Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (69)

plakát

Matrix Reloaded (2003) 

Tak tenhle film mě vysloveně zklamal. První díl měl alespoň nějaký příběh a myšlenku. Ale co je tohle? Jen machrování s filmovými efekty. Děj tady téměř úplně chybí a postavy pouze střílejí, "přelézají" mezi světy a běhají po autech na dálnici.

plakát

Kouzelná chůva Nanny McPhee (2005) 

Občas jsem se pousmál a některé věci byly zajívavé, ale například scéna s házením dortů mi přišla poněkud... trapná.

plakát

Rabbits (2002) 

Tak tohle je asi nejdivnější film, co jsem kdy viděl. Králíci v šatech a ve fraku reagující na ostatní ve chvíli, kdy už mezitím řekli spoustu dalších nesmyslů, králík-muž stále odcházející za dveře, podivné dialogy doprovázené plamenem na stěně, červený obličej mumlající kdo ví co démonickým hlasem... To všechno provázené nesnesitelným sitcomovým smíchem a tleskáním, kdykoli se králíci po dlouhé době otočí směrem na kameru a industriálními zvuky v pozadí. Neskutečné!

plakát

Mechanický pomeranč (1971) 

Mistrovský film o nespravedlnosti světa rozdělený vpodstatě do tří částí: Krutost, napravení, odplata. (Spoiler alert!) V první části můžeme být svědky fyzického napadání, znásilňování, zabíjení apod., což některé lidi hned přivede k názoru, že to je ohavný a krutý film. V další části se ale děj v tomto ohledu uklidní a místy dostane i komediálního nádechu okolo postavy vedoucího věznice. Ve řetí části, kdy se zločinec napraví (výplachem mozku), všichni, kterým kdy ublížil se mu mstí a nutí ho trpět za svoje hrozné činy. Otázka, na kterou se těžko hledá odpověď ale je: Je to tak správně? ... Jedincům, které neznechutí první část natolik, že to vypnou, rozhodně doporučuji zhlédnout!

plakát

Frajer Luke (1967) 

Frajer Luke je rozhodně příjemný film na sledování, nepoučitelná hlavní postava je sympatická, takže to nedopadne tak, jak to občas bývá, že člověk fandí "záporákům", příběh je chytlavý a divák se u filmu rozhodně nenudí. Co mě donutilo k ubrání hvězdičky jsou nejspíš podivné rádoby-vtipné průpovídky vězňů, ale na druhou stranu se té rádoby-vtipnosti dá vysmát. =) Další věc je fakt, že člověk, který ničil parkovací automaty dostal stejně dlouhý trest jako vrah a zloděj dostal trest ještě více než dvakrát vyšší. Ale opět, uznejme, že tomu tak občas bývá...

plakát

Vzpomínky na lásku (2004) 

Když jsem se na film začal dívat, myslel jsem, že to bude jen nějaké nudné vyprávění o dvou partnerech, kde se nic zásadního nestane. A dlouho to vlastně byla pravda. Ale později se vše změnilo a nakonec jsem obrazovku sledoval se slzami v očích a sevřením v žaludku. Je to pravděpodobně nejsmutnější film, který jsem kdy viděl a doporučuji si k jeho sledování vzít krabičku papírových kapesníků.

plakát

(1998) 

Film Pí jsem viděl poprvé, když mě zrovna dost bolela hlava a jeho sledování tomu rozhodně nepomohlo, vzhledem k tomu, že hlavní postava, extrémě introvertní matematický génius, bolestmi hlavi trpí také a scény jeho svíjení jsou doprovázeny řinčivou "hudbou". Ale vůbec to filmu nezazlívám. Naopak, diváka to do prostředí snímku úplně vtáhne a hlavně díky skvělé kameře, vynikajícím herecým výkonům a pohlcujícím zvukovým efektům se můžeme skvěle vcítit do psychiky postav a po skončení vás film nechá s otevřenou pusou zírat na plátno. Vynikající počin, rozhodně se nenechte odradit matematickým tématem!

plakát

Satanské tango (1994) 

Velice zajímavý film, který jsem opravdu nedokázal shlédnout v jednom kuse, musel jsem si to rozdělit po 2-3 částech. Jak je pro Bélu Tarra velmi typické, děj se rozbíhal velmi pomalu a na začátku mi to ani moc nevadilo. Ale od takové hodiny a půl jsem u filmu často musel dělat jiné věci jako si poťukávat a podobně. Některé dlouhé záběry jsem ale vyplnil přemýšlením o tom, co se tam asi může stát a o tom, co se vlastně stalo. (SPOILER) Nejvíce ze všeho mě ale překvapil náhlý konec filmu bez jakéhokoli završení uplynulých událostí, přestože už se děj jak se patří rozbíhal. Nicméně to pro mě byl silný divácký zážitek a za výborně ztvárněnou depresivní atmosféru filmu dávám čtyři hvězdičky.

plakát

Hrdina (2002) 

Tento Zhangův film plný tichých soubojů a úchvatných barevných variací v sobě neskrývá jen létající bojovníky šermující v korunách stromů a odrážející se od hladiny vody. Má v sobě velkou myšlenku, nad kterou by se člověk měl zamyslet a pokusit se brát ji v potas, když se nad něčím rozhoduje. Nerealistické souboje, jemiž je film prošpikován, podle mě ale dojem vůbec nekazí. Většinou mi sice nerealističnost ve filmech vadí, ale tohle je celé symbolické a bez toho by toto mistrovské dílo nemohlo fungovat. Dále tady máme zajímavý způsob vyprávění děje, kdy se postupně zobrazí tři verze příběhu ve zpětném pohledu, z nichž každá je jinak barevně laděna. Je to rozhodně Zhangovo nejsilnější dílo, jaké se mu bohužel už nikdy (podle mého názoru) nepovedlo zopakovat. Díky úžasné vizuální stránce, kterou je Zhang Yimou pověstný, díky poutavému příběhu nakukujícím do rivality jednotlivých říší v době dávné Číny, díky skvěle promyšlené symboličnosti a proto, že si z filmu můžeme vzít i něco do součastného života, pro to všechno tento film zařazuji mezi své nejoblíbenější.