Honziss

Bylo by opravdu nemorální srovnávat 13. patro s Matrixem! Proto se toho nedopustím. Ačkoliv po zhlédnutí navádí člověka k zamýšlení, nemohu hodnotit více než 3***. Děj začíná gradovat a být opravdu zajímavý až po polovině (o jaká škoda, že mě film začal před půlí nudit, proto pouze 3***). K varu mě dováděl i hlavní hrdina, a to svým "flegmošstvím" (a to jsem sám flegmatik). Prostě špatně vybraný Douglas Hall. Zkrátka a dobře bych film zařadil, ačkoliv to nemám ve zvyku, mezi průměrné sci-fi. To i přes to, že jsem po zhlédnutí opravdu začal přemýšlet nad tím, zdali jsem se někdy podíval tam, kam se opravdu nesmí!

Schválně jsem si film pustil až poté, co jsem přelouskal Vlastní portrét Man Raye, člověka, jenž byl díky své fotografii snad u všech pijatic, akcí a výstav. Nutno říct, že se film těmto momentům snad i podobal, čímž chci říct, že mě stará Paříž opravdu zatáhla do svých ulic. Mohl jsem tak díky knize tipovat kdo je kdo, a - překvapivě - jsem se ve většině případů trefil. Byť tam pár klíčových lidí jako Marcel Duchamp chybělo. Nicméně i tak byl film svělým vyobrazením "uměleckého vrcholu" naší doby s nepřehlédnutelnou myšlenkou o vnímání vlastního času. Dnešních dní, chcete-li. Kolikrát i mě napadla myšlenka o tom, jak by to kdysi mohlo vypadat a že bylo určitě líp. PRD, film se nebojí tuhle myšlenku rozcupovat a láká nás k tomu vážit si a žít s tím, co máme k dispozici teď. Nějak na to stále musím myslet, když vím, že je kolem mě spoustu umělců, kteří by to možná před sto lety dotáhli na stejnou úroveň jako kdysi Hemingway, Ray, Picasso...

Ani vyšší princip mravní mě nedonutí dát filmu pět hvězd. Z filmu jsem měl pocit jakési zrady, když jsem stále čekal na nějakou konečnou gradaci. Možná jsem už vymletý všemi těmi válečnými dramaty o lidské odvaze, ale toto podání Vyššího principu mě prostě zklamalo, možná tím, jak je to nafouklá bublina. Věřím, že kniha by si oněch 5/5 zasloužila, film však nikoliv. Myslím si, že si z něj za měsíc nebudu nic pamatovat.... Co mi přidává do plusu je tak krása mladé Brejchové a věta o tyranu. 3***

Man Ray byl básní R. Desnose zcela unešen. Není divu, když ji poprvé četl opilý. Adaptace se mu povedla natolik, že byl film promítán po celé Evropě. Sám básník Desnos si ve filmu zahraje druhého muže, jenž přichází do scény.

Film pro mě nabyl na váze až po přečtení jeho původu z knížky Vlastního portrétu Man Raye. V té době tak odvážný kousek, bez děje a bez scénáře. Všimněte si záběrů rychlé jízdy, vyhození kamery do vzduchu coby zvláštní efekt (drahou kameru měl tehdy koupenou darem jedním zbohatlíkem proto, aby dílo za rok natočil). A konečně, trhání límečků a efekt dvojích očí milenky Kiki. Plně surrealistické dílo paradoxně surrealisty moc nepříjmáno.

Věčná otázka. Jak osobní, tak společenská. Profese, či hyenismus? Tahle myšlenka momentu se nikdy nevyřeší... co zmůže člověk v těhle vyhraněných situacích? Je větší pomoc stlačit spoušť fotoaparátu a přinést tak lidem kruté svědectví, jež donutí lidi aspoň zamyslet se, byť minimálně? Nebo zahodit foťák a běžet na pomoc? Kolikrát to může vyjít? Skvěle zpracovaný snímek, mně to bro(u)ka do hlavy nasadilo na dlouho....

Pro mě filmový vrchol z festivalu Expediční kamera 2012. Vrátit se k prapůvodním kořenům lidství, spolehnout se pouze sám na sebe, nechat se unášet líbivými zvuky praskající trávy a cválat na koni nekonečnou krajinou tak, jako před tisíci léty. Tomuhle člověk s láskou pro přírodu, dobrodružství a snílkovstí jen těžko odolá.

Až příliš přeceněná práce. Clarkson celý svůj poslední speciál táhne opět sám, což je prostě poznat. Ačkoliv jsou Jeremyho vtípky a narážky směšné a na místě, James a Richard prostě chybí. A taky mu neodpustím fakt, že se po celou dobu zuby nehty snaží divákovi představit nejvzrušivější auťák, zatímco celý tento díl je opravdu nudný. Paradox. Mohl bych tady použít citaci z filmu. "I čtení bible je více vzrušující, než tohle." Maximálně dvě hvězdy, v porovnání s ostatními díly.

Je krásně vidět, že za pár doláčů se dá natočit úderná komedie s koulema. Vytříbený humor, který ale ne každého zasáhne. Humor, za kterým se někdy skrývá opravdu nepříjemná pravda. Není to jen směs vuůgárních narážek na vše kolem. O tom, že jsem tam neměl dnes bejt, pojednávám docela často, a čí je to vina? A když už nic, jen kvůli těch neskutečně dlouhým střihům doporučuju film zhlédnout.

Není třeba nad filmem jakkoliv složitě či jednoduše přemýšlet. Jen se s přáteli usadit hluboko do gauče a otevřít si flašku.