Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Životopisný

Recenze (140)

plakát

Zeď (2012) 

Asi jsou šťastní ti, pro které je tenhle film nicneříkající nuda. Nejspíš mají jednodušší život. Pro mě je ale základní filozofickou studií smyslu života. To jsem v tomhle podání opravdu nečekala. Tak mi nezbylo od začátku do konce jen zírat a téměř ani nedýchat. Velký, opravdu velký, filmový zážitek.

plakát

Hořící keř (2013) (TV film) 

To není propaganda. Tenhle film vás přiměje se zeptat na vlastní definici pravdy nejen svého současného politika, ale hlavně sebe sama. Odpoví každý? To samo o sobě by mi stačilo k pěti hvězdám. K tomu má výbornou kameru, herce, hudbu, výpravu, režii a samozřejmě scénář (a taky ukázku dokonalé manželské lásky). Nestydí se u tohoto filmu tak trochu každý? „Obyčejný člověk“, co dělal sám v tom čase a co dělá teď? Proč natočila tenhle film Polka a ne ČechoMoravanSlezanSlovák? Proč se chováme jako kurvy i ve svobodném světě? Etc... A neřeším detaily (jako např. angažmá Aloise Nebela coby univerzálního ajznboňáka).

plakát

Hlad (2008) 

Nerada se opakuji, ale kopíruji co jsem napsala u dříve viděného Studu. Toto je film, který klade otázky, ale odpovědi si musíte najít sami. Film, který (ostatně jako správné umění) vyvede z míry, změní váš úhel pohledu, naruší vaše jistoty. Mistrovský film. Další slova mi přijdou zbytečná.

plakát

Poslední kvartet (2012) 

Velký malý film. Velký, protože je v něm celý život, to dobré i zlé. Malý, protože je tak komorní, jak jen lze. A obyčejný. Vždyť to vlastně může zažít každý. Působivé nahlédnutí do života členů jednoho kvarteta. Takhle nějak si představuji kvalitní romantiku.

plakát

Ida (2013) 

Ida je film jako z jiných časů. Myslela jsem, že takové už se netočí. Jako bych viděla jeden z nejlepších filmů 60. let. A přesto tak současný, jen to nějak nechceme vidět. Téma volby životní cesty, svědomí, dějin, které zasáhnou do života každého. Velmi silný emocionální zážitek, který bych rozhodně neoznačila za depresivní, spíše naopak. Možná vás přinutí srovnat si náhled na smysl bytí. Každopádně úchvatné (i obrazově).

plakát

Luke a jeho příběh (2012) 

Příběh moc sympatického autisty, co se fakt hodně snaží a překoná všechno. Věřím mu. I to, že to dokáže. Trochu naivní, ovšem natočeno tak, že tomu chci věřit a basta. Taky díky představiteli role Luka LTP a vůbec jóo.

plakát

Stud (2011) 

Vynikající existenciální drama. Svoboda jednice postavená nade vše, sobeckost a samota, bez východiska a uspokojení. Film s nezvyklou hloubkou s minimem prostředků. Je hloupým zjednodušením ve filmu vidět jen šokující otevřené ztvárnění sexuality jednoho singla. Nejde jen o popis vyprázdněného člověka moderní doby. Je to hlubší a starší problém smyslu života vůbec. Vynikající práce režiséra a hlavního protagonisty. Jsem naprosto unešená, zasažená, hotová. Toto je film, který klade otázky, ale odpovědi si musíte najít sami. Film, který (ostatně jako správné umění) vyvede z míry, změní váš úhel pohledu, naruší vaše jistoty.

plakát

Adamova jablka (2005) 

Je to už dost dávno, co mě tenhle film zasáhl. A čím nejvíc? Asi tím, že ukazuje, jak i ti nejdivnější, nejpříšernější a nejbeznadějnější „bohem opuštění“ mají šanci. Navzdory svému chování, myšlení, usilování, okolnostem, osudu. Vždycky mě fascinovalo moudro „všechno je jinak“. A v tomto filmu je to jasné jak facka. Vše v nezapomenutelných scénách s nezapomenutelnými herci.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Od tohoto filmu musím přehodnotit moje nejoblíbenější Tarantinovy filmy. Hanebnými pancharty mě úplně dostal. Tarantino s tímto evropským tématem! Historie druhé světové, jakou by si ji přál režisér (a já osobně taky). Posunutí historie v rámci uměleckého díla oceňuji jako úžasný počin. Také jako pocta evropským filmařům minulosti. S úžasnými evropskými herci. Ovšem pan Pitt si u mě také šplhnul. Spravedlnost konečně již tady na tomto světě! Humor, jaký umí právě Tarantino a někteří nemůžou skousnout. Celkově blízké mému srdci. Díky pane Tarantino. (Já vím, pane Vojtěchu Jasný, nezlobte se.)

plakát

Krajina přílivu (2005) 

Tento film prostě miluju. A teď musím napsat proč. Viděla jsem ho opakovaně i s odstupem času. A můžu ho znovu. No, nevím, možná je to nějaká nemoc (že by psychická?), ale jinak jsem normální. Takže. Fantazie odpoutávající od hnusné skutečnosti dokáže neuvěřitelné divy. Svoje udělají taky samozřejmě drogy a ty nemoci (ach jo), a ještě bych zapomněla na humor (i černý) a lásku a odvahu a ... No a toto v Krajině přílivu je a to v nějakém magickém mixu. Takže proto.