japekli

Tohle jsem viděl dřív než "šifru" a líbilo se mi to daleko víc. A i když německou produkci nemusím, dalo se koukat i přes jejich typickou utahanost děje a pro mě je bonus, že film natočili dřív než Amíci Leonarda".

Další film ze života i sonda do charakteru průměrnýho Čecha (omlouvám se Moravákům, ty do tý kategorie počítám též). Viděl jsem to snad 20- krát a vždycky se rád podívám zas. Asi takhle jsme skoro všichni chtěli, a některým se to povedlo, vykročit do nový éry.

Celej národ v jedný vesnici.

O závisti jsme, jako národ, měli přednostní právo točit my a jak tuze nechceme, aby nás hlavičky bolely.

V dětství a mládí jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Newman se stal pro mě bohem, pořád bych žral vejce a těšil jsem se do kriminálu. Za všechny moje třídní důtky a dvojky z chování může tedy Luke.

Tenhle film jsem viděl asi v 10-ti letech a se ségrou jsme byli sami doma. Po skončení jsme se báli hnout, skoro brečeli a nakonec zůstali pod dekou v obejváku, dokud nás nevysvobodila vracející se matka. Vysvobození spočívalo ve vejprasku, že jsme čuměli, na co nemáme.

Jedna ze dvou mých nejoblíbenější pohádek. Štěstěna jednou tu a pak tam, no a pak ty postavy- Dorotka jako by kdejaký dnešní dívce z oka vypadla, úžasně přitroublej Janek a vůbec celý peklo, vedený dobráckým funkcionářem, král loutka v rukou politika, no a ta armáda hodně podobná tý naší lidový- to se musí líbit všem napříč věkovým spektrem.

Z "Uragánu" jsem byl nadšenej, ale tohle je, dle mýho, vyblitý pokračovaní.

Trauťas je prostě jednička. Tolikrát zpodobňován jako sviňa, že mi ho nejdřív začlo bejt líto, protože s ním Krakouš vždycky vydupal, častokrát díky bonzácký sojce, a pak jsem se k němu rozhořel láskou.

Tohle je nejspíš taky poznamenaný emocema a z Ády se dělá šašo až přehnaně.