světě, i když popravdě toho autorům mnoho vytknout nelze. Co mi ale přišlo přece jen trošku američtější, než by odpovídalo reálnému předobrazu, byla závěrečná řeč Legasova o lžích Sovětského svazu. Tady mi ten morální apel nějak neseděl, byť samozřejmě svůj účel, abych se zajíkal dojetím, skoro splnil.

Nečetl jsem sice předlohu, ale pamatuji si, jako by to bylo včera, že jsem jako malý, o trifidech od kohosi slyšel a pak jsem na letním táboře v Ivančicích na oranžový krepový papír napsal vlastní adaptaci. Hodně jsem si toho tehdy musel navymýšlet, byl jsem tím prostě fascinován. Musíte uznat, že autorův nápad je skutečně neotřelý. Všech šest dílů jsem sledoval s napětím. Vizuální zpracování je sice docela mizerné (zvláště střely protitrifidí pistole), ale pal to čert, vezmeme-li do úvahy, že seriál byl natočen na začátku 80. let, zcela jistě na tehdejších televizních obrazovkách působil dostatečně přesvědčivě.

Tenhle seriál jsem jako dítě žral takovým způsobem, že mi máma upletla svetr s hlavou Gerarda, do jehož postavy jsem se pravidelně vtěloval, a to podle vzoru, který jsem vykřížkoval na kostičkovaný papír. Svetr jsem pak hrdě nosil, dokud jsem z něj nevyrostl.(Jenže já jsem magor takového kalibru, že jsem nosil taky tričko s nápisem T- rex a podobně :) Prostě paráda! Scifi a ještě animák! Navíc tak trošku manga styl. Nejvíc mi utkvěla v hlavě epizoda s Orlogany, nebo jak se jmenovali. Byly to takové podivné chapadlaté bytosti se zobáky, které kosil tuším nějaký tank či co. A naši hrdinové ze Střelce se jim snažili pomoci. A pak jsem zbožňoval Sibet s tou svojí kytárkou a "pípa", aneb to, co každou chvíli vydávala, to mě dokázalo skoro rozbrečet. Strašně rád na tenhle seriál se slzou v oku vzpomínám. Dnes bych možná neustál ani jeden díl, ale zrovna tuhle příjemnou vzpomínku si hýčkám a nechci si jí nechat zkazit. Vždyť co jiného nám zbude na stará kolena než právě vzpomínky. Až se vrátím v séniu do mládí, budu se třebas vidět, jak usedám za knipl zelenkavého Střelce a letím ke hvězdám... A propós, nedávno jsem ten svetr našel, a opravdu jsem se podivoval nad tím, jaký jsem byl tehdy malý smrad :)

Skoro nenacházím slov! Naprosto excelentní seriál, který bych byl schopen zhltnout na jedno posezení. Bavilo mě sledovat několik dějových linií v očekávání, kdy se prolnou. Občas jsem dokonce zadržoval dech za hrdiny, třeštil oči, nebo se schovával za polštář, ale stálo to za to. Nemohu se dočkat nové řady, a na rozdíl od hrdinů se těším na příchod temnoty.