Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (509)

plakát

Skywalkers: Příběh jedné lásky (2024) 

"You!re full potential is on the other side of the fear" Dechberoucí a strhující věc, která člověku odrovná nervy, ale i krásně zatočí hlavu při pohledu na ty nejmrazivější záběry z výškových budov z celého světa. Je to krásná výpověď mladého páru, který si k sobě hledal cestu a našel ji na tom nejméně pravděpodobném místě. Rooftopeři je hazard jako žádný jiný. Těch neudáčniků je víc, než těch na druhé straně a proto to, co se povedlo Ivanovi a Angel mi můžeme obdivovat, ale celou dobu se pohybovali na hraně a slovo daredevil je výstižné. Stejně tak jsme ale tajili dech při Alexově El Capitanu. Je to prostě jiná sorta lidí, kteří popírají přírodní zákony a jsou v dané oblasti prostě špička. Já mám navíc strašně rád ruštinu, takže o to víc mě to bavilo. Jedna věc byla lození, druhá vztah a důvěra páru. Já si to užil jak nikdy, takový napětí jsem neviděl a ukradlo mi to pozornost, kterou jsem věnoval jiné, trochu hořké věci. Záběry jsou krásné a já se dojímal - zároveň věřím, že je tohle vrchol jejich kariéry, zaštítili tenhle adrenalinový sport a udělali mu reklamu jako blázen - a budou chvilku spolu i na pevné zemi. Otázka jestli je to bude bavit a fungovat? Spíš ne:) Zároveň mi skoro začíná dovolená, kdy si často sahám na svoje dno. Posledně mi v Irsku bylo inspirací Eight Montains a letos mě na křídlech možná ponesou tihle dva:)

plakát

Hrabě Monte Christo (2024) 

KinoBlansko: Začínám neskutečně nedoceňovat velikost a bohatost francouzské klasiky a vůbec to nevadí, že zatím jen na filmovém plátně. Ségra si užívá týden ve Varech a já si tedy taky chtěl přijít na nějaký ten filmařský kousek. Ještě včera ráno jsem ale ani nevěděl, že tento film existuje a přivedla mě k němu řada věcí. Za prvé mám něco jako filmové čtvrtky, jelikož čtvrtek je většinou jediný den, kdy nedoučuji a mám čas. Za druhé jsem měl chuť na tento příběh, protože jsem ho celý možná ani nikdy neviděl. Za třetí stopáž, tři hodiny to chce kuráž. Za čtvrté je vše v originále a za páté jsem prostě potřeboval vypnout. Co se filmu týče, tak jsem se maličko bál, když po asi hodině filmu bylo po slibném povýšení, zradě, uvěznění, ztrátě, útěku i nalezeném pokladě (tedy vše zajímavé) a já si říkal, co se sakra bude ještě dít další dvě hodiny. Ale světe div se, ono to nabíralo obrátky, film svištěl, nenudil ani na minutku a všechna ta honba za pomstou, výcvik a zaučování jeho pomocníků a vytahování špíny a staré rány minulosti bylo prostě strhující, mrazivé, místy surové a nevybíravé, ale absolutně, nesmlouvavě koukatelné. Nějaký pozorování hodinek, nebo kontrola mobilu - ani náhodou. Ten film mohl mít o hodinu dýl a já bych byl potěšen. Dumas vytvořil něco, co v sobě nese životní moudrost, nabité zkušenosti, hloubku lidské nátury, vztahů, etikety a je i dnes velkým přínosem a kouzelnou branou do trochu jiného světa. Je to plné krásných citátů, mladí milenci si projevují lásku ve verších, dopisech, dokáží pracovat s city, pro lásku se obětovat, čest, důstojnost, ale i móda měli tehdy docela odlišnou váhu. Pro mě je to film, který nejen splnil, ale i předčil očekávání. Během celého, barvitého příběhu musí postavy dělat spoustu rozhodnutí, někdy správná, jindy se nechají svést, zradit, podlehnout a člověka/diváka to staví samotného do pozice, kdy může dumat jak by se on sám zachoval na jejich místě. Působivá je například momentka z vězení, kdy v totální beznaději dokáže lidský organismus a víru v něco nastartovat myšlenka čtrnáctilétého hrabání a kopání díry z ostrova If. Takže ano, bravo, magnifique. Zároveň celou dobu hloubám do jaké míry vlastně byla v tomto příběhu pomsta adekvátním řešením, aneb zda-li mělo být napáchané zlo skutečně potrestáno Edmondovým metrem, či zda-li měl být shovívavějším. Původně jsem si říkal, že byť jej pomsta změnila, zničila, tak přece jen nelze úplně ospravedlnit fakt, že vám někdo vezme doslova vše a po následném hořkém konci prince, syna prokurátora (jenž byl zmanipulován a považuji jej za největší Edmondovu křivdu a neúctu k Angel) se vlastně jeho megalomanský revenge patos zastavil, nastala menší reflexe a jsem tohoto uvědomění a samotného konce moc rád. Takže po všech stranách poučný příběh pro mladé i staré - a kniha? Snad jednou - stejně jako Les Miserables. 83%

plakát

Občanská válka (2024) 

