navorski

Nechápu to pohoršení tady. Dokument, mimo to, že dokáže vyprávět o zvířátkách, vesmíru, společnosti nebo vědě, může být také hrou, která si neklade za cíl definitivně a konečně popsat danou problematiku. Hrou se skutečností, která může tomu, kdo chce, přinést třeba nějakou zajímavou myšlenku. Z těch, co jsou tady, ale většina nechce, protože to asi není jejich šálek čaje, tak raději podsouvají Radimu Procházkovi nějaké myšlenky a záměry, které s velkou pravděpodobnosti při natáčení vůbec neměl. Například pochybuju, že chtěl z někoho dělat blbce, že nechce mluvit o Holubici těsně po promítání. Zřejmě chtěl jen zachytit tu situaci, kdy je člověk nasáklý filmem a rodí se v něm názor. Chtěl z hravých situací vytáhnout pár myšlenek. Já si z toho kromě jiného vytáhl například to, že na Godzillu i Holubici se většinou dívá se zakloněnou hlavou.

Slabší konec, ale jinak celkem citlivě a esteticky provedená adaptace.

Viděl jsem jen Gogolův díl. Bylo to nápadité a zábavné.

"Brzy vaše matka přivede na svět dvě děti a jednoho psa." Klidný tichý film s pohodovou atmosférou, doporučuju fanouškům bizarností Ulricha Seidla.

Tenhle film ve 21. století fyzicky bolí.

Poměrně originální a dobrý námět, ale rozhodně ne moc zábavný film...

Emocionální centrifuga.

Velmi jemný a pomalý film o gangsterech, kteří jsou uklizení na pláž a zkouší se zabavit. Něco jako V Bruggách, ale mnohem statičtější. K prožitku je potřeba se trochu prokousat lyrikou - vcítit se do dlouhých minimalistických záběrů a žít v tom jejich světě. Je to jeden z těch filmů, kde se trochu těšíte, až to skončí.

Nejlepší Bůh, jakýho jsem viděl!

Jako půlhodinový díl Příběhů ze záhrobí by to bylo fajn. Ale natáhnout to na 90 minut je fakt šílenej nápad.