Teelus

Momentálně se nacházím před 9 epizodou a vážně uvažuji, jestli má cenu na to koukat dále. Vizuál je sympatický, nějaká ta zápletka se i začíná naznačovat, ale bohužel je to z větší části nuda a mohou za to především nezajímavé, až otravné postavy, zejména při zjevu nejmladšího bratra se mi otvírá kudla v kapse a čím dál tím více i bohužel při scénách se středním, což je dost na pováženou, jelikož je to hlavní hrdina. No uvidím, možná si to nechám jako vycpávku mezi updatem zajímavějších kousků a třeba se to ještě rozjede, ale naději tomu moc nedávám.

Normálně mi extrémně submisivní hlavní hrdinky lezou na nervy, ale kdovíproč mi to u malé Yune vůbec nevadilo, ba dokonce tam, kde bych běžně v duchu prskala, tak se konečně vzchop!, jsem se tetelila nad její sladkou snahou zalíbit se všem. No prostě v podstatě platí to, co tu zaznělo v komentářích, ale nemyslím si, že by seriál byl na slabé hodnocení, právě naopak. Dle mého je to krásný příběh, taková pohádka na dobrou noc, kterou jsem měla zvládnutou na jeden večerní zátah. Seriál je poklidný, občas trochu zahraje na emotivní strunku a přitom laská oko vizuálem. Do úplné stovky tomu pro mne něco chybí, možná trošinku toho rýpnutí hloubš, ten potenciál na silnější moralizování v rámci kontrastu dvou kultur by tam byl, ale zas na druhou stranu tak asi nebyl seriál od počátku zamýšlen, tudíž beru-li to jako slice of life a ne jako drama, tak si to těch 5 zaslouží. (A protože miluju rozkošné lolitky v kombinaci s bručounskými bishíky, tak tomu těch 5 i dopřeji).

Začátek nevypadal zle, nicméně dropla jsem to asi po 5. díle, prostě se to nedalo. Jak píše Saraph - postavy řeší kraviny. Ženský se chovají se nelogicky, hlavní hrdina přihlouple, do toho se cpou pitomé ecchi momenty, které jen zvyšují celkovou trapnost. Díky spoilerům od Wolfshade alespoň vím, že tomu nemám ani v budoucnu dávat šanci :D Jediné, co mi ten seriál dal je opening, toho se nemůžu nabažit.

Dvojka se nese plně ve stylu jedničky, což se nemohu rozhodnout, zdali je dobře nebo špatně. Resp. očekávala jsem nějaké navázání, ale zatím to spíš vypadá, že máme nového záporáka, ne zcela nepodobného tomu původnímu, nové případy a jediné, co se změnilo je stále více badass Akane, absence Kogamiho a na postu osiny v zadku vystřídala Ginozu protivná novicka, jejíž smrt je doufám nevyhnutelná, no a ze zmiňovaného Ginozy se až nečekaně stal náhradní sexoň série. UPDATE - po dokoukání musím poznamenat, že obava z přepraných ponožek po jedničce se z části naplnila. Ačkoli mne seriál stále bavil, jsem poněkud zklamaná, že se v podstatě nic tak zásadního nestalo a celé je to takové prázdnější. Akane je sice pro mne čím dál tím zajímavější hrdinka, ale ostatní upadají a nově příchozí spíš naštvou, než potěší. V celku je to ale dle mne rozhodně nadprůměrné anime.

Protože miluji styl Kyoto Animation, tak si od nich nemohu nic odpustit, tedy sleduji i tohle dílko. Nicméně nepřijde mi to nějak extra zábavné, ba ani zajímavé. No prostě takový průměr, u kterého občas lehce cukne koutek a nakrmí se oko pěkným vizuálem. Což je škoda, zápletka je originální. Shrnu-li to, u mě je to vždy - nemám co dělat, na co se kouknu, á další díl Amagi, tak tedy budiž.

Zastávám názor, že v každé sezóně by správný anime konzument měl mít možnost vyvážené stravy v podobě alespoň jednoho kvalitního zástupce v rámci standardních anime žánrů. No a Akatsuki no Yona dle mého je nejlepší shoujo letošního podzimu. Má vše co potřebuje mít - akci, krásnou animaci, romantiku, humor, kvalitní příběh, spoustu pěkných chlapů a krásné oblečení. Co víc si slečny můžou přát. Časem mohu varovat, že to přejde v trochu reverse harem, ale ne tak výrazně, aby to obtěžovalo. Sama jsem zvědavá, kam se příběh vyvine. Protagonisté se chovají přirozeně, vývoj hlavních hrdinů je uvěřitelný, zejména Yoně bude nějakou dobu trvat, než se psychicky vyhrabe, což oceňuji, měla jsem strach, že to v anime budou chtít zbytečně uspíšit a udělat z ní rychle badass borku. Naštěstí tady měli ve studiu Pierrot rozum a nechali příběh plynout naprosto ve stejném tempu jako v manze, čímž si to u mě po trochu zprzněném Tokyo ghoulovi vylepšili. Snad se toho budou držet, protože by to pak byl jeden z mála počinů, kdy animované zpracování předběhne svou předlohu. (No mě ke štěstí stačilo vidět způsob, jakým ztvárnili souboje a to, že Haka udělali ještě více sexy :D)

Sjeto hned po první sérii, v noci ze soboty na neděli. A to jsem chtěla jen kouknout, jak ta série začne a pak jít spát. Nicméně oproti první řadě se děj zde tak rychle a brutálně rozjel, že se nedalo couvnout. Byla jsem velmi mile překvapená. Jednička mne chytla, tudíž dvojka byla povinností, ale že to bude taková smršť po rozvláčném úvodu v první sérii mne ani ve snu nenapadlo (myšleno první půlka, pak se to zase trochu uklidní). Obchod tu stále hraje významnou roli, ale mnohem víc se teď seriál zaměřuje na hlavní dvojici a více na světlo se dostávají palčivé otázky případné společné budoucnosti. Oproti jedničce očekávejte méně humoru a více silných emocionálních momentů. Čeho se však nedočkáte je konec, bohužel.

Když jsem si tento seriál pustila poprvé a shlédla prvních pár minut, nemilosrdně jsem jej odsoudila s tím, že to bez tak bude nějaké klišovité ecchi (hlavní hrdinka je hned v prvním záběru nahá a rozhodně si s tím neláme ani dál hlavu). No zkrátka udělala jsem neprozřetelnou chybu, neboť když jsem se nyní po letech rozhodla dát tomu šanci vzhledem ke slušným recenzím, strávila jsem sledováním obou sérií celý víkend a jsem naprosto nadšená. Ano, první série je, jak již tu padlo, trochu rozvláčnější, ale nemyslím, že by to bylo zde vyloženě na škodu. Hlavní duo se roztomile kočkuje a do toho probíhá nenásilná lekce ekonomie. Rozhodně zde není moc hluchých momentů, a to hlavně díky vyvedeným hlavním hrdinům, kteří mají komplexní osobnost, která se navíc zjevně vyvíjí. Obecně je to příběh asi trochu pro starší publikum - myšleno tak, že to není žádný akční seriál, hodně hrají roli dialogy a i vzniklé problémy, zejména související s ekonomickou situací, nebudou pro každého diváka tím správným lákadlem. Nejkrásnější na tomto seriálu je asi ta čpějící romantika prakticky z každé interakce mezi Lawrencem a Horo a přitom se za celou první sérii nikam moc neposunou. Je to předně tím, že tady opravdu hraje roli jejich vzájemné postavení, coby člověka a "bohyně". Sice to je zápletka poměrně tradiční, ale málokdy se vidí, že by se to v anime takhle důkladně řešilo, a že by hlavní protagonisté skutečně vážně přemýšleli, že to asi nebude z rozumného hlediska úplně ideální se dát do kupy jen tak, a proto spíše udržují takový vřelý přátelský vztah s trvalým sexuálním napětím, které čeká na toho, kdo to jako první nevydrží a prolomí.

Ze začátku ta neskutečná prdlost tohoto seriálu umí zaujmout, nicméně po čase převáží nuda, neboť pod zbrklým a originálním humorem seriál nic neobsahuje. V podstatě jde o hromadu komických, ne vždy však bohužel vtipných, a časem ohraných scének. O hlavním hrdinovi se toho dovíme jen velmi málo, o ostatních postavách prakticky nic. Bohužel i romantika mezi hlavním duem je velmi zřídkavá, a to ani nemluvím o tom, že chemie mezi nimi moc nepracuje. Přestože bylo zřejmé, že seriál je z podstatné části komedie, čekala jsem alespoň nějaké rozuzlení, či alespoň náznak budoucího vývoje, žel nestalo se.

Jako by si tvůrci tohoto díla řekli, že spíchnou Ao Haru Ride s Nisekoi a úspěch bude zaručen - tzn. ve stručnosti - máme tu generickou patetickou dívenku Eriku, která se snaží získat přátele a zcela logicky si vybere 2 nejhorší slepice ve třídě (Ao Haru Ride - dokonce ty baby i vypadají naprosto stejně!), aby si je získala, vymýšlí si historky o sobě a svém úžasném příteli, za kterého pak označí sexoně Kyoya. Následně jej ukecá, aby předstíral randění (Nisekoi), na což on přistoupí s tím, že mu ale Erika bude dělat psa a poslouchat ho na slovo. Pak se Erika zcela a naprosto pochopitelně zblázní do nafouklého protivy se smutnou/záhadnou minulostí, kvůli které se z něho stal takovýto naprosto neodolatelný škarohlíd (Ao Haru Ride). Bohužel oproti dvou zmíněným vcelku solidním shoujo počinům strádá toto anime jak na poli komedie, tak romantiky. Nisekoi dokázal člověk díky srandě a dost prdlé zápletce i lecos odpustit a Ao Haru Ride zase mělo alespoň trochu méně otravnou hlavní hrdinku a každopádně sympatičtějšího partnera. Zde oproti tomu máme hlavní představitelku tak vrcholně trapnou, že se to prakticky nedá snést. Její akutní nedostatek sebeúcty a rozumu mě doháněl k šílenství.