Mortimer22

Takže popořadě. Jako syn sudetského Němce jsem byl zvědavý na filmové zpracování příběhu, který se vzdáleně věnuje osudu poloviny mojí rodiny. Jako syn Češky jsem byl zvědavý na pokračování sebereflexe, kterou naše historická paměť prochází. Jako student historie jsem byl zvědavý na to, jak se povede popularizace tato část dějin. A konečně jako divák jsem byl zvědavý jak moc mě Juraj Herz a Karel Roden potěší. Spolu s kategorií "celkový dojem" jich máme tedy celkem pět a hned se nabízí, způsob hodnocení tohoto filmu. 1) Pohled sudeťáka: Nic nového pod Sluncem. Máme tu zlého Němce, hodného Němce a v jádru hodného, ale mládím zmateného, takže vlastně taky zlého Němce. To už ale snad všichni víme, že ne všichni Němci byli stejní (kdyby nebyli, tak bych tu vlastně ani já nebyl, takže jsem vlastně žijící důkaz - juchů). Doufal jsem, že se objeví alespoň náznak jádra problému. "Proč?" Proč se sudetská populace tak rozdělila? Nebylo by třeba mnoho. Stačila by zmínka o teroru, který postihnul každého Němce, který odmítal velebit Hitlera. Škoda. Takhle se vlastně z filmu o Němcích nic nedovíme. Hodnocení: (0,5/1) 2) Pohled Čecha: To, že scénář napsali Němci a Rakušané je patrné na první pohled. Všechny stereotypy o Češích v jednom a navíc v plné parádě: "Kleine tschechische Menschen". V mnoha případech jistě pravda. Ale že jedinou výjimku ze stereotypu v tak důležitém filmu tvoří zálesák Roden považuji za nešťastné a poněkud poplatné době, jelikož se u nás dnes najde hodně lidí, kteří si do všeho českého rádi kopnou ať už k tomu důvod je nebo není. Takže sebereflexe ano, hurá, ale poněkud neobjektivní. Nerad cituji pana prezidenta, ale v takovémto filmu by skutečně "před řečením B, mělo být řečeno i A", takže ukázat jen nevděčnost "české lůzy" a odsun Němců, bez teroru henleinovců a prvotnímu odsunu Čechů pak celý účel kýžené reflexe snižuje, přestože je jasné, že lynčování na mlýnském kole je špatné. Takže hodnocení (0,5/1) 3) Pohled historie. Největší zklamání filmu. Ani nevím, kde mám začít. Asi u starosty. Tak byl to sakra Čech nebo Němec? A jestli to byl Čech, tak jakto, že zůstal starostou i za války? A jestli to byl Němec, tak jakto, že zůstal starostou po válce?!? Češi, kteří žili na území, které v říjnu 1938 bylo odstoupeno Německu, byli vyhnáni stejným způsobem, jako po válce Němci. Zůstat mohli jen ti ze smíšených manželství (o.k. Roden). Dokážu si představit, že se Habermann zaručil za své dělníky, kteří tak mohli zůstat. Ale těm co zůstali, bylo během války velmi důrazně připomínáno, že nejsou vítáni (o čemž opět chybí jakákoliv zmínka). Jestliže se takovýto film má promítat jako vzdělávání, tak to potěš koště. Ještěže jsem si nedělal čárky za každou historickou nepřesnost, v hospodě by si to spletla číšnice s hráběma za pivo a nedoplatil bych se. Hodnocení: ("ještě-že-se-nemůže-dávat-zápornej-počet" hvězdiček) 4) Pohled diváka: Ať zhyne dabing a postsynchrony! Krom nich a nepříjemného skákání v čase to bylo krásné filmové dílo. Kamera, hudba, herci... Profesionální dílo. (1/1) 5) Celkový dojem: Rozporuplný. Nemohl jsem se na tento film dívat jen jako na film. Doufal jsem v důležitý mezník ve vyrovnávání se s vlastní historií a místo toho se obě strany ještě víc zakopou ve svých liniích. Je to škoda, ale je to tak. Z kina jsem proto odcházel zklamaný i přes to, že jsem tam byl pozván půvabnou dívkou. Za její krásné vlasy půl hvězdičky. Výsledkem je tedy 2,5* a zaokrouhluje se od pěti nahoru. Doufám, že se filmu, kterým se měl stát Habermannův mlýn, ale selhal, jednou dočkám.

Tenhle film mě dostal. Asi nejlepší částí byly rozhovory amerického prezidenta se sovětským premiérem. Navíc těžce odolávám pocitům nadšení, když mě komedie donutí trochu si i zapřemýšlet. Jako zajímavý kontrast pro mě bylo sledovat scény v letadle, probírání všech předpřipravených plánů, leteckých "ká-pé-zet-ek", několikanásobného jištění všech možných systémů v protikladu onoho jednoho fatálního lidského selhání, které mělo za následek konec světa. Inu na rčení "řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek" asi něco bude.