U mě tedy panují silně rozporuplné pocity, kdy se v celku koukatelné předzvěsti čehosi znepokojivého, střídají peckoidní momenty plný akce, najetých kilometrů a docela pěkného uchopení rozvratu USA, s naprosto debilními, nesmyslnými, přehnaně americky zveličenými scénami. Dohromady, když to člověk poskládá, tak všechny ty momenty s otevřenou pusou a následná úsměvná kývání hlavou prostě vydají na zhruba to hodnocení co tady máme. Každopádně Garlandovu tvorbu mám rád, vychyluje se a nutno podotknout, že ze závěru si člověk sedne na zadek, stejně tak jako z proměny mladé fotografky, pressu a zachycování reality.

plakát

Fizruk (2014) (seriál) 

Nenáročná ruská klasika, která už jsem myslel inspirovala legendární Fakju Gothe. I tak je to celkem zábava na večerní vypnutí namísto tradiční českošpitální Ulice a kriminálek. To školní prostředí prostě bývá super a dá se tam ledacos vymyslet. Navíc Nagijev opravdu umí rozhýbat publikum.

plakát

Co jsme komu udělali? (2014) 

Dneska mám vskutku dobrý den, jelikož se mi znovu podařilo vyváznout z prohlídky od zubaře bez jakéhokoliv zákroku. Rozpomněl jsem se tedy na rozkoukanou francouzskou pecku a dojel jsem ji. Celkově je zajímavý, že je mně všeobecně velmi populární Francie docela lhostejná, avšak jednu věc vyhledávám - komedie. V tom jsou překvapivě brilantní, neomývají ošlehaná témata, nebojí se kontroverze, černého humoru a po zhlédnutích Alibi na klíč, je tohle další mistrně naservírovaná řechtačka, kde bránice dostává pořádně zabrat. Pokračování mám v hledáčku a jsem rád, že jsem tohle mohl sledovat i s rodiči, kteří se u toho smáli taky - protože bůh ví - může se to stát i jim.:))

plakát

Na dotek (2004) 

Celkem působivé co se dá všechno ve filmu vytvořit s pouhopouhýma čtyřma postavama, když je tvůrce umí náramně proplést. Do filmu jsem šel kvůli laciné erotice a scénce z Dabing street, která mně udělala docela radost. Londýn zbožňuji, stejně tak akcent a obsazení - pořád je to ale jen hra s citama, válka duší, hry na pravdy a vedení za nos. V něčem je to určitě dost nápadité, děj jde do hloubky a pro diváka to může být chvílema velký oříšek vyznat se v pohnutkách všech postav. Já si to ale přes tohle všechno znovu nepustím.

plakát

Něpriličnyje gosti (2024) 

Celkem svižná, místy vtipná sexy kecanice u večeře, kde proti sobě stojí progresivní a tradičně založený páry. Je to celkem tantrické a smyslné, každopádně film samotný vám samotné rozkoše a slastě nenabídne - to musí za vás udělat vaše fantazie. I tak ale na ruský film dastojno.

plakát

Sobík (2024) (seriál) 

Neskutečná pecka cringe show se skvělými účinkujícími, kde vás totálně rozstřelí nebojácnost hlavního představitele, plus tvůrce, ukázat světu tohle temné zákoutí jeho dost psycho života. Doporučeno kamarádkou Verčou z práce, kterou samotnou ex stalkoval též, no a já jen žasnu do jakých extrému dokáží někteří lidé jít a jak nekontrolovatelná může být taková obcese. Navíc jsme dnes přešli do finále v hokeji po krasojízdě nad Švédskem, takže momentálně člověk sleduje opravdu strhující věci. Zde prostě exhibice pana Gadda a paní Gunning a Netflix ukazuje, že ještě není za zenitem. Sledovat to je ale místy pro silné pobahy a mít takovou Marthu na krku - to prostě nechceš.

plakát

Stovky bobrů (2022) 

Asi po deseti letech jsem znovu zavítal do kina v Blansku, tentokrát zcela nezvykle jako místní rezident. Na film jsem se hodně těšil, ale zároveň jsem měl i velké obavy. Zkrátka buď pecka jako z avokáda, nebo propadák. Každopádně se z toho nakonec vyklubalo velmi příjemná, koukatelná, neonošená a co je nejdůležitější vtipná humoreska, kde z mého pohledu vyšumí nějakých 20% scén, ale zbytek na mě fungoval skvěle. Bavila mě zima Wisconsinu, podnikavý bobři, nápad humanizovat zvěř, ale celkově bylo vidět, že tohle je léta letoucí promyšlená blbovina, kde je kreativita a možná i nějaký houbičky cítit na sto honů. Stopáž bych ale zkrátil, ke konci už jsem se vrtěl. Film si vystačil bez slov, hezky mě to ukolébalo od celkem hektické reality, celkově jsem rád, že jsem si ten lístek do kina koupil. Obzvláště když nás tam bylo 7. Takže v kostce: Začalo to jako prapodivná fantasmagorie, ke které autor asi nabaloval větší a větší šílenosti jak sněhovou kouli, našel si příběh, mosty k našemu světu a voila - zrodil se bobr. 78%

plakát

Mulholland Drive (2001) 

Film totálně o ničem, kde celou dobu čekáte, kdy se to celé rozjede a pochopíte proč je to taková filmová sláva. Pro mě naprostá ztráta času, vlastně nevím o čem to celé bylo, děj prakticky neexistující, stejně tak zápletka. Mluvit se snad dá maximálně o nějaké atmosféře, ale já při sledování trpěl a nudil se do nebes.