cego94

Epické zakončení epické trilogie. Lze bezpochyby říci, že tato série posunula filmy tohoto druhu naprosto někam jinam. Ač v sobě nese tu samou epičnost a velikost jako TDK tak nikdy nemůže dosahovat jeho kvalit a to jen a jen kvůli postavám Anne Hathaway a Marion Cotillard, bez kterých by se film určitě obešel ( hlavně tedy Anne Hathaway) a jakési nemístné nadlehčenosti skrze neustálé "vtipné" hlášky ap.. I přesto plný počet.

Ač obvykle nesleduji podobné filmy a obvzlášt nemusím Keiru Knightley, tak mě téma Pokání donutilo se podívat. První polovinu čekám až dojde k provinění a když se konečně dočkám tak se mi zdálo, že se do toho tématu tvůrci na můj vkus moc nepustili. Navíc když přišel časový skok do současnosti tak jsem se ptal jestli si ze mě dělají srandu. Pak ale přiletěla cihla, která mě praštila do hlavy, protože konec byl naprosto ničivý a zdrcující. A tak jsem ještě deset minut po konci seděl a přemýšlel. Proč teda čtyři hvězdicky? Protože není snad v hlavní hrdince otištěn obraz nás samotných? Našeho zahrávání s fikcí a iluzí? Naší každodennosti?

První zhlédnutí v Cinestaru v Liberci pro mě bylo působivým filmovým zážitkem, kdy jsem si užíval každou minutku a odcházel jsem z kina nadšen novým Jamesem Bondem. Druhé zhlédnutí jsem podstoupil doma a jelikož nemám doma obří plátno, tak jsem se mohl věnovat spíše příběhu a myšlence než všemu ostatnímu okolo. Hlavní byl pro mě vývoj bondovy postavy vzhledem k předchozím dílům. Objevování vlastního potenciálu v Casinu Royale, pudová msta v Quantum of Solace a ve Skyfallu záměřně vybírá k úkrytu místo vlastního dětství, aby zde kromě Silvy (fantastický výkon Javiera Bardema) skoncoval i se svojí minulostí. Je to oproštění od osobních vazeb a úplná ,,profesionalizace" Bonda. Proto se zde objevují nám tolik známé postavy jako Moneypenny nebo Q chybějící v prvních dvou dílech. Mendes výborně použil starého Bonda, nechal ho zničit a vytvořil nového, takového jakého ho známe a jakého ho chceme mít.

To nejlepší na filmu bylo prvních pět, deset minut, kdy úvod naznačoval, že by mohlo jít o celkem solidní sci-fi. Ale tím to končilo, vlastně skončilo. Pokus o něco na způsob Já, Robot se zajímavou myšlenkou, ale naprosto bez šťávy a bez většího snažení vnést do filmu větší hloubku. Takže jsme tam měli x neemocionálních postav a mezi nima tam pobíhal Bruce Willis se strašlivým hárem (naštěstí jen půlku). Film striktně se držící své hlavní dějové linie a jako slepý, hluchý utíká jen aby byl už na konci.

Rok 1066 patří mezi nejdůležitější lomníky v dějinách Anglie. Ten rok se utvářel obraz nejen Anglie, ale celé Británie tak jak jej známe dnes. A důležitá data jsou častím námětem na zpracování dokumentů, hlavně hraných dokumentů. A tohle je skvělí důkaz jak může být dvou a půlhodinový hraný dokument o ničem. Zprvu se dozvíme jak se každý vesničan a viking jmenuje a co to znamená. A pak už jen doběhne pár rolníků do Fulfordu kde dostanou nářez, tak si odběhnou ke Stamfordskému mostu, kde víceméně dostanou taky nařez, a proto si odběhnou k Hastingsu kde opět dostanou nářez. Bitvy rekonstruované o 20 mužích na každý straně. Nezlobte se ale to nemá smysl. Žádné historicko-politické pozadí. Kromě základů kde, kdy a kdo vám tohle nedá nic víc.

Všechno a nic. Všechno - prostředí, efekty, zpracování, triky a vlastně všechno kolem. A nic? Nic - příběh. Je to velký nic na pozadí pěkné hry barev a triků. Sem tam to zachraňuje Horneova hudba, ale už jsem od něj slyšel i lepší kusy. Dle mého názoru hodně přeceňovaný film.