Akvidizerp

Po celkem snovém začátku, malého Elvise  v zajetí černošského pojetí hudby se tato jízda horské dráhy dostal po sešupu do nekonečného  pomalého neznatelného stoupání až k nápisu smrt. Manažer je zde stále jako jakési "zlo", plukovník mohl  vykrystalizovat v mefista nebo sallieriho,  přitom se scénárista snaží o nějakou dokumentárnost což je v kolotočovém pojetí samozřejmě nemístně bizarní.  Hlavní motiv života tohoto člověka je opravdu hudba a publikum což zde zcela zaniká. Hudba zaniká v míchačce zvuků a ech a dává vyniknout jen dvěma polohám jeho hudby  posun od "Hound dog" k  "Suspicious Minds" pak jaksi bokem politické písni " If i can dream"   nicméně je třeba říct, že  nemalou součástí Elvisovy hudby jsou  Gospely (Why Me Lord, How great thou art) zde nezazní ani jeden  stejně tak , čisté country (It Ain't No Big Thing ) ale i tehdejší střední proud (It's Now Or Never) .Je potřeba říci, že v publiku nebyly jen třeštící holky, ale i svíčkové báby tak členové skupiny Led Zeppelin. Jak řekl John Lenonn trefně  „Před Elvisem nebylo nic.“ A tento film nedokázal říci proč tomu tak bylo, resp. dozvíme se jen, že ho někdo obral o 50% přijmu což je ubohé a slabé.

Melodrama na pozadí národního boje za svobodu, devatenácté století v Benátkách. Dokonalá autentická precizní výprava. Scénář se víceméně průhledný a patos odpovídá dobovému cítění, herci bezchybní, ale na lehké zívnutí při sledování i přes pastvu pro oči dojde, konec hrdiny bohužel nestrhne což je škoda pro diváka, ale  ne chyba díla - záměrem  režiséra byla dobová pestrá dekorativní žánrová freska  ne psychologické bahno.

Sexuální turistika padesátých let. Kdy nemohlo jít jen o "to" proto se to nemohlo odehrávat v Gambii, ale s pozlátkem "lásky" v romatickém prostředí Benátek. Paní herečka celkem dobře vyjadřuje křečovitou nervozitou, že dělá něco společensky nevhodného resp. zakázaného a ospravedlňuje to precizně neuměle hraným "ušlechtilým citem" na celý život (excelentní výkon). Pan herec ve své roli nic nepředstírá a tento typ turistek zjevně pravidelně konzumuje. Ovšem tento banální skeč  je na pozadí výborného portrétu Benátek. Benátky jsou skutečnou náplní filmu a trapný "příběh" jim dává o to víc vyniknout než kdyby se jednalo o faktografický dokument bez lidského rozměru.

Film sám o sobě je chvalitebný, co hodnotím zle je jistá nevěrnost předloze, chápu filmové zkratky, které děj posunou, ale ne změny, které  ničí příběh.

zahraju si na Saturnina a dám do pořádku tento román: Mladá paní asi ze zoufalství, že nemůže počít, vyhledala vhodného dárce, žel bohu asi se zadařilo v době, kdy by vyšlo najevo, že to pan manžel být nemohl (případně, protože paní byla inteligentní, byl to někdo, kdo se manželovi nepodobal a potomek by mohl svým zjevem prozradit pravdu). Proto vyšla s příběhem o znásilnění a rafinovaně ukázala na hlavního rivala svého muže (i když to mohl být on, je to nepravděpodobné). Důvěra manžela v tuto pohádku asi nebyla valná, ale byla to obrovská příležitost dojití bohatství a zbavení se nepřítele v jednom, proto neváhal riskovat (na středověké poměry měl život za sebou) a případná potupná smrt své manželky, byla trestem za nevěru. Možná tedy pan manžel osobě bral tento souboj opravdu jako boží soud. Jeho soupeř (pravděpodobně opravdu nevinný) byl asi přesvědčen, že proti němu díky jiné váhové kategorii šanci nemá a byl si vědom, že vítězi bude ležet u nohou celá země, tedy byla to lákavá výzva i pro něj.

filmy jsou ve škále - od těch které chcete vidět až které nechcete vidět.  pak jsou filmy "musvač" které musíte vidět, jako je šifra mistra leoparda,  padesát odstínů šedi  atp., tedy filmy o kterých se mluví ve společnosti, tak abyste se chytali, společné mají jediné - je to vždy  těžká nuda......

odporné, přitom příběh H. Glasse je až neuvěřitelně nosný , co nezabily trapné vykrádačky slavných režisérů  to dodělala sebestředně tupá hudba... kdo si chce spravit chuť stejným námětem doporučuji Muž v divočině 1971, není to kdo ví co, ale minimálně  k realitě to má blíže nežli tato krvežíznivá "realističnost".

blábol, informace typu, že slunce svítí, na pařezu leze brouk, nebo že reklama má za úkol vydělávat no a co. někoho to děsí, ano je to strašidelné, protože reklama může být třeba na jed na krysy a ti nevinní tvorečkové díky tomu zahynou a těm ubuleným protagonistům "tohle došlo" a zpytují svědomíčka, že vytvářeli prostor, který tohle umožnuje a teď chtějí, aby se v "jejich" prostoru propagovali jen duhové cukrové bonbónky pro ty nebohé chlupáčky a prosazují to ne někde samizdatem, ale pomocí firmy, která je součástí toho všeho - nazvat tuhle reklamu na řízenou cenzuru "dokumentem" je minimálně trapné.

docela dobrá zápletka jak sourozenecká hádka o korunu vede postupně k tragédii rodiny, která končí rozvodem, uvězněním a popravou matky. bohužel je to, ale napsané takovým způsobem a zrežírované taky dost nešťastně(archaicky styl spíše 30. let), že kdyby to bylo obsazené jinak než tím nejlepším - nevěrohodné postavy drží herecky přesvědčivé výkony (tedy i dětské role byly bezvadné) byl by to paskvil....je to promarněná šance stačilo to jen trochu dramaturgicky a scénáristicky učesat a režii dodat šmrnc a byl to skvost- i přes to všechno doporučuji.

současné "problémy" navlečené do starých hadrů, drama skryté pravdy o synovi je nosné téma, dalo by se říci Shakespearovské , ale je udupáno a zahrabáno banalitami