Čtec

Skvělá "citovka". S velmi zábavnými ironickými a sebedestruktivními dialogy. Nikdy mne nenapadlo, že dokonalou náplní pánské jízdy může být sledování Doktora Živaga. A přitom je to tak logické! (Taky doufám, že se nakonec Lara s Jurijem setkají. Nejlépe na jaře. A v šortkách.)

Láska na vlásku je fajn pohádka, protože je - normální. Nikdo se v ní nepitvoří, nejsou tam žádné laciné ani jiné "kouzelné" triky, jak to poslední dobou bývá. Zato vyniká krásnou kamerou a plně využívá slovenské exteriéry (i interiéry). Hlavně Oravský hrad, který je opravdu pohádkový. Na námětu není co zkazit, to je věky prověřený Twain. A Celeste, ať je to s ní jak chce, tak na neapolskou princeznu se docela hodí a titulní písničku nazpívala pěknou... Jako vtip mi ale přijde, že se slovenská pohádka dabuje do češtiny. I když, zřejmě se tím vylepšila barva hlasu představitele ústřední dvojrole. A Matohohu předabovali z brněnštiny do češtiny... Ovšem co bije do očí, je nízké hodnocení od Slováků, oproti Čechům. Jak příznačné. Kdyby byla pohádka česká, bylo by to zase naopak. Za mne je to objektivně na lepší čtyři hvězdy. Pět dávám záměrně, abych alespoň svou troškou vyvážil někoho, kdo dá, aniž by se díval, odpad, a to jen proto, že si přečte jméno Buckingham.

Skvělý zážitek... Mimořádné pěvecké (a také herecké) výkony, především sympatické ústřední dvojice, snad ani není třeba připomínat, ale co mne dále zaujalo, byl velice zdařilý překlad do češtiny v titulcích. Nedávno jsem byl s přáteli z USA v Národním divadle na Prodané nevěstě, která byla v titulcích přeložena do angličtiny a němčiny. Němčina ještě šla, ale angličtina byla vyloženě odfláknutá. Vím, že vždy je lepší překládat do mateřského jazyka (což je příklad této Traviaty), ale tak by si mohlo Národní někoho, kdo by udělal překlad na úrovni, najmout. Přátelé titulky ocenili i tak, ale přesto bych to tímto naší zlaté kapličce vytknul :-) Omlouvám se, že sem moje úvaha tak úplně nepatří, ale při té Traviatě mne to prostě tak napadlo.

Laura a její tygři mají pořád drajv. Jejich nejnovější Laura, Lucie Bakešová, zapadla perfektně a při svém mládí vypadá na výraznou osobnost. Je rozhodně nejen co poslouchat, ale i na co se koukat.

Nehaň dne před večerem! Měl jsem nic moc den a nic nenasvědčovalo tomu, že by večer měl být lepší. V TV programu jsem viděl název filmu, nijak mě nezaujal, ale jelikož se mi zdálo, že nikde nejde nic lepšího, začal jsem se dívat... No, jenže!! Film nádhernej, krásná Charlize, výbornej Matt a naprostá bomba Will Smith, od kterého jsem teda nečekal fakt vůbec nic. Moc se mi taky líbil Willův dabing (Z. Hruška)... Filmy o sportu málokdy dopadnou dobře, ale tady jsem nenašel chybičku, jen velký zážitek = 100%

Z toho jedna * je speciálně za Burianovu francouzštinu :-)

No a pak že se nedá udělat pořádnej film o automobilových závodech. Asi je to tím, že Steve McQueen o závodění něco věděl... Ty devětsetsedmnáctky porscháky stejně byly nádherný monstra, dle mého nejobdivuhodnější v celé historii Le Mans. A jsem rád, že film je časově zasazen přesně do tohoto období, které se mi jeví jako čistá esence závodění...

Na Letišti oceňuji snahu o nadsázku či recesi. "Krysu" Davida Matáska si vyloženě užívám, líbí se mi celkem Klepl a i kreace Zuzany Norisové. Ostatní herecké výkony a charaktery sice kopírují nynější mizerný mainstreamový trend, ale i tak, za snahu "o něco" dávám **. Když se mi "podaří" při surfování po TV programech na Letiště přepnout, vydržím se dívat, což absolutně nemohu říct o většině ostatních nynějších českých seriálů.

Letní příběh mne zvláštním způsobem pohladil po duši, na konci jsem dost zalitoval, že to tak uteklo... Možná je to i tou skvělou Bretaní... A bral jsem skoro jako osobní ztrátu, že moula Gaspard nakonec z těch slečen neměl žádnou, a ani se nedostal na ten Ouesant. Tak nějak jsem se v tom poznal, včetně faktu, že na ten legendami opředený ostrov jsem taky chtěl a nakonec jsem tam ani já nebyl :-)

Myslím, že došlo k fatálnímu omylu při obsazení hlavní role. Táňa Pauhofová je moc krásná, ale to je myslím jediné, co má s Lídou Baarovou společného. Na jedné straně je krása jemná, citlivá a hřejivá - a na té druhé straně naopak chladně mramorová. A nemůžu si pomoci, ale já vidím Baarovou jako necitelnou mrchu. A to prostě Pauhofová není a se svým úsměvem mrchu nevykouzlí :-) ... Je to, jako kdyby si výtvarník spletl teplou barvu se studenou. To není jen chyba, to je omyl zásadního charakteru - přehození plusu a mínusu.