LEGACY

Včera, vlastně dnes, jsem se vrátil promočen až na kost ve 3am, právě kvůli tomuto filmu, který mě tedy musím uznat totálně vyrazil dech, předčil všechna očekávání, ale hlavně mě přesvědčil, že přes veškeré kvantum super našlapaných filmů, mě letos v kině nakonec dojal film, který jsem původně zatracoval, který působil více jako nemožný, než jako kasovní trhák, co má zachránit Hollywood. Měl to být letos Oppie a Barbie měla být fraška, ale přesně jak bylo v Barbie vše naopak, tohle byl ten samý případ. Margot a Ryan jsou americké hvězdičky současnosti, ale zároveň to nejsou nabubřelé karikatury, co by nezariskovaly. Hey Barbie, Hey Barbie, tohle bavilo, tohle mělo grády, film nám záhajila skutečná česká barbie a jak jsem i o této holce neměl vysoké mínění, tak i ona zaujala a v dešti ji POMO vyzpovídal. Takovýto druh filmu by si asi před 20 lety nikdo nedovolil, ale doba je jiná, aktuální témata a společnost se taky mění, no a Barbie dokáže vše skloubit do jedné růžové cukrové vaty a troufám si tvrdit, že by měla zaujat mnohem širší publikum, než by jednoho napadlo. Otázka je nakolik jsme předpojatí. Já jsem potěšen, že se konečně někdo nedržel striktně zavedených postupů, vyrukoval se svou verzí, se svými vsuvkami a celý vyumělkovaný svět se může brzy rozplynout. Trochu info o Babrie jako takové, ale co nejvíc rezonuje je fakt, že se v tomto příběhu odráží příběhy nás všech prostých lidí, kteří nejsou vždy stoprocentní, nechodí pořád na podpadcích, chybují, ale jsou stateční a silní. Je to taky odraz přecitlivělé doby, kde je na každého z nás vyvíjen větší a větší tlak, konkurence je drtivá, člověk si mnohdy opravdu neodfrkne a Barbie tohle všechno naťukává, nedává jasné odpovědi, ale mluví o tom, co ostatní buď nejsou schopni vyjádřit, nebo dosud potlačují. Sama se ale hledá, stejně jako Ken, životní cíl v neúprosném chaosu, kde jedinou zárukou je bezvýznamnost všeho je zásadní a fakt, že dokonalá a bezchybná panenka Barbie si prochází existenciální krizí, cítí se pod psa, vnímá sebe jako k ničemu věc, je perfektní v tom smyslu, že to dovolí i nám ostatním smrtelníkům prožít si naše vlastní boje a traumata bez toho, abychom na sebe byli nikterak strozí, nebo přisní, protože jak říká můj BFF "nejsme roboti" a občas máme právo uklouznout, občas máme právo být k ničemu. Důležité je, víte kdo jste, potažmo kým chcete být? Skvělá hudba, skvělé kulisy, nápadité, film roku?

Nemyslím si, že jsem viděl jediný díl této série, akčních filmů se hrozím a Tom Cruise už hrozně zestárl a vypadá po boku mladších koček jako Rebecca, nebo Hayley už trochu blbě. Ale. Přestože je film velmi dlouhý, je taky nevídaně chytlavý, plno na oko hezkých honiček, kaskadérských kousků, no a musím být spokojen rovněž s tím, že jsou filmaři alespoň maličko kreativní ohledně padoucha. Klasický hmotný, přežitý, záporák je odstraněn a na jeho místo nastupuje vševědoucí entita, vše pohlcující, vše kontrolující, zdánlivě nepřemožitelná. Byť mě druhá část absolutně nezajímá, tak jsem se bál, že to bude větší průser. No a Španělské schody, nebo scény z vlaku byly asi hodny této série. Tohle ale prostě není můj typ filmu a nemůžu si pomoc, tluču si na čelo nad občasnou absurditou a přehnaností děje, kde prostě stavíte Toma Cruise do role poloboha, pro kterého není nic nemožné. Na mě ale moc prosté.

Zábavná, stylová, pěkně zpracovaná horror-comedy, kde si to herecký ansámbl skutečně vychutnává až do morku kosti. Není to nic extra revolučního, i tak to ale neurazí a člověka tento kanibalistický rohlík.cz vtáhne natolik, že mu není osud hrdinů lhostejný. Nebudu si hrát na svatouška, tu špetku lidskýho masu bych taky zkusil, no a vlastně jsem trochu fandil Stevovi. Sorry not sorry.

