Hunger
Hlad
Režie:
Steve McQueenKamera:
Sean BobbittHudba:
David HolmesHrají:
Michael Fassbender, Liam Cunningham, Karen Hassan, Des McAleer, Stuart Graham, Lalor Roddy, Ciaran Flynn, B.J. Hogg, Brian Milligan, Liam McMahon (více)Obsahy(2)
Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (433)
Sado/ maso pozeranie. Stále násilnejšiemu správaniu dozorcov (sadizmus) zodpovedajú väzenské výtvarné kreácie v podobe vymazávania ciel vlastnými výkalmi a vylievanie moči na chodbu. Neskôr uväznení členovia IRA hladujú (masochizmus). Zrežírované je to fajne, zvolená forma upozorňuje na to, že pri odpore voči systému je dôležité kolektívne presadenie požiadaviek, nie individuálne persóny, ktoré dej filmu (s výnimkou vodcu) bez dovysvetlenia opustí, nech stoja na jednej alebo druhej strane. Systémovo pomerne ok. V konkrétne zakotvenej politickej realite už menej - neviem či by nejaké fyzicky nepríjemné emócie vzbudili obdobne zrežírované osudy uväznených organizátorov moslimských atentátov v Londýne, Barcelone. Pritom ide o rovnakú sortu ľudí. V mene idey sú ochotní odstraňovať nevinných civilov. Druhé a podstatnejšie je, že takéto demonštratívne samovraždy (hladovka, upálenie sa) sú vždy len prejavom márnomyseľného ego exhibovania. Vždy sa nimi bojuje za nejaké vyššie dobro, dôsledkom smrti mladíka v rodine je vždy len psychicky zlomená rodina, milenky a kamaráti. A nenaplnené ideociele. Pretože tie smerujú vždy k realizácii prázdnych hesiel (slobody, dôstojnosť, rovnosť), ktorých obsah je štát od štátu a výklad od výkladu rôzny. Niet prečo žialiť, niet koho obdivovať, niet koho ľutovať. V tomto zmysle bol film zbytočný, pretože všetci predsa vedia, že väzni sa mlátia a tí odporujú odpornými metódami sebazohavovania sa. Ale rozhodne nejde o nejaké nasledovania vhodné vzory. Ako spieva kapela The Stranglers: "No more heroes any more!". ()
Chápu, kam McQueen míří a musím ho obdivovat za to, že z antidivácké formy neustupuje ani na chvíli a přitom se vyhýbá pocitu samoúčelně pomalého tempa. Hranice mezi syrovou realitou a explicitními zvěrstvy a násilím je někdy docela tenká a na můj vkus ji Hlad několikanásobně překročil. Samozřejmě, Fassbender může vážit dvacet kilo i s postelí a stejně učaruje libovolným pohledem. Jenže jsem se mnohem častěji znechuceně ušklíbal místo toho, abych prožíval. ()
Velmi intenzivní filmový zážitek. Dramat o irském protibritském odboji a jeho extrémní formě představované Irskou republikánskou armádou bylo již natočeno bezpočet a zpravidla výborných, Hlad není jiný, jen tím, že jeho dějový rámec bez znalosti souvislostí nechává diváka apriori stranit vězněným členům IRA a tím se mírně přiklání na jejich stranu barikády, neboť věznitelé jsou tu těmi špatnými a vězni obětmi, přináší k viděnému možná trochu falešný rozměr, který má příchuť kontroverze. Nic to však nemění na tom, že sám fenomén protestní hladovky, dovedené navíc až na samu mez, je ryzí projev síly osobnosti a lidské vůle, který nelze ignorovat, neboť jeho vlastní podstata je palčivá...ať už jsou důvody k takovémuto protestu jakékoliv... Film Stevea McQueena má pak v sobě obsaženy dva zdánlivě nesourodé protipóly - na straně jedné jde o silně politický film, na straně druhé je tu však čistokrevné vězeňské drama s přesahem k spirituální povaze hrdinství na principu sebeobětování se. Silný film... ()
Film, jenž skrz explicitní fyzické utrpení vykresluje utrpení duševní, čímž způsobuje empatickým divákům utrpení emoční natolik silné, až mají tendenci nazývat ho fyzickým... Co se ale za tím vším utrpením skrývá je nejasné, můj problém s Hladem je, že mi nedává nic, co pozřít, nečekám, ani nechci u artfilmu jasnou, doslovnou pointu, ovšem Hlad je až příliš moc o pocitech a málo o skutečném poselství, o okolnostech a dokonce i málo o myšlenkách, pokud tedy pomineme myšlenku: trpět za své přesvědčení. Z filmařského hlediska je pro mne McQueenův debut mnohem zajímavější - svým pozvolnějším tempem, delšími, statickými a strohými, avšak důsledně promyšlenými záběry se Hlad řadí spíše k artfilmům, avšak zůstává na hranici této škatulky, kde jsou artfilmy stále záživné a ani v dlouhých, tichých částech neinklinují k úmorné zdlouhavosti a nudě. 7/10 ()
Galerie (32)
Zajímavosti (12)
- Všetci väzenskí dôstojníci vo väznici H-Block boli protestanti. Boli lojálni ku kráľovnej a britskej nadvláde. V celom regióne bolo všeobecne známe, že mali slobodu biť katolíckych väzňov. (Pat.Ko)
- Michael Fassbender zhubl kvůli roli Bobbyho Sandse téměř 18 kg. V závěrečných scénách filmu váží herec méně než 60 kg. Pomyslný rekord však drží Christian Bale, který kvůli roli ve filmu Mechanik (2004) zhubl 28,5 kg na konečných 55 kg. (maseer2)
- Cena IFTA 2009 za Nejlepší film. (bonolennes)
Neujasněnost scénáře, faktické a historické nepřesnosti i při tom minimu informací, zbytečná snaha o "umění". Hvězdička za výkony herců, kteří si chudáci asi museli vytrpět svoje. Možná by měl konečně někdo současným filmařům vysvětlit, že větší hrůzy než přehnaným naturalismem u diváka docílí tím, co si musí divák domyslet. Btw, není pan režisér homosexuálně orientovaný? http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/hlad.html --- Nejsem odborník na konflikt Velká Británie - Severní Irsko a nemohu posoudit, kdo je víc vinen, zda IRA, či britská vláda. Ale tenhle film je obyčejné vydírání. Pokud netušíte, oč v roce 1981 šlo, budete vhozeni přímo do vězeňského pekla, aniž byste tušili, co se děje, proč se to děje, nebo za co jsou ti mladí muži s atletickými postavami zavřeni. Vidíte jen, jak ti hnusní britští dozorci, co mají britskou vlajku i na klíčence, ty ubohé trestance mlátěj, krutě jim stříhají vlasy a vousy, dokonce je nechávají v celách skoro nahé, takže kam se hrabe Troškovo Slunce, seno, erotka ve zobrazení pinďourů na metr čtvereční filmového plátna. Nezmiňoval bych se o tom, kdyby těch scén nebylo zbytečně tolik a některé úplně zbytečné. Navíc je to celé hrozně, ale hrozně hlubokomyslné. Abyste věděli jak, jsou zde dlouhé záběry dozorce, jak kouří a přitom kouká, jak sněží. Dlouhatánský záběr, jak vězeň rukou honí ospalou mouchu (na to druhé honění rukou taky dojde) po skle a mřížích. Neskutečně dlouhý záběr, jak dozorce s maskou vytírá podlahu chodby plnou moči. Umělecký záběr na vězeňskou zeď pomalovanou hovny... ostatně dojde i na záběry vzniku podobných maleb... Asi po 57 minutách filmu se jeden vězeň rozhodne držet hladovku, je ochoten umřít, ostatní ho budou následovat, kněz mu to rozmlouvá, a vězeň nakonec za pomoci umělecky ztvárněných obrazů umře... Jestliže tak zhruba tušíte, tak šlo o slavnou událost roku 1981, kdy zatčení členové IRA na návrh Bobbyho Sandse zahájili hladovku za tuším pět bodů, z nichž jim čtyři vyšly, když umřel desátý hladovkář a na britskou vládu celý svět vyvíjel nátlak, aby zatčeným bylo vyhověno. Současně ale jedním dechem musíme dodat, že zatčení členové IRA nebyli žádní beránci a měli na svědomí 1300 bombových útoků, stovky mrtvých včetně civilistů, takže ta nějak není divu, že na ně byl uplatněn tzv. Special Category Status - britská vláda je de facto brala jako válečné zajatce. Což byl jeden z bodů podmínek hladovkářů, aby byl tento status zrušen, Další z bodů třeba bylo povolení návštěv rodinných příslušníků (ve filmu ale rodinní příslušníci vězně běžně navštěvují, což mi nedávalo smysl), nebo byl požadavek, aby nevykonávali vězeňské práce (jenže ve filmu žádný vězeň nijak nepracoval), takže v podstatě do filmu se povedlo dostat asi je ten bod o možnosti civilního oblečení (když tam chudáci museli v celách žít jen v kusech hadru). O Bobbym Sandsovi je toto již čtvrtý film. Docela rád bych někdy viděl snímek z pohledu britské strany. Bohatě mi stačila chladnokrevná a hnusná vražda jednoho z britských dozorců členem IRA, abych těm ve vězení neměl žádný důvod fandit. Ve snaze o reálné zobrazení poměrů v britské věznici (I když já nevím, skutečně šlo o reálné zobrazení?) si herci asi užili svoje a za jejich výkony patří filmu plus, stejně jako za naturalistickou kameru. Ale celkově jako film, jako výpověď, to celé plave po povrchu. Disk načíná protipirát a 5 trailerů, 4 upoutávky najdeme i v hlavním menu, jinak nic na disku není. Zvuk u filmu je pouhé stereo. () (méně) (více)