obitus

Klasicka zalezitost s Lonem Chaneym jr. v hlavni roli nestastneho Vlciho muze. Film stavi predevsim na uchvatne atmosfere a vybornych vykonech prakticky vsech zucasnenych hercu. Naprosta nutnost pro milovniky vlkodlacich horroru!

Baron Wolf Frankenstein prijizdi do Evropy, aby prevzal panstvi sveho zesnuleho otce. Ve stare laboratori se setkava s Ygorem, starym sluhou sveho otce, ktery jej privadi k nemocnemu Monstru. Wolf se jej rozhodne lecit... Dalsi filmove setkani Karlofa a Lugosiho dopadlo na vybornou. nastesti se filmari na posledni chvili rozhodli zustat u cernobileho obrazu a urcite se to vyplatilo. Hra stinu je skvela a umocnuje architekturu Frankensteinova hradu, silne ovlivnenou nemeckym expresionismem. Pribeh sice neni dvakrat originalni, ale az do akcniho finale ani trochu nenudi a o to jde predevsim. Herci jsou vyborni, Lugosi v roli Ygora naprosto skvelej. Bohuzel Karlof v roli monstra nedostal prilis prostoru a dokonce zapomnel mluvit. Celkove hodne prijemne prekvapeni, prakticky na urovni prvnich dvou dilu.

Prime pokracovani Browningova filmu Dracula prekvapi predevsim pojetim hlavni hrdinky. Hrabenka Marya Zaleska je sice upirka, ale nenavidi sve prokleti, snazi se jej zbavit a stat se opet normalni zenou. Tim castecne vzbuzuje divakovi sympatie a filmu tak chybi klasicka stvura, jakou byl v prvnim dile Dracula. Sluha Sandor, byt skvely, je jen slabou nahradou. Nove se ve filmu objevuje jemny naznak erotiky a to rovnou v lehce lesbicke scene v atelieru. Prijemne zpestreni . Gloria Holden vroli Zaleske je nadherne aristokraticka, bohuzel herci ve vedlejsich rolich jsou dost nevyrazni. Dokonce i Van Sloan, v uloze Von (opravdu Von, nevim bohuzel proc) Helsinga jen pricmrndava a ani se nepriblizuje svemu vykonu v Draculovi.

Velmi pravdepodobne prvni vlkodlaci film vubec vznikal puvodne jako dalsi z variaci pribehu Jekylla a Hyda, ale nastesti se pretransformoval v neco vic. Pretransformoval doslova, elvisovska maska vlkodlaka je nadherna a promeny jsou na rok vzniku reseny sikovne - autori si zkouseli poradit i jinak, nez serii prolinacek. Co me vsak nejvic uchvatilo (a uznavam, ze tady je to hodne subjektivni) je pribeh. Botanik (!) patra v Tibetu po velmi vzacne rostline (!!) ktera kvete pouze za mesicniho svetla a je pri tom napaden vlkodlakem. Velka cast pribehu se pak odehrava ve sklenicich a zahradach a dojde i na dalsi rostlinky (!!!) a tech botaniku co tam je.... :). Mno konec masturbace a zpet k filmu. Herecky mu neni co vytknout, hlavni postava, na ktere podobne projekty vzdy stoji, je ztvarnena skvele, ale me upoutal predevsim karpatsky botanik Dr. Yogami, skoda ze jeho postava nedostala vetsi prostor. Mam moc rad vlkodlaky, jsou to takova "nejlidstejsi" monstra, vetsinou zoufala a ztracena a Werewolf of London je jednim z nejlepsich vlkodlacich filmu vubec .... A proc se vlastne netoci vic horroru, kde jde hlavne o kyticky? :(

Polozapomenutá klasika žánru, která zaujme především skvělými hereckými výkony Charlese Laughtona a Beli Lugosiho a na svou dobu vynikajícími maskami. Wellsův příběh sám je dostatečně známý a Island of Lost Souls je bezpochyby jeho nejlepším zpracováním. Povinnost pro historiky žánru a fandy starých dobrých kusů.

Celkem zajimava variace na upirske tema, ale rozhodne zadny zazrak. Pribeh je pomerne zmateny a ani styl vypraveni mi bohuzel prilis nesedl. Je sice pekne, ze se cely film topi v sede barve, ale je to dost nudna sed. Takze vice nez film jako takovy jsou zajimave nektere sceny (pohreb treba) a vubec pohled na upiry v cele s opravdu nestandardni upirkou. Zkusenost, ale uz se na to nikdy nepodivam.

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni.