Fridecka

Velmi nenápadně se tvářící film se mi před očima proměnil ve vybroušený diamant. Snímek se mi jeví jako odlšiný od jiných snímků, kde hlavní roli hraje modrá krev a historické souvislosti. Důvodem je jednak nepřekonatelné pojetí a rukopis severské kinematografie a propracovaná psychologie mezilidských vztahů a hlavně magie fungující mezi ústřední dvojicí milenců. Mads Mikkelsen mě znovu přesvědčil o svých hereckých schopnostech a zejména uměním hrát, aniž by pronesl jediné slovo, tedy pohledy, gesty. Snímek poměrně věrně sděluje historická fakta a hlavně se soustředí na tíživé pocity milenecké dvojice, jejíž nově objevené štěstí v dosud neutěšeném životě netrvá příliš dlouho. Nejpůsobivější jsou realisticky vykreslené lidské slabosti a pohnutky, omezenost v kontrastu k nepatrnosti lidské existence, která zazáří až pod vlivem lásky, která nakonec ač sama zapomenuta v nánosech času, přináší na svět, potažmo státu dánskému, něco nového, převratného, čím se svět stane lepším. V paměti mi ze snímku utkví zejména nervydrásající scéna popravy a její okolnosti. Závěrem jen zbývá říci, že jde opravdu neobvyklý snímek ve své kategorii s nápadným emocionálním kontextem.

Po Stromu života pokročilá variace na téma vztahů - vztahů mezi mužem a ženou, mezi člověkem a Bohem. Není to příběh se začátkem a koncem. Proto asi mnoho diváků odradí. To the wonder je poezie plná pocitů a následně myšlenek. A to je asi to co mám na Malickových filmech ráda, pocity, hledání, přemýšlení. Zde se jedná o poezii o lásce mzii mužem a ženou, jak se láska vytrácí či odsouvá do pozadí. O tom jak moc potřebujeme záruky, abychom mohli milovat, o tom jak se bojíme propadnout a oddat lásce, jednomu člověku a raději odcházíme, bez špetky poznání, o čem láska je a může být. Nelze nevnímat pocity marnosti ze vztahu, z pocitu, že se láska ať už k muži, ženě či Bohu vytrácí nebo ji necháme sami umírat. Přesto však snímek nepůsobí pesimisticky, ale dle mého názoru, přináší jakési poselství, povzbuzení k zamyšlení. Nesoudí, nevysvětluje, jen zobrazuje, případně evokuje emoce a je na divákovi co dokáże z filmu přijmout. Zajímavé komentáře Aidan, Marek1991.

Ian McKellen jak ho neznáme, ale o to působivější. Zpočátku snad pomalý rozjezd, později mne zcela uchvátil příběh stárnoucího homosexuálního muže, značně svérázného a inteligentního, který začíná "přicházet o rozum", přičemž se v jeho prožitcích směšuje realita současnosti s minulostí. Přítomnost Brendana Frasera se zdála být komická, ale nakonec i jeho na první pohled povrchní postava měla ve své roli hloubku. Ačkoliv jde o film s homosexuální tématikou, zaujme tím, že je převážně o lásce, o té, která není o pohlaví či sexuální orientaci. Stárnoucí muž si na sklonku života uvědomuje důležitost lásky ve svém životě, která se mu připomíná právě s hrozícím koncem. Připomene si možná bolestivé vzpomínky, uvědomí si jaký život žil a že měl lásku na dosah a přemítá, zda v životě miloval.

Realita vztahu muže a ženy, syrová a bez romantického závoje. Všední příběh "všedního vztahu" ze současnosti. Emoce, emoce,emoce a převážně ty trýznivé. Co se stalo se vztahem, kam se poděla láska? Ty už mě nemiluješ? Ty už mi nerozumíš? Nerozumím ti, proč jsme spolu? Tak to je asi několik vět, které si během filmu můžeme položit a pokusit se zodpovědět. Líbí se mi prolínající se časové roviny, okamžiky štěstí střídají okamžiky zoufalství. Michelle Williams v dosud nejlepší roli, v jaké ji znám, od dob Dawsonova světa dospěla a je z ní skutečná paní herečka. Miluji tyto typy filmů, ačkoliv bolí, ale můžete na chvíli žít život postav, protože ty emoce dobře znáte a poznáte, najdete tam útržky či střepiny ze svých životů. Ale musím říct, že tento film je natolik emotivní a emoce natolik přesně zvládnuté, že film bolí jako život sám.

Nádherný, velmi emotivní příběh s velmi smutným tématem. Dívka, ve své zemi utlačovaná, se dostane po dlouhé a náročné cestě na vrchol západní společnosti. Díky příznivému osudu, ale také díky své obrovské vnitřní síle. Liya Kebede je nádherná a hodně podobná skutečné Waris. Sama Waris Dirie, která si tento příběh na vlastní kůži prožila je také velmi krásná, skrze její zevnějšek zcela jasně vnímám její vnitřní krásu. Zpočátku velmi milý a úsměvný průběh, kdy se Waris potlouká po Londýně, se později promění v příběh o zbytečné krutosti a hlouposti a zaslepeností tradicemi, který má alespoň pro mne velkou vypovídající a informativní hodnotu.

Tak z tohoto filmu jsem trochu zklamaná. Slušně vykreslený rasismus v americkém podání. Jeden by čekal, že když už se otevře tak závažné téma vztahu dvou lidí různého etnika a silného rasismem hořícího odporu okolí, tak půjde o něco , zač se vyplatí bojovat. Ale tento případ to rozhodně není. Režisér si vybral povrchní vztah, který " na zkoušku" téměř zničí rodinu. A v tomto okamžiku celé téma rasismu, mírně řečeno, zastiňuje téma nevěry. Na pozadí se ještě odehrávají osudy jiných lidí, vesměs přistěhovalců. Sledujeme život na ulici, feťáckou komunitu, uzavřené komunity přistěhovalců. Velmi příkladná je např. postava "závisláka ", kterého ztvárnil Samuel L. Jackson. Jako celek působí film hodně chladně a to hlavně zásluhou ústředního páru lidí, jež nepoutá nic jiného než sex. " Chtěl jsem vyzkoušet bílou holku..." myslím hovoří za vše. Možná bylo úmyslem ukázat, že právě sám ostrakizovaný černý muž sám o sobě může být větší rasista než agresivně a černobíle se tvářící okolí. Konec je úplně ujetý a musela jsem se smát, cože si to tvůrci filmu asi mysleli.

Velmi zajímavý námět, zpočátku poměrně pomalý rozjezd s řadou hluchých míst. Vypráví příběh muže, který se pere se svým smutným osudem, ztrátou blízkých lidí, tím, že překoná řeku Hudson, což má být posledním bojem jeho života. Na své cestě má spolehlivé přátele, kteří mu nic nedarují ani ho neopustí. Nakonec i pro ně samotné je jeho plavba v něčem přínosná. Snahy o humorný akcent se u mě ve filmu minuly účinkem. Příběh plyne hodně po povrchu, ikdyž občas se zanoří i do hloubky. Hlavně se podařil závěr filmu, přesně zapadající do celkové atmosféry snímku. V hlavní roli rozhodně překvapí můj oblíbený Joseph Fiennes, který to hraní "má v očích". Celkově nenápadný film, od kterého jsem nic nečekala (snad jen sportovní zážitek - no, plavání tam bohužel moc nebylo), který mile překvapí a potěší. A když k tomu přidáte krásné scenérie Hudson River / vyjma průmyslových oblastí/, kterých mohlo být i více a emotivní hudbu, tak je to s přehledem na 4*. Navíc jsem se dozvěděla díky filmu o řece Hudson více zajímavých informací, hlavně o znečištění a ekologických souvislostech.

Obdivuhodný herecký koncert Kate Winslet a Leonarda DiCapria, ze kterého mě celou dobu mrazilo v zádech, Pravděpodobně proto, že bizarní rozhovory a situace odráží až příliš přesvědčivě reálný život. Velká láska, velké sny a trosky. Do jaké míry máme svůj život ve svých rukou? Do jaké míry máme sílu sami bojovat, aby se život i láska neocitly v troskách, ke kterým někdy schází opravdu jen krůćek? Mendes Wheelerovy postavil do ostrého kontrastu proti jiným lidem a dvojicím v okolí, kteří své sny zakopali hluboko v sobě. " Vy jste přece Wheelerovi!" Konec filmu vás možná připraví o slova. V popředí zájmu je otázka velké odvahy, svobodné volby, silné touhy, vnitřní síly, touhy dostat se dál, za hranice našich snů a myslí, moci být na sebe pyšní, moci si říct, že náš život nebyl zbytečný a promarněný. Tak co je třeba? Kolik štěstí x kolik odvahy x kolik sobectví x kolik touhy, aby vznikla žádoucí směs tvořící smysluplný život? V sázce je mnoho, ne každý je schopen to ustát a už vůbec ne každý je schopen se dostat jen na práh takového stavu, boje.

Film plný širokých lánů obilného pole, tvrdé práce lidí pracujících na poli, vše tak zoufale skutečné. Ne tak už samotní lidé a jejich emoce. Naprosto neuvěřitelná kamera, která je patrná už ze zdejší fotogalerie. V tomto díle zřetelně poznávám Malickův rukopis - detailní záběry zvířat, přírody, scenérie naší planety. Lidé a jejich příběh se odehrává jen tak na pozadí překrásné krajiny. Mě osobně tam však ten příběh hodně chybí. Lidé jsou zde nedůležití, emočně daleko, nelze se "jich " dotknout". "Dotknout" se ale můžeme nádherné krajiny . To hlavní co mi z filmu zůstane v paměti jsou právě obilné lány a zvláštní krásné nebe. Souhlasím s uživatelem Aidan, nezbývá nám než žasnout.

Krize hodnot a překvapivé propojení světů a kultur, nečekané následky, téma odcizení mezi partnery a nalézání pravých hodnot. Kdo se má lépe a kdo hůře? Všichni lidé na světě jsou stejní, prožívají totožná utrpení, mají podobné touhy a nejsou izolovaní. Život lidí z různých kultur na planetě se zdá být odlišný, ale naše životy jsou propojené, v přeneseně sova smyslu i fakticky, ať se nám to líbí či ne. Co je skutečná blízkost, láska a opravdové hodnoty? A co doopravdy nutně potřebujeme k životu? Minimalistický snímek, který hledá i nabízí odpovědi.