AmonGoeth

Dosahuje zatím 4. série kvality té první? Rozhodně ne. Je to ale takový průser, o jakém se tu píše? Také ne! První díl rozdal karty - cajty, indoše a místní sebranku; a představil nám opravdu značně mysteriózní případ. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou snad ještě studenější než noc na Aljašce, což vzájemné chemii dvakrát neprospívá. Ne že by Marty s Rustem zrovna oplývali vřelostí, ale byli tak dobře polarizovaní, že z nich šlo jen těžko odtrhnout oči. To bohužel o Anders a Navarro (zatím) říct nejde. Kriminální linka linka je nahozená opravdu ambiciózně. Až se obávám, aby se nám tu neopakovala situace z Lostů. Na to je ale ještě moc brzo soudit. Druhý díl mi opravdu přišel, abych použil oblíbené recenzentské slovo mého kamaráda, dlouhodechý. To ale rozhodně neplatí pro díl třetí, ve kterém se detektivní linka začíná rozvíjet a - ač to na plnou palbu pořád není - rozhodně jsem se nenudil. Jestli tu mají někteří apriori problém s tím, že hlavní role a režie připadly ženám, pak je mi jich líto a doporučil bych pustit si na spravení chuti Stalloneho Kobru. Kdo je trošku otevřenější mysli, nebude mít problém dát této sérii ještě šanci.

4. je za Paulu Patton. Thank me later ;)

Prometheovský příběh (s explicitním odkazem na Junga) génia, který viděl svět za světem, dokázal unést ambivalenci (či snad nestrpí jednoznačnost?) a postavil paradox jako východisko svého teoretizování. Jaká je cena za svévoli, za - "JÁ můžu!", za estetický postoj ke světu, ve kterém se stanovisko odstupu a nejednoznačnosti prostě neodpouští?