Tereszka33

Moje nejoblíbenější loutkovo-animovaná pohádka je už spousty let Koralína (díky Neil Gaimane) a dlouho jsem ani žádnou, která by mě zaujala neviděla.  Ovšem tuhle českou artovku vřele doporučuju. Nejen že to má naprosto perfektní animaci, kameru, techniku, ale ono je to i kouzelně tajemné a když začala hrát moje oblíbená Dvořákova - Serenade for Strings bylo jasné, že to nemůže dopadnout jinak než dobře.  Česká animovaná tvorba měla a má ve světě velkou váhu a tohle to potvrzuje.

Díl nabitý emocemi. Voiello...

Kruh se uzavřel.

První díl důstojně otevřel honbu za pravdou. Fanoušci Kinga budou spokojeni, prozatím se seriál drží předlohy knihy, herecké obsazení je také velmi sympatické. Doufám, že si Outsider udrží tuhle vysokou laťku i v dalších dílech, které by měly mít čím dál více hororový charakter.

A máme tady očekávaný zlom, který přejde do pomalejšího tempa úvah, rozmýšelní, obviňování a stále neutuchající nejistoty a touze vědění.

Rozpitvávání obsahu tady bude až, až, proto tuhle část komentáře vynechám. Napíšu vám, jako fanoušek Arthura C. Clarke, který by si tuhle podívanou určitě užil. Vzpomenu si hned na několik jeho románu, začnu Rajskými fontány při pohledu na stanici v oblacích, na turisty v Měsíčním prachu, na budování kolonizace v Marťanských píscích a v neposlední řadě zavzpomínám na nejslavněší Vesmírnou odysseu při putování Sluneční soustavou. Uzavřela bych to knihou Paula Daviese post-detekčním šéfem skupiny SETI. Ve své knize “Podivné ticho” se zde totiž věnuje kapitole, ve které vysvětluje, že abychom mohli chápat jinou mimozemskou civilizaci, musíme nejprve pochopit fungování života na Zemi. Třeba vás některá zaujme, a nebo vás, co jste některou četli, naopak zaujme podívat se na tento film.

Tyhle filmy o tajných agentkách mi vůbec nevadí. Vždycky si totiž představuju, jak najednou odhazuju počítač v dáli, vybíhám v dešti ven, cvičím denně jako blázen, zbytek dne samozřejmě trávím zdokonalováním střelby, karate, džiu-džitsu, jazyků, kryptografie, steganografie, historie no prostě všecko, všecko...a pak...pak najednou otevřu dveře a tam agent tajné služby. Dělám jakože jsem to vůbec nečekala, a že mě to vlastně nezajímá, navleču podvazky, podpatky a se svými 52 kily jsem odhodlána splnit jakýkoliv rozkaz a zničit kohokoliv kopačkou z otočky s talířem v ruce!

Scifi filmů s tímto tématem je bohužel jako šafránu, když už tedy nějaký vyjde, snažím se na něm hledat co nejvíce pozitiv. Dominantní je tady určitě barva. Ta jedovatě sytá fialová mi naprosto uhranula. Provází vás 80% filmu a skrývá se i v nepatrných detailech. Řekla bych, že jsem jí byla natolik unešená a vypustila jakékoliv nedostatky. Postupná transformace místa společně s hlavními aktéry je sžírající. Efekty společně s mírně kakofonním podkresem umocňují nebezpečné tajemství z Vesmíru.

Konečně!!! Jsem se dočkala haunted house vyvražďovačky bez toho, aniž bych přála účastníkům zájezdu od začátku pomalou a bolestivou smrt. Konečně(pardon, musím to slovo znovu použít), tady máme alespoň trochu logického uvažování, místo “plíííís help míííi” oblíbené věty, za řevu vzlykající sexy brunety či blondýny. To se musí náležitě ocenit.

Upřímně jsme od toho nic neočekávala a o to více jsem byla nadšená. Nebo spíše čekala jsem, že to bude dobré, ale že až tak, to ne. Ještě pořád před sebou vidím všechen ten smích, tu špínu Gothamu, tančicího rachitického Arthura...Šílená rozpolcenost celým filmem, která se mi odehrávala v hlavě: “chudák, je mi ho líto”, “ježiš, ale teď už to bylo moc!”, “ale tak vždyť já ho vlastně chápu”, “no ne, tak to už ti neodpustím”....čistá magořina v nejlepším slova smyslu.