borboleta

Jestli opravdu chcete vidět Abrahama Lincolna mávajícího sekerou, tak vzhůru do kina. Pokud se ale cítíte celkem příčetně, tak vám moc nedoporučuji se do toho pouštět. Co taky chtít od filmu, který už od začátku avizuje, že je to o tom, jak Lincoln mlátí upíry (mimochodem stvoření opravdu neděsivé a všeobecně značně chabé). 3D je o ničem, spíš bych uvítala klasiku, další rozměr v tomto filmu nemá opodstatnění. Nepamatuji si, kdy jindy jsem v kině (byť jen na chvilku) usnula. Výprava velkolepá, děj žádný.

Sice to není nejlepší Burtonův film, ale jeho rukopis v něm stále vidím a s filmem nemám problém. Je to pohádka, výlet Alenky do Wonderlandu, zajímavější než příběh je tedy výprava, masky, animace, ale mně to vlastně úplně stačí. Od Deppa jsem svěklý výkon automaticky očekávala, vynikající byly ale hlavně Helena Carter a Mia Wasikowska, to je hned všechno příjemnější, když si někdo umí dobře obsadit herce. Osvěžující byly vtipné momenty, kterých by se tu našlo víc, než jen tančící Kloboučník, úplně mě dostala Srdcová královna: "Miluju teplé prasečí břicho pod mýma bolavýma nohama!"

Po dlouhé době konečně povedená, vtipná a inteligentní pohádka, která rozhodně nenudí a která se vyvarovala jakýchkoliv trapných pitvoření. Příští Vánoce ji chci vidět znovu!

Začnu podobně, jako rádio Jerevan: toto by mohl být opravdu hodně dobrý film, kdyby měl lepší casting, měl důsledněji vymyšlenou výpravu a měl jiné celkové vyznění. Protože i tady (podobně jako v Doktorovi Živagovi) Američané zase nepochopili o čem jejich předloha skutečně je a i přes papouškování děje posunuli hlavní sdělení díla někam jinam. Nejsympatičtější postavou mi zde byl Karenin, bylo mi ho tu skutečně líto, rozhodně to nebyl ten studený úředník, který k nevěře svojí ženu sám dohnal. Se samotnou Annou jsem zde i přesto, že sama jsem emancipovaná žena, nemohla nijak sympatizovat. Karenin je ve filmu skvěle obsazen Jude Lawem, casting ale nemůžu pochválit v případě Vronského a už vůbec ne v případě samotné hlavní hrdinky. Aaron Taylor-Johnson je nevýrazný, slizký a bez charismatu, netuším, proč zrovna do něho by se měl někdo zamilovávat, a už vůbec nechápu, proč by kdokoliv měl kvůli někomu takovému skákat pod vlak. Keira Knightley jako Anna totálně pohořela, nemá na pro ni ani fyzické předpoklady (její plochý hrudník v ruském prostředí a šatech podle módy 19. století vypadá legračně) ani herecké. Na začátku filmu jsem byla nadšena prostředím divadla a byla jsem trochu zklamaná, že se to neudrželo celý film (ne, nevěřte tomu, že se to odehrává v kulisách divadla celé) protože mě se to jako nápad moc líbilo a výprava byla jinak super. Nakonec problémy ústředního trojúhelníku mně příliš nezaujaly, a když si teď po dvou měsících od shlédnutí chci vybavit, co mě nejvíc na filmu zaujalo, tak to jsou kostýmy a hlavně živé koně v divadle.

O příšerném přízvuku postav už toho bylo řečeno dost, tak v tom nebudu dál pokračovat. Stejně tak nehodlám rozebírat, že kdyby se do filmu nalilo víc peněz, tak by všechny ty pičičandy okolo (třeba sníh v úvodní scéně) mohly vypadat malinko věrněji. Hlavní ale je, že to je opravdu dobrý film a to nejenom proto, že je o tom, o čem je. Příběh Anthropoidu známe všichni (a kdo náhodou ne, ten by se měl jít na něj hned podívat), takže dopředu víme, že a jak všichni na konci umřou. Přesto ale když na to dojde, tak se člověku chce brečet a chce se mu brečet ještě dlouho potom. I ta stísněná atmosféra strachu a nevyhnutelného konce, která je přítomna skoro celou dobu, je přímo nakažlivá. Pomáhá tomu i nápadně úsporné používání hudby a úplně na konci vlastně i normálních zvuků. Parašutisté tu jsou vykreslení, jako lidé z masa a kostí, kteří se taky někdy bojí, pochybují a mají záchvaty paniky, ale to jim nebrání být hrdinové. Někde jsem četla, že ve filmu Heydricha zabili moc brzo, jinde zase, že moc pozdě... já bych řekla, že ho zabili akorát v tu pravou chvíli, aby přípravy na akci i boj v kostele trvaly tak akorát správně dlouho. Herci hrají skvěle, obzvlášť Cillian Murphy a jeho čeští kolegové v čele s Alenou Mihulovou a Ondřejem Malým. Ten se zde objeví sice jen na pár vteřin, ale takovým způsobem, že vám to vezme dech. Jen by se mi u takového filmu líbila větší návštěvnost.

Velké plus tohoto seriálu jsou dobře vybrané stavby, které jsou sice slavné a hrají důležitou úlohu ve vývoji stavitelství, avšak nejsou to ty notoricky známé nejslavnější stavby světa (to jediné omlouvá nepřítomnost brněnské Tugendhatky). Dalším plusem je metodika, kdy je názorně vysvětlen princip stavby a souvislosti jejího vzniku, což je pro správné pochopení architektury nezbytné. Nadějně rozjetý seriál ale kompletně zabíjí těžko stravitelný komentář bez jakéhokoli drajvu a černé obrazovky s bílými titulky, které připomínají parte nejen grafikou. Když k tomu přičteme ještě příliš zdlouhavé a příliš pomalé záběry, tak je z toho nuda k ukousání i pro mě, a to mě architektura velice zajímá a rozhodně nejsem v této oblasti žádný laik. Jaké to teda pak musí být pro normální lidi? Přitom dokument o architektuře jde natočit velice akčně, jak nám David Vávra v Šumných městech dokazuje v každém díle. Kdyby se každý díl zkrátil o sedm minut avšak zachoval by stejný objem informací a záběrů, tak by mu to velice prospělo.

Výprava precizní, citlivá práce s 3D efekty, krásné po výtvarné stránce. S dějem je to ale podstatně horší, předvídatelný a pro mě nepříliš zajímavý příběh, ze kterého mám pocit, že už jsme ho někde viděli, je plný spousty klasických klišé a samozřejmě zde nechybí výchovná složka. I když to by toho člověk už chtěl moc, aby bylo dokonalé ve filmu úplně všechno. Každopádně dívat se na pěknou 3D džungli, kde avataři roztomile mávají ocasy, by mi stačilo jen dvě hodiny, ne skoro tři.

Pro mě příjemné překvapení, romantický film, který není přeslazený nebo nudný. Je to příjemná oddechovka a pár Goodwin - Long si mě docela slušně omotal kolem prstu.

Čím je Brad Pitt starší, tím zajímavější role hraje. Všechny "nejaponské" příběhy jsou silné, napínavé a hodně zajímavé, navzájem se doplňují a člověka nutí úplně se ponořit do děje. Japonská linie je ale zbytečná, je jako z úplně z jiného filmu a vlastně mi bylo úplně jedno, co se s tou hluchoněmou dívkou bude dít. Šla bych do pěti hvězdiček, nepřekousnu ale, že jinak skvělý film byl rušen linií asijského příběhu.

Většinou se mi do sledování válečných filmů, kde jsou prakticky jen vojáci, moc nechce a už vůbec se mi nechce to opakovat. Bratrstvo je ale úplně jiné kafe, je to totiž naprosto úžasné dílo. Schválně jsem použila slovo "dílo", protože žádný jiný seriál ani film, který jsem viděla v poslední době, ve mě nezanechal tolik tak silný ocas. Jedná se o další důkaz, že seriály už dávno nejsou vůči filmu pokleslým médiem, a to ani příběhem, ani technicky a už vůbec ne hereckými výkony.