Vlastně jsem měl plnou hlavu IMAXU, Einsteina, všech těch skvělých fyziků a Hirošimy s Nagasaky, že jsem si nedokázal připustit, že by se mi Nolan taky někdy nemusel líbit. Tohle měla být absolutní tutovka, tříhodinová slast pro oči, uši a informační nálož, která doplní mé všeobecné znalosti. Letní kino miluji, je to místo, kde nás filmy skutečně odpraví do jiných světů a v případě Oppenheimera tomu nebylo jinak. Začátek byl strhující, nápaditý, místy děsivý, ale člověka to vtáhlo do jeho života i do bláznivé doby před válkou. Brzy jsem ale zjistil, že se film vydal úplně jinou cestou než jsem zamýšlel, no a že mi to vůbec nevyhovuje. Mám problém s tím jak byly vyobrazeny některé historické postavy, mám problém s nekonečnými, nezáživnými tahanicemi po různých slyšeních, kde se zkoumalo je-li americký hrdina komunista, či ne, no a vzhledem k tomu, že vrcholem všeho byl test bomby v los Alamos a Japonsko jako takové bylo úplně vynecháno, tak se vlastně divím, jak je možné, že zde jsou všichni z tohoto filmu úplně paf a nadšeni. Za mě je to promrhaný potenciál nejlepšího režiséra, který udělal celkem plochou biografii bez riskování, bez kreativity, který mohl navíc být poloviční ve stopáži. Druhou půlku už jsem cukal hlavou, chtěl jsem aby to skončilo, nepřesvědčil mě výkon Murphyho jako leading actora a spousta věcí mě v té změti rychlých konverzací a hromadě jmen unikla. Samotná postava Oppenheimera byla navíc trochu ublížená, psychiatrička Spoiler se zabila aniž bychom ji blíže poznali, Rami Malek vyhrnkne kvanta informací aniž bychom věděli proč, nemělo to místy hlavu ani patu. Kritizovaný Tenet mě tedy dostal daleko víc, bavil mě. Co se týče Oppenheimera? Pět hvězdiček a IMAX na Flóře? Kdepak, za mě první film od Nolana, který mě nebavil, tůdíž jeho nejhorší film, kterýmu už možná nikdy nedám druhou šanci. Barbie mi snad zvedne náladu.55%letní kino //Mára//Jirka//

Není to taková pecka jako když nám před rokem v letňáku promítali Superblba, ale styl a vtipy zůstává na dobré úrovni. Znovu se sešli skvělí herci, situace se humorně tlačí do absurda, ale zároveň samotný nápad byl prostě brilantní. Jako komedie na večer, kdy si potřebujete zvednout náladu to funguje a na dvojku se podívám taky rád. Je vidět, že tento chlapík žije filmem, videohrami a přestože scény působí někdy lacině, je to všechno jen né klišé a nabubřelá rádoby sranda.

Jsem konečně sám doma, roztažený gauč a říkám si jestli chci nejkrásnější chvilky osamotě s filmem strávit právě s novým Black Mirror, jehož reputace po posledních sériích utrpěla. Obavy byly, ale chuť taky. Je to Británie, technologické kulišárny, zvraty a slušné dějové linky. Navíc zde opravdu nevíte jak si tvůrci usmyslí každý díl zakončit. Tudíž: Joan is Awful - 92%. Hned n začátek totální pecka, kde se přelívají světy, vjemy, Netflix sám sebe trochu paroduje, ale i naznačuje kam povedou různé propůjčky hlasů, nebo i těl. Hayek sem perfektně pasuje, stejně tak pasáž s Cenou. Do toho navíkavý song Tap In a malá příručka k tomu, abychom si opravdu hlídali Terms and conditions, aneb co podepisujeme. Nemohl jsem se odtrhnout. Beyond The Sea - 87%. Další nesmírně silný díl. Opravdu tyhle dva jsou za mě to nejlepší z Black Mirror a Netflixu vůbec. Nečekaný zvraty, skvělá psychologie postav, zachování věrnosti, důraz na maličkosti a krásu planety, ale i tíživost samoty a zapomění. Hippie kult mi vyrazil dech, stejně tak jako finále. Myslím si, že stejně jako Year Years, tak i tady se dá predikovat něco podobného v reálném světě. Dnes Demon 79: 76% určitě slabší než první dva. Každopádně když si ze začátku myslíte, že jde o totální úlet, tak i tento díl je vlastně celkem bohatý, zamotá hlavu koncem, obnova Rasputina a dalších jsou hrozně vkusně udělány a je to i vtipné. Dostaneme se trochu do hlavy chorých bláznů z těch nejhorších Asylum světa, či schizofrenikům, který mají za zády našeptávače. To, co bylo v tomto dílu bylo viděno už mnohokrát. Do toho jsme si mohli představit trošku z historie a politiky, i jak je pořád silná otázka antiimigrace nejen v Británii. Mazey Day- 20% ... Vlastně totální úlet, který se nehodí do Black Mirror, nemá co nabídnout, kromě malé vsuvky k dotěrným médiím, ale ani postavy nestály za nic. Tohle byla ztráta času, promarněný potenciál, vlastně se divím, že tento díl vypustili. Nevkus, nuda, vykrádačka, bez komentáře. Loch Henry-84% - asi jsem si záměrně nechával na konec jeden z těch silnejších kousků a nemůžu říct, že mě zklamal. Skotsko i skotský akcent venkova je vždy úchvatný, klasický styl hororu s malým rodinným tajemstvím. Vlastně je to zdrcující snímek, který dá divákovi husinu. Každopádně bych tohle uvítal jako samostatný snímek, než mít tohle pod záštitou BM. Nějak tam stále potřebuji trochu blbnutí s technologiemi, nevidané možnosti inovací, jejich zneužití a následky. To jsem viděl nejvíce u Joan a Beyondu. Celkově ale šestá série poskytla dva divácky silné večery, kdy jsem byl k obrazovce přikován jako za svých teenage let.

Spanilá konina, která splnila své poslání, bavila, přiživovala vkusně stereotypy na obou stranách a dokonce mě přiměla šáhnout po sto let staré vodce. Takže nádherňajz.

Už několik let hororům neholduji, ale jednou za čas člověk dostane chuť na nějaké přelámané kosti, vydloubnuté oči a zdeformovaného zabijáka. Tenhle film zaujal, bavil a vlastně se mi líbí styl narativu, který se režisér vybral. Run-down oblast jako místo, kde jsou squateři a bezďáci fungovalo, stejně tak jako když vsadíte na podzemní labyrint chodbiček, kde se ve stylu Pádu do tmy ukrývají nějaký časem zapomenutí kostlivci. Mělo to spád, děsivý to bylo taky jak fix, takže člověk vlastně od hororu, kdy všechno bylo vymyšleno, všechno vykradeno, chtít víc. Myslíím, že je to o to silnější zážitek pro Amíky, protože věřím, že takových sutí a bláznů kolem někde na předměstích Ameriky pár bude. Dobrý nápad, možná ještě lepší provedení. Cecky a kojení teď můžou honiči na pár dní vynechat.

Vlastně nevím jestli teď hodnotím samotný cyklus, nebo Arnolda jako takového se vším všudy. Po prvním dílu jsem byl nadšený, spousta odhodlání, nových faktů a i nahlédnutí do pozadí bodybuildingu. Každopádně jakmile se odklonil směrem k filmu, tak jsem si začínal uvědomovat, jak se z něj postupně stává opravdu namyšlený, sebestředný a mnohdy necitlivý všeuměl, který si usmyslí vše, co má ve své vizi. I dnes dokáže komentovat věci, kterým se nevěnuje, působí nabubřele když vykládá, že už v této a této disciplíně stal jedničkou a není nic co by nedokázal, ale když se podíváte na jeho profil, tak se vlastně jedná spíše o jedno velmi silné období super akčních hrdinů, které brzy skončilo. Vlastně jsem u něj nenašel ani nominaci na Oskara, takže co to ten plácal plácá - určitě dokázal všechno? .. Z druhé strany je ale jeho příběh působivý. Nedíval se doprava doleva a dokázal nemyslitelný věci - odhodlání a motivaci má a je to vidět. Já mám ale nějak strach až hrůzu z lidí jaké je on, z lidí, kteří jsou přehnaně sebevědomí a nemají v sobě zakódovaný pochyby. Pochyby jsou překážkou, když si chcete za něčím upřeně jít, Arnold je dost možná úspěšný právě proto, že pochyby nikdy neměl a mimo jeho cíl ho nic podřadného nezajímalo, pro mě jsou pochyby ale celkem důležitým faktorem, když se chystám něco okomentovat, nebo udělat rozhodnutí. On má v sobě prostě citát "Co tě nezabije, to tě posílí" a to mu stačí aby se kolem toho otáčel celý jeho vesmír. Byť legenda s ohromným charismem, tak je tahle legenda místy opravdu smutně tupá.

Naprosto zbytečný film, který jen bere čas dobrým hercům, jenž by se mohli objevit v něčem pořádným. Tohle ždímání HP bez špetky citu se mi nelíbí, stejně tak výměna Johnnyho Deppa, nebo hon na JK. Přesto všechno mě ve filmu potěšily alespoň efekty, ale postavy jsou plitké, s nikým nesympatizuji, ani nikomu nefandím.