Moy

V první řadě musím říct, že nejsem nějaký extra fanoušek Vetřelce, i když první tři díly se mi velmi líbily. Prometheus mě ale naprosto uchvátil a to zejména proto, že mi žánrově velmi sedl - nebyl ani tak horor nebo akční film, jako spíš tak trochu "mysteriózní" film, a touha po rozluštění záhady a zodpovězení otázek tak pro mě film udělala úžasně poutavým, také díky tomu, že v něm hraje důležitou roli jeho vlastní mytologie. Je ovšem pravda, že ve filmu je až příliš nezodpovězených otázek (neřekla bych že přímo nelogičností, jen nedostatečně dořešených otázek). Možná si tvůrci ukousli přece jen moc velké sousto.

Tento díl na mě zapůsobil především skvělou atmosférou se stupňujícím se napětím a originálním prostředím, ať už co se týče postav vězňů, nepřítomnosti jakýchkoliv zbraní, nebo samotné budovy plné spletitých chodeb a větracích šachet.

Námět by sice potenciál měl, ale ten je naprosto utopený v nelogičnostech a hloupých dialozích. Hororovost tohoto filmu mi navíc subjektivně vůbec nesedne, protože zde není žádná atmosféra, při které by člověka mrazilo, ale spíš jen odporné scény s utrháváním různých částí těl.

Tento film je převážně depresivní, a emoce hlavní hrdinky jsou často velmi hlasité, ale na mě nepůsobily příliš přehnaně. Velice zvláštně ale působí scény, zasazené do tak vážného tématu, které jsou vyloženě komické a při kterých si člověk říká, jestli je to autorský záměr, nebo omyl. Celkově jde však o velmi dobrý válečný příběh z trochu jiného prostředí a kultury než jsme zvyklí, a navíc pojatý z ne úplně tradičního pohledu ženy, kterou válka zasáhla stejně silně jako samotné vojáky, i když jiným způsobem.

Tento film na mě velmi zapůsobil, a to hlavně tím, že působí velmi uvěřitelně a autenticky. Pocity hlavní hrdinky nejsou většinou prezentovány nahlas, takže zde nejsou nějaké expresivní emoce, které by působily přehnaně. Skutečně si dokážu představit, že pocity žen, které tento příběh zažily na vlastní kůži, byly podobné. Slabinou filmu je ovšem děj, který moc nikam nespěje a po něčem, co by se dalo považovat za rozuzlení, nečekaně následuje další zápletka.

V tomto filmu jsou dvě prolínající se roviny - samotný děj točící se kolem McGregora a Greenové, a hlas zamýšlející se nad otázkami lidského chování, vztahů, a vůbec všeho možného, doprovázený často obrázky ukazujícími děj odehrávající se v jiných částech světa. Toto zamýšlení se nahlas na mě působilo jako rámec, a děj kolem McGregora jako jeden exemplář, na který se díváme zblízka. Film mi tak přijde jako úžasná kombinace poezie a prózy, přičemž prozaické části pomáhají konkretizovat ty poetické, ale stále film působí převážně na emoce a samotný děj mi nepřišel moc podstatný. Co je ale nejpodstatnější je, že tento film je velmi zvláštní, a i díky tomu si myslím, že bude existovat řada jeho možných interpretací a také celá škála názorů.

K filmům bratrů Coenů mám takový zvláštní vztah - nikdy po shlédnutí nevím, jestli se mi líbily, nebo mě naprosto otrávily. U tohoto převládla první varianta, ale nedokážu přesně říct proč. Určitě svou roli sehrálo výborné herecké obsazení, dobré dialogy a absurdně komické situace, které jsou pro Coeny typické, ale v tomto případě naštěstí nepřekročily určitou hranici, za kterou už nejsem schopná je vstřebat (což je třeba případ Po přečtení spalte).

Přesně takto by podle mě mělo vypadat něco, co je komedie/drama. Není zde žádný patos, nebo přílišná sentimentalita, a ačkoliv je zde nějaký přesah, není divákovi nijak vnucován. Scény, které jsou legrační, nevzbuzují pocit, že by shazovaly nebo ironizovaly závažné téma, ale prostě tam sedí.

Tomuto filmu nemám co vytknout. Jsou zde skvělé hlášky, vztahy mezi jednotlivými Avengery ústí do zajímavých a legračních situací (zvláště Kapitán America je takový trochu "misfit" mezi ostatními), děj se rozjede od první minuty a není vůbec monotónní.

Konečně je tu fantasy, která se nesnaží mít nějