Čtec

Okouzlující a jemná Louise Lagrange v roli Lolette... (více než pětiminutovou sekvenci z filmu jsem ale nedohledal).

Vybírám si. Díly s Katarínou Knechtovou 5* a Andreou Kalivodovou 4*.

Hodně záleží na tom, jestli člověk hodnotí díly se Sandrou Pogodovou, která mě iritovala (**), nebo s Jitkou Ježkovou (*****). Veliký rozdíl.

Díl s kardiochirurgem Pirkem - výtečný. Těm odpadům a čtyřem procentům opravdu nerozumím. Takže dávám čtyři (hvězdy) a po dalším dílu, pokud se budu někdy zase koukat, budu případně korigovat.

Scénárista Petr Kolečko opět nezklamal. Tentokrát vymyslel krásný romantický příběh, přitom ze života, Vojta Kotek ho výborně natočil a já nemám absolutně co dodat. (A bezvadná byla "tlusťoška" Jitka Čvančarová a taky ten malej kluk.)

Přesně takový anticivilizační detox bych sám taky potřeboval. Jako sůl. Takže jsem Reese strašně záviděl. Ne tedy ty její starosti ze života před; ale zato ten její velký krásný těžký batoh, ten ano... A Cestu, velkou cestu, kde jsi na všechno sám, víš, že ti nikdo nepomůže (nebo s tím alespoň nemůžeš počítat), krásnou velkou cestu, která tě totálně přesahuje a v tom to právě je, cestu, na níž si tisíckrát říkáš, že selžeš, ale přesto víš, že neselžeš, cestu za překonáním sebe sama a přerovnáním životních hodnot... A taky se mi moc líbila muzika, zvláště ten Simon s Garfunkelem, jak byli zpočátku jen v takových sotva postřehnutelných náznacích, ale přesto tam byli, pak už už jen jen to vypuknout, že se to skoro nedalo vydržet, no ale na závěr konečně - El Condor Pasa v celé nádheře.

Obchází mne hrůza z toho, jak většina zdejších přispěvatelů a hodnotitelů vůbec nepochopila to, na co se koukala. Nebo tedy, lépe řečeno, jak to pochopila. A co je pro ni důležité (podružné blbosti) a co ne (podstata). Kdo se z historie nesnaží poučit, je na nejlepší cestě si ji zopakovat... Výborný komentář: Enšpígl.

"Zdeňku, v každé době se dají dělat velké věci." -- "Otíku... ty jsi taky pěknej blbec."

Myslím, že došlo k fatálnímu omylu při obsazení hlavní role. Táňa Pauhofová je moc krásná, ale to je myslím jediné, co má s Lídou Baarovou společného. Na jedné straně je krása jemná, citlivá a hřejivá - a na té druhé straně naopak chladně mramorová. A nemůžu si pomoci, ale já vidím Baarovou jako necitelnou mrchu. A to prostě Pauhofová není a se svým úsměvem mrchu nevykouzlí :-) ... Je to, jako kdyby si výtvarník spletl teplou barvu se studenou. To není jen chyba, to je omyl zásadního charakteru - přehození plusu a mínusu.

Laura a její tygři mají pořád drajv. Jejich nejnovější Laura, Lucie Bakešová, zapadla perfektně a při svém mládí vypadá na výraznou osobnost. Je rozhodně nejen co poslouchat, ale i na co se koukat.