Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (454)

plakát

Vincenzo (2021) (seriál) 

Kombinace italského stylu a elegance s korejským crazy humorem tady dokonale funguje. Když jsem se na tento seriál začal dívat, nečekal jsem od toho nic moc. Ale tahle kombinace italských chutí a korejských taškařic mě docela pohltila. Sice je tady možná až moc zpomalených záběrů nebo nelogických kritických náhod a shod okolností, ale jako celek to kupodivu bezvadně funguje. K tomu úžasná hudba, skvělá kamera a zajímavý vývoj charakterů hlavních postav. Prostě Vincenzo mě dostal více, než jsem na začátku čekal.

plakát

K zemi hleď! (2021) 

Jak už tady bylo napsáno, tohle je taková moderní verze Vrtěti psem zasazená do dnešní mediální a totálně iracionální doby plné hedonismu, mediálního fanatismu, nihilismu a konzumní degenerace. Už si ani nevzpomínám, kdy mi při sledování filmu bylo přímo fyzicky nevolno, kterýžto stav u mě nasává vždycky, když se střetnu s donebevolající lidskou blbostí. To ale jen potvrzuje, jak skvělý snímek to je. Nejde o parodii, ale o dokumentární film, který by měli pouštět vždycky, když někdo řekne, že lidi přece nejsou ta blbí.

plakát

Dr. House (2004) (seriál) 

Pro milovníky inteligentního sarkasmu, sebeironie a naprosté nekorektnosti je tento seriál doslova povinný.

plakát

Stranger Things (2016) (seriál) 

K tomuto seriálu mě v době korony přitáhla totální frustrace pramenící z dlouhotrvající sociální deprivace. Moc jsem od toho neočekával. Ovšem o to větší bylo mé překvapení. Mám rád osmdesátky - jinak tedy dobu mého dětství. Miluju osmdesátkové filmy, hudbu, módu už tak moc ne. Možná proto se mi tahle horovo-scifi série líbila. Je to takový ten styl ET mimozemšťana nebo Blízkých setkání. Kontrast normálního nudného života na maloměstě s děsivými hororovými stvůrami v bezprostředním sousedství mi zase připomněl mé oblíbené kingovské To. Velice se povedl také casting. Zejména Millie Bobby Brown je pro tu roli jak stvořená. Možná je škoda, že to nekončí druhou sérii. Třetí už je totiž dost přitažená za vlasy. A docela mám strach ze čtvrté.

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Všechno, co jsem chtěl napsat, už napsali jiní. Takže čisté osobní vyznání - TBBT je moje srdcovka, kterou mám ve své top10.

plakát

Bez vědomí (2019) (seriál) 

Po brilantním seriálu Pustina přichází jeho velice silná konkurence. Období kolem pádu komunismu je u nás stále zahaleno řadou tajemství, legend, polopravd a klišé. Nejlépe to bylo vidět během oslav 30. výročí této historicky významné události. Z této atmosféry dokázali tvůrci vydolovat maximum, které navíc zarámovali pochmurnou atmosférou šedivého pražského podzimu (otázka je, jak by to působilo uprostřed léta). Celý příběh je dějově velice tajemný a komplikovaný, překvapivě ale všechno krásně hraje a zapadá do sebe. Postavy jsou charakterově ukotvené, barvitě vylíčené a fantasticky zahrané (tady bych vyzdvihl především Jana Vlasáka a Davida Nykla). Velice osvěžující je také fakt, že tady nikdo není jednoznačný klaďas ani záporák. Trochu jsem se obával formátu hodný disident x zlý estébák, který by se samozřejmě nabízel. Této zjednodušující zkratce se tvůrci dokázali dokonale vyhnout a vy nakonec zjistíte, že jednou z nejsympatičtějších postav je Martin Hofmann v roli komunistického vyšetřovatele, což dokonale koresponduje s absurdností doby, ve které se děj odehrává. Původně jsem si chtěl seriál zkouknout na etapy, ale nakonec jsem se od něj neodkázal odtrhnout a projel ho během jedné bezesné noci celý v jednom kuse.

plakát

Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) 

Fantastický, laskavý a inteligentní svěrákovský humor v legendární komedii z neveselých se dob, kdy se točily veselé filmy.

plakát

Ztratili jsme Stalina (2017) 

Už jsem se bál, že parodie plné černého humoru patří nenávratně do filmařského dávnověku. Z této letargie mě vyvedlo toto svěží dílo, které v sobě snoubí geniální smysl pro humor, politickou satiru a šílenou nadsázku. A když se to zamíchá se skutečnými historickými postavami a událostmi, je z toho naprostá pecka. Jen škoda, že je to tak ojedinělý úkaz.

plakát

Dukla 61 (2018) (TV film) 

Myslím si, že na něco takového se hodně dlouho čekalo. Hraných dokumentů už tady byly hromady, filmových adaptací skutečných událostí jsme si taky užili. Ale filmové drama, které se místy mění v thriller a přitom neztrácí na dokumentaristické snaze věrně zachytit fakta, ducha doby a místa (včetně návazného dokumentu a interaktivního webu), to jsem v produkci ČT ještě neviděl. A to už pomíjím fakt, že je to perfektně napsané i zahrané. Výprava taktéž vysoce převyšuje televizní standard. Tomuhle dílu by klidně slušelo i filmové plátno. Hodně lidí se otírá o pražské herce a jejich snahu mluvit "ostravštinou". Já jsem chachar z Ostravska, aji po našymu umím, ale necítím se nijak pobouřen. Naopak, před jejich výkonem musím smeknout.

plakát

Městečko Twin Peaks (1990) (seriál) 

Tenhle seriál se vám musí trefit do nátury. Jinak na něj budete koukat jen jako na ucancanou detektivku s podivným závěrem. Je to už opravdu hodně dlouho, co jsem Twin Peaks viděl poprvé a docela nedávno, kdy to bylo naposledy. Tehdy jako teenager jsem asi nedokázal docenit všechny roviny, které tohle kultovní dílo obsahuje. Tentokrát mě seriál vtáhl a nepustil až do poslední epizody. Co je na Twin Peaks tak jedinečné a podmanivé? Asi kombinace geniální atmosféry, která je hodně ovlivněná skvělou hudbou a uvěřitelností postav. Ty jsou tak hluboce propracované a skvěle spolu souzní, že z toho vzniká naprosto špičková kulisa amerického maloměsta počátku 90. let spolu s mysteriózní detektivní zápletkou. Něco podobného jsem naposledy cítil, když jsem dočetl IT od mého oblíbeného Stephena Kinga. Je velká škoda, že dnes otěže zámořské seriálové tvorby převzaly uvřískané skečovité kokotiny nebo naopak hustopřísná militantní vyšetřovací komanda.