Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama

Recenze (7)

plakát

Nadace (2021) (seriál) 

Jmenuje se to Nadace a je tam napsáno Asimov. Mno, a to je asi tak skoro vše, co tenhle seriál spojuje s jedním z nejgeniálnějších sci-fi děl, co kdy byla napsána. Pokud se maximálně snažím představit si, jaké to asi je sledovat to očima těch, kdo nečetli předlohu, což asi úplně nejde, není to zas tak špatné dílo. Vizuální stránka, hudba, design všeho jsou úchvatné. Je to docela sledovatelné, až na pár úmorných epizod či scén, většinou týkající se podivně nesmyslné vodní planety Synnax a jejího náboženství nebo příšerně nesympatických postav Gaal a Raycha. Potěšila zmínka, že před vyluštěním Abraxasu se Gaal věnovala oblasti matematiky, které se týkala i má diplomka, ale to jen tak na okraj. Určitě to posunula mnohem dál a dokázala spoustu nových převratných tvrzení :). Našlo se i dost legračních věcí, např. představa, že v obrovském planetárním městě Trantoru je všechno důležité na dosah procházky, lidi se náhodně potkávají jako na náměstí v Tišnově, císař se i během výletu na libovolně vzdáleném světě od domova vždy spokojí s eskortou asi 6 mužů, ale to už jsou maličkosti. 3 hvězdy si to podle mě nezaslouží, přestože bytostně nesnáším tohle parazitování na legendárním titulu a jménu, nebo "based on true story" a pak si tam naplácáme, co nás napadne bez jakékoli soudnosti.

plakát

Star Trek: Picard (2020) (seriál) 

Co říci více, než že to byla nádherná podívaná. Velké díky obětavému a naprosto fantastickému Patricku Stewartovi, že do toho určitě pro něj velmi vyčerpávajícího projektu šel, aby nám všem udělal radost. Je to Pan Herec, on už to nedělá pro peníze, ale jako svou morální povinnost. První scéna prvního dílu mě spolehlivě dožene k slzám, kdykoli ji vidím, kdykoli na ni i jen pomyslím. Velmi krásné je i setkání po letech s dalšími důvěrně známými postavami, to si prostě vychutnáváte jako víno. Výběr herců dalších postav byl také neobyčejně zdařilý. Toto je poctivá práce, srdeční záležitost. edit: tehdy jsem si nějak nevšiml, že produkce Patrick Steward, tak ta věta výše vyznívá bizarně, nicméně i tak dle mého názoru platí. Doplňuji, že pro mě nejlepší ST v tomto tisíciletí (nepočítám ST Enterprise, ten jsem žel ještě neviděl)

plakát

Climax (2018) 

Hypnotický, mistrně provedený, nepříjemný, tísnivý, strašný film, který nemůžu nikomu doporučovat. Úvodní taneční číslo je naprosto skvělé.

plakát

Vládci loutek (1994) 

Obsahuje spoilery! Film má spád od samotného začátku. Úřady se prostřednictvím podivného týmu jakési „vědecké rozvědky“ vlastně hned v úvodu invaze seznamují poměrně přesně se situací, byl jsem tedy mile překvapen, že neztrácíme polovinu filmu tím, než nějaká neinfikovaná postava zjistí, že se děje něco divného. Bohužel, přestože jsem se snažil zavírat oči, jak to jen šlo, velmi mě iritovala naprostá nereálnost rozhodování postav, potažmo armády, vlády apod. Ztratili jsme celé město a paraziti rozšiřují svůj vliv na stále větším území, nikdo si nemůže být jistý nikým a ničím, to však není důvod pro nějaká přísnější, nedejbože nejvyšší možná, bezpečností opatření fungování armády, vlády, případně vědeckého velínu, v podstatě Jim neustále nastavujeme svá záda. Postava, která zneškodnila jinou nakaženou ve velíně v místnosti, kde v tu chvíli byly jen ony dvě, byla nejprve okamžitě prohlédnuta, zda se mezitím parazit nepřenesl na ni, aby pak po v podstatě identické situaci zneškodnění dalšího infikovaného v téže budově, byla bez jakéhokoli prověření puštěna pryč. Jedna z nejdůležitějších vědkyň je ponechána, aby si s hlavním hrdinou šla ze zabezpečené budovy někam do města na rande, a když už ji tedy pustili, tak na co jí dát třeba tříčlennou ochranku – aspoň. Člověk, kterému byl jako prvnímu parazit odstraněn, není nepřetržitě intenzivně sledován týmem těch největších specialistů, ale je ponechán o samotě na pokoji v posteli. Postavy, armáda, a vůbec všichni zúčastnění se chovají, jako by to vlastně nebyl žádný big deal, panuje celkem uvolněná nálada, prezident si za této situace chodí na veřejné projevy, kdy není problém k němu příjít a prostě si ho odvést přes celou budovu někam do osamocené chodbičky naprosto cizími lidmi, za generálem, který v terénu řídí celou odvetnou akci armády, přijde pět podivných týpků, že s ním musí mluvit ale o samotě v jeho pracovně - jasně, čelíme tu armádě loutek a tihle se akorát vrátili z centra akce, mají prázdné pohledy, ale proč ne, pojďte dál a nezdržujte se nějakou stupidní kontrolou zad. No a tak dále, tento problém nedomyšlenosti v podstatě souvisle trval celý film. Bohužel jsem ještě nečetl Heinleinovu předlohu, tak nevím, zda něčím podobným trpí i kniha, nicméně v knize napsané někdy v 50., 60. letech to člověku nějak nevadí, ale ve filmu z 90. let to strašně vytrhává diváka z ponoru do děje. To je důvod, proč strhávám z 5 hvězd, protože jinak je to filmeček velmi dobrý, řemeslně velice zdařilý, herci sympatičtí (samozřejmě báječný Donald) a děj přes zmíněnou výtku poutavý a strhující, obzvlášť mě dostávaly scény, kde komunikovali lidé s parazity, jejich vědecké analýzy apod. Zdálo se mi, že film nakousl pár zajímavých věcí, ke kterým se pak nevrátil, což u mne vyvolalo pocit jakési nedomrlosti, film by potřeboval takových 20-30 min kecacích scén navíc. Knihu si rozhodně chci přečíst.

plakát

(1998) 

Uživatele, kteří se zde zmiňují o tom, že matematické stránce filmu moc nerozumí, mohu ubezpečit, že mi jako teoretickému matematikovi zněla asi jako kdyby např. číňan poslouchal čecha napodobujícího čínštinu, tak jak jsme to někteří dělávali ve školkách. Stručně, nedává absolutně žádný smysl a je to naprosto dadaistické plácání. Také mě „pobavila“ klasická představa matematika jako člověka, který z hlavy počítá něco jako 13 odmocniny z dvaceticiferných čísel během pár sekund jako nějaký vzácný autista. Sledování filmu mi působilo fyzickou bolest nejen z tohoto důvodu, ale jako celek.

plakát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Je dobře, že jsem se psaním hodnocení čekal tak dlouho, protože mezitím hlava vychladla a já už nemám potřebu dlouze popisovat, co vše je na novém rebootu ST špatné až rouhačské. Myslím také, že spousta lidí, co zhltla předchozí film i s navijákem má s tímtéž soustem napodruhé problém. Napodruhé už i kuchař stejný blivajz hůře zamaskuje pěknou oblohou. Paradoxně se mi druhý díl líbil o trošku více, a to přestože mě vlastně více urážel, neboť Wrath of Khan považuju za to nejlepší ze ST vůbec. První film mě nemile překvapil svou pitomostí, u druhého jsem již na to byl připraven a neměl jsem od filmu vůbec žádná očekávání, protože jsem mezitím konečně přijal tu smutnou skutečnost a dal dávno zesnulému ST své věčné sbohem. Je to dobře, JJ jako zkušený psycholog mi dobře vyložil, že bez té naivní naděje v dobrý nový ST, se mi bude lépe žít. Film má kupodivu momenty, které nám jako vějičky ukazují, že/jak by mohl být nový ST dobrý, kdyby se chtělo. Nyní máme technologie, které ST univerzu konečně umožňují zcela cokoli, a to i pro seriál. Ale kvalitní lidé od řemesla buď vymírají nebo nedostanou příležitost. Ještě štěstí, že sem tam vznikne nějaký opravdu dobré sci-fi nebo i dokonce zajimavý reboot (Batman, Dredd, Robocop a další – jde to myslím s každým titulem)

plakát

Terminátor: Příběh Sáry Connorové (2008) (seriál) 

O tomto seriálu jsem věděl již pár let a důsledkem několika faktorů jsem jaksi došel k závěru, že to bude něco jako hraný seriál Robocop (a jak jsem se na něj tehdy těšil, když se měl začít vysílat a jak rychle jsem pak procitl ze snu), tudíž jemně řečeno nekoukatelné. Až před pár týdny jsem náhodou zahlédl pár scén a řekl jsem si, že bych tomu mohl dát šanci, jen tak pro jistotu, stejně to bude pitomost. Jak moc jsem byl překvapen, jak moc jsem se mýlil. Tvůrci seriálu se však chopili předloženého zadání navázat na kultovní filmy skvěle. Více než na akci zaměřují své úsilí na rozvíjení spletitého příběhu, jež navazuje na T2, kde musí člověk dávat neustále pozor v každé scéně a dialogu a po každé epizodě potrápit mozek (ach, ty časové paradoxy), výjimkou (pro mne osobně) byly komentáře Sáry (nejen) na koncích epizod, bez kterých bych se i obešel, na druhou stranu však celkem příhodně podkreslovaly atmosféru neustálé tíživosti a blízkosti Soudného dne. Příběh má mé velké uznání především z toho důvodu, že tvůrci naprosto bravurně balancují na hraně, kdy neustále hrozí pád do pro seriál neukočírovatelné situace, kdy hrozí, že se do této předválky se Skynetem zapojí intenzivně příliš mnoho sfér a lidí (FBI, policie, vláda) nebo kdy už hrdinové nebudou mít jak ani kam utéci a to i přesto, že se tomu tak děje čím dál víc (jak se nové postavy seznamují s pravdou) a vy si říkáte, jak se s tím autoři se seriálovým rozpočtem vypořádají dál. I přesto, že akce je velmi málo, vůbec to nevadí, protože epizody jsou i tak velmi napínavé, hltáte jednotlivé kecací scény a když nakonec dojde na akci, stojí zpravidla za to. To se dostávám k dalšímu plusu – seriál si nebere servítky, nevinní i vinní lidé umírají a není jich málo, dokonce i zbraněmi našich hrdinů nešťastnými okolnostmi, kdy se prostě musí s chybou rychle vyrovnat a jít dál, což považuji v seriálové tvorbě za velmi vzácné. K přestřelce či bitce také může dojít kdekoli - ve škole, na prostranství s mnoha lidmi, na policejní stanici atd. Další plus – obsazení. Zpočátku mi nevyhovovala volba Thomase Dekkera do role Johna, ale jeho postava prochází celkem výrazným vývojem, z chlapce se stává John Connor – velitel odboje, pro kterého jsou lidé v budoucnosti připraveni kdykoli položit život (někdy samozřejmě s trochou remcání). Teď si naopak nedovedu představit jako Johna nikoho jiného, je bezesposru lepší než N. Stahl z T3 a působí na mě i líp než Edward Furlong (ale ten hrál dítě). Lena Headey je víc než důstojná náhrada za Lindu, pěkná a zároveň jak skála. Uhrančivá Shirley Manson také vynikající, z fleku by mohla dabovat palubní počítače. R.T. Jonese je také radost sledovat, velmi příjemné mi bylo i seznámení se skvělým Garretem Dillahuntem, který si zde střihl... schválně kolik rolí? A obrovské překvapení pro mne byli Summer Glau a B.A. Green. No, a konečně řemeslné zpracování. Režie, krásná kamera (např. Cameron tančící v pokoji sledována Derkem je klenot), hudební podkresy. Je vidět, že ti lidé to dělali dobře a s láskou. Ano, v záběrech budoucnosti je asi nejvíce cítit nedostatek financí (nejlépe to ilustruje epizoda s2e5, kde jsem si vzpomněl na studiové pohádky za komančů, kde se vizuálně náročné scény, tedy ty, odehrávající se mimo onu jedinou místnost, řešily z knihy předčítající babičkou v křesle; babička je zde Derek, který popisuje, co vidí), ale čert to vem, jsem odkojený na Star Treku a lacinější kulisy mi nepřekážely ve vychutnávání epizod. Ale i ta budoucnost je často udělaná dobře. Ovšem trochu mě zas štvalo plýtvání penězi na drahé sny, které jsou přece jen sny. Nejde moc srovnávat terminátoří filmy a seriál, v tomto žánru bych dokonce tvrdil, že to nejde obecně nikdy. Nepochopím, že někdo čekal podobnou podívanou jako T2 – snad dokonce v každé epizodě. Považuju se za skalního fanouška prvních 3 Terminátorů, a přesto (dle mne ale právě proto) bych si troufal tvrdit, že seriál je i lepší. Vy, co váháte, zda to má za tohoto procentního hodnocení cenu zhlédnout, podívejte se na pilot, pokud vás zaujme, patrně si užijete celý seriál a naopak. Je tu více rozporuplně hodnocených děl (ale na IMDB to má 75%). Jen se připravte na to, že až v tom budete až po uši jako já, seriál skončí - v půlce, neboť byl koncipovaný minimálně na 4 série, a šance na jeho obnovu je žalostně malá bohužel, nicméně zatím se zdá, že je alespoň nenulová.