flakik

Skoro všichni kluci jak ze žurnálu, sympatické lesby (fakt to jde a chtěl bych, aby Vero byla moje kamarádka), záběry na vánoční Barcelonu byly skvělé pro doplnění atmosféry, katalánská španělština se krásně poslouchá, soundtrack je výborný,.. Dobrá zápletka, líbily se mi vkusně vyvážené vrstvy  - gay, bi, lesby, trans, hetero, mladí, staří, současnost i dědictví minulosti.... Jen bych rád kluky viděl víc spolu, ale chápu, že to bylo třeba schovat na až potom. Ale u toho přiznání Bruna v baru člověk musí brečet jak želva a ronit krokodýlí slzy. No a váhám, jestli bych chtěl vědět, jak to bylo s kluky dál nebo raději zůstat u happyendu. Myslím ale, že si tvůrci nechali otevřená vrátka, protože kapitola Vero a Patri zůstala dost otevřená nebo aspoň tak mi připadala. Vlastně to je asi jediná výtka, protože ten jejich vztah byl trochu nepochopitelný. Chtějí být spolu, ale nechtějí, usmiřují se, ale pořád si vše nevyříkaly.... rozhodně na to navázat určitě lze.

Po dlouhé, dlouhé, opravdu dlouhé době nějaký americký film, který mě poměrně chytil. Pravda, nejsilnější stránkou je hudba, která je provázána celým filmem a nemá ani moc výkyvy, že by její kvalita šla rapidně nahoru a zase dolů, ale neustále se drží nad průměrem, pokud nevylítne extrémně vysoko. U filmu ale nezáleží na hudbě. Proto je škoda, že John Carney lépe nevyužil to, s čím začal. Časové mezery a smyčky na začátku byly skvělé a čekal jsem, kdy se zase něco podobného stane, ale tahle hra s časem úplně skončila, což si myslím, že je hoooodně velká škoda, protože by to film posunulo ještě o kus výš. I tak ale plný počet za skvělou hudbu i filmové osvěžení.

Odpočinkový film se skvělým hereckým obsazením, který pobaví a potěší. Je krásné vidět hrát tuto generaci herců se stálou lehkostí a grácií, jakou umí vytvořit jen oni. Jejich britský humor je vtipný, ale vůbec ne urážlivý nebo nevkusný, jako je se to bohužel stává v obdobných českých komediích zvykem. Také oceňuji skvělé zapojení slavných muzikantských hvězd a hudbu, která potěší.

Úžasný film se skvělou choreografií a dynamickou hudbou a to vše ještě umocňuje 3D efekt. Opravdu dobře vzdaný hold.

Film, který popírá mezi všemi tak rozšířený názor, že Britové nemají smysl pro humor. Lehká komedie o vdově, která začne pěstovat drogy, aby zachránila svůj dům, je už sama o sobě slibným tématem. To je navíc velmi dobře okořeněno britským, inteligentním a jemným vtipem a skvělou hudbou.

K filmům, ve kterých se Češi vyrovnávají se svou minulostí, jsem vždy skeptický, ale tenhle mě rozhodně velmi mile překvapil, snad proto, že byl natočen v německo-rakouské koprodukci. Konečně film, který není černobílý a neukazuje, že na jedné straně jsou hodní a na druhé jsou zlí, ale že barvy se můžou vždy velmi snadno měnit a to i s tou největší krutostí, jaké jen jsou schopni. Sice to občas vypadalo, že děj bude lehce drhnout, ale vždy se zase rozjel a to především díky výborným hereckým výkonům. Škoda jen, že o filmu nebylo víc slyšet a byl více zastíněn očekáváním Lidic.

Jak bylo řečeno na začátek promítání na KVIFF: "Ve filmu najdete dialogy, které jste už někdy slyšeli nebo je i sami použili." Já bych dodal - nehledě na vaši orientaci. Opravdu povedený film o vztahu dvou lidí, i když trochu krátkodobém, který jako by režisér vzal a jednoduše vystřihl ze života dvou lidí. Velmi otevřené scény i dialogy o běžných problémech i radostech. Více takových filmů a časem snad vymizí i názor na gaye jako na devianty, protože leda takovýmto otevřeným dialogem, který nic neskrývá a nic nezahaluje, toho můžeme dosáhnout.

Skvělý výkon Marion Cotillard, pro kterou jako by byla role stvořena. Film nabitý nezapomenutelnými písněmi Edith Piaf a doplněný o velmi povedené kostýmy. Jediným mínusem filmu bych viděl to, že scény nešly chronologicky podle zpěvaččina života. Podle mě to mohlo vyvolat docela zmatek u těch, kteří její život blíže neznají. Na druhou stranu byl tak děj mnohem dynamičtější. Navíc byla úplně přeskočena jedna etapa jejího života a to její život a kariéra během 2. sv. v. To se tedy díky skákání z času do času docela elegantně skrylo. Nejvíc se mi ovšem líbilo, když se hned při první scéně kinem rozlétlo: "Pupp, to je Pupp!" :-)

Na to, že je to "pouze" TV film, tak je to jeden z nejlépe udělaných filmů vystihujících válku v Bosně. Nejen, že nestranně ukazuje hrůzy téhle války a válečné zločiny a zvěrstva, které páchaly všechny účastnící se strany, ale i slabost mandátu OSN. Hlavně zachycuje pocity samotných vojáků mise OSN, ať už během mise či po ní, kdy se u většiny projevil posttraumatický syndrom. Jediným světlým okamžikem ve filmu, kdy jsem si vydechnul, byl záběr na usmívající se a mávající holčičky do kamery, které vypadly z role, když britští vojáci procházejí mezi uprchlíky v jednom z domů ve Vitezu.

Pokud se vám líbil Faunův labyrint, určitě si zamilujete i The Shape of Water. Je to tak trochu jiná pohádka Kráska a zvíře nebo Malá mořská víla...jen místy trochu brutálnější. Filmu akorát ubírá to, že del Toro použil velice podobné schéma jako ve Faunově labyrintu, takže co by mělo být překvapením bohužel není.