emma53

Asi jen čtvrt hodiny jsem přemýšlela, jestli je to pro mě dobrá volba, ale postupně jsem si všechny osoby někam zařadila a Ragtime je můj zatím nej film tohoto půlroku ještě s jedním, který následoval hned po Ragtime. Jsem naprosto zajedno s komentářem gogo76. Já se netrhla od židle celou dobu.

Občas k nevydržení, asi chtěl režisér zjistit, do jaké míry jsme trpělivé osobnosti :-) Chvílemi to tam bylo jako u nás při velkých rodinných setkáních. Prostě život ve své nahotě. Já osobně bych to tam nezvládla, to se upřímně přiznávám.

Isabelle v nejlepší formě, hrála maximálně věrohodně. Bylo mně jí líto. Taková neopětovaná láska může být kostižerem a ztrátou ducha i duše, jak se to stalo právě Adéle. Ačkoli tady byla nádherná a jeden by se i divil, že poručík odolává, tak lásce zkrátka nelze poroučet. Já se touhle formou i dozvěděla víc o velikánu Victoru Hugovi a jeho smutcích v jeho rodině. Truffaut umí dosáhnout v nás místa tam, kam možná ani moc nechceme nakukovat, ale takovou formou, že si uvědomíme jak slabé je někdy naše tělo a mysl. Díky.

Od tohoto snímku budu asi obdivovat všechny nezávislé filmy, protože na mě by už šly při natáčení mdloby a být chlapem, tak to tam všechno roztřískám:-) Ale oni měli v sobě takový obrovský natáčecí náboj, že je nic neodradilo a to jsou přesně lidé, kterým já fandím. Steve tady byl vysloveně roztomilej kluk. Doporučuji.

Určitě bylo velkým plusem, že Anthony hrál vypravěče a tak neznalého člověka života Alexandra alespoň trochu zasvětil do základních událostí dějin. Ano, nikdo po něm nedobyl tak obrovskou část světa jako on a tak se řecká říše stala jednou z těch největších v dějinách lidstva. Byla jsem zvědavá na dobytí Persie. Pro mě to byla bitva bitev, kde se sešlo několik miliónů seřazených vojáků do šiků a já mohla sledovat manévry, které se odehrávaly a změnily dění světa. Taky jsem chtěla vidět Babylon, jak si s tím tvůrci poradili, protože to bylo jedno z nejnádhernějších měst a dostalo se mně krásné podívané i když asi jen zlomek tohoto místa (kde z části musela fungovat i fantazie), které už dnes neexistuje. Ještě jsem očekávala dobytí Tyru, ale to by už bylo asi nad možnosti tvůrců a to nejen finančních. Megas Alexandros, největší Alexandr světa, kde jeho neúspěchy daleko převyšují úspěchy jiných hrdinů a to zemřel velmi mladý. Trochu úsměvná byla role Angeliny coby matky Brada a tu divokou část s Ramonou mohli možná vynechat a nebo vybrat jinou herečku, tahle mně vysloveně nesedla.

Ne, že by příběh byl nějak objevný, ale za ty snímky, které dokumentovaly tu hrůznost arménské genocidy, přidávám na hodnocení. A nakonec Oscar, Christian a krásná Charlotte hráli věrohodně, nemluvě o krásném vizuálním prožitku.

Kde nic, tu nic a najednou je australská poušť téměř přelidněná. Celistvé skupiny se rozpadnou a je zaděláno na průšvihy a katastrofy různého druhu. Ale i radosti, viz ta malá louže vody uprostřed pouště. Bavila mě ta různorodost postav i když jsem asi nejvíc přilnula k imigrantovi, který se neustále učil, co má říct, až se tam ocitne zřejmě na nějakém úřadě. Chvílemi jsem měla úsměv na tváři a vzápětí se to otočilo v dramatickou scénku. Nicméně, čím víc filmů vidím z různých míst naší planety, tím víc jsem ráda, že dýchám tady, uprostřed zeleně, kde nejsou například ještěři, hadi a podobná havěť.

Ještě jednou jsem se podívala nahoru a opravdu to bylo drama i když se to chvílemi chtělo tvářit jako komedie, ale to ani omylem. Je to snímek tří lidiček, kteří měli tu smůlu, že se asi narodili ve špatnou dobu na nesprávném místě, prostě jim ten život nešel žít tak, jak by chtěli. Jestli ovšem i oni sami věděli, ale co, v USA to bude všechno dobrý a nej.....ovšem ouha. Ten konec to završil už totálně.

Tady není napsaný žádný obsah nahoře a možná je to dobře, protože by to mohl být celý spoiler. Nevím, co bych dělala já, asi bych spáchala harakiri. Určitě stojí za povšimnutí ta postupná gradace až do šílené konečné fáze. Tam, kde bylo třeba, jsem jen zavřela jedno oko, takže jsem o nic nepřišla. Je to na hraně mezi trojkou a čtvercem, ale za tu fušku hlavního aktéra po celou dobu stopáže si zaslouží víc. Nějak moc bych se nedivila, že tam takové techtle mechtle s byty probíhají normálka.

Krásně naivní s jasnou nosnou myšlenkou a Okju miluju. Mám ráda i Jakeho, ale tady jsem ho nějak nemohla vstřebat, trochu si žánrově ulítnul, ale to se stává. Hodnotím asi jako eLeR 3,5* a za Okju to zvednu nahoru.