Krajina přílivu

Jak říkal Gilliam na premiéře ve Varech, zkuste zapomenout všechno, co jste se zatím naučili nebo dozvěděli o světě. A jak také říkal, bude se vám to bud strašně nelíbit anebo strašně líbit. Gilliam má úžasné vidění, které je mě osobně velmi blízké. Dokáže zamíchat něžnost s dekadentnostní tak jako nikdo jiný. Forma + obsah + herci = 90% (a neměl bych opomenout naprosto úžasnou hudbu). (05.07.2006)

Bizarně geniální záležitost. Myslím, že Tideland ocení jen lidé, kteří disponují jednak obrovskou dávkou fantazie a jednak smysl pro vnímání pravé skutečnosti, protože právě tahle ambivalence je očima naší protagonistky hlavním tématem filmu. Po celou dobu jsem sledoval stejně tak úžasnou pohádkovou šou na pozadí zvrácené skutečnosti, něco, co jsem opravdu ještě nikdy dřív nesledoval. Až do konce jsem jen zíral, a to hodně zaníceným způsobem. (10.02.2008)

Ak vás niekedy napadlo, ako by vyzeral crossover NEKRomantika a Alenky v ríši divov v réžii Tima Burtona, odpoveď hľadajte v najnovšom filme Terryho Gilliama. Chce to len prekusnúť absenciu normálneho príbehu (aký by ste čakali od detského filmu) a Tideland sa vám odmení demonštráciou svojej zvláštnej moci nad divákom, resp. schopnosti vtiahnúť ho hlboko do svojho psycho sveta a pekne s ním zamávať. A to platí desaťnásobne o detských divákoch. Vidieť to pred pár rokmi, nemohli by sme dnes bývať pár metrov od železničnej trate... P.S.: Tideland ide v októbri do amerických kín... tiež ste tak zvedaví, čo naňho povedia páni v MPAA? (09.07.2006)

Druhý tripový výlet Terryho Gilliama. Zatímco Strach a hnus v Las Vegas představoval manickou fází tripu, Krajina přílivu je temnou depresivní polovinou jízdy (viz. např. přelidněnost hazardpole Las vegas vs samota opuštěného venkova). Drogové rauše otce a matky souzní s temnou patologickou fantazií malé hrdinky Jelizy-Rose. Krajinu přílivu lze vnímat mj. jako rekviem za dětskou fantazii - nejen pro její temnou deformaci u Jelizy-Rose, ale také pro její absolutní ztrátu ve světě dospělých. Všechny dospělé postavy fimu se se ztrátou fantazie nedokáží vyrovnat a snaží se jí uměle navodit drogami nebo nahradit obbsesemi či fetišem. V šíleném světě Krajiny přílivu tak Jeliza-Rose na půdorysu pohádkového příběhu (smrt rodičů v úvodu, postupné potkávání bizarních postav a kontakt s nimi, vnitřní cesta hrdinky...) prochází za pomocí schizofrenních dětských her těžko identifikovatelným časem a prostorem a stále silněji zpívá labutí píseň svého dětství. Krajina přílivu je bohužel přliš v zajetí narativní i formální subjektivnosti, stejně jako v umanuté fixaci na hlavní hrdnínku. Je to zvláštní, ale film přeplněný (zvrácenou) fantazií je velmi nudný a nestravitelný. Gilliam možná až příliš rozeznívá temné stránky duše, divák se podvědomě brání a hledá únik z takto definivaného filmového světa. Možná se mu tento experiment pouze vymknul z rukou... PS - opuštěný dům a vycpaná zvířátka = krásný odkaz na Hitchcockovo Psycho. (13.01.2007)

Alenka pre dospelych. S nadsadzkou by sa dalo povedat, ze to je ten isty, neskutocny pribeh so stastnym koncom, avsak v morbidnej verzii Terryho Giliama. Pohlad ocami dietata, kde rozpravkovy svet je skutocny a naopak ten skutocny rozpravkou. Je vidno, ze Terry sa po utrpeni ktore zazival pri produkcii Bratov Grimovcov riadne odviazal a ukazal sa tak ako ho s jeho skvelou viziou a fantaziou pozname. Cely ten pribeh, aj ked sa sice odohraval v skutocnom svete, v zavere vyznel len ako rozpravka, ako nieco, co sa nestalo. To sa mi velmi paci, pretoze cely ten sialeny pribeh by sa hadam ani nemohol stat. Taketo nieco mi tu uz dlho chybalo. (8/10) (26.07.2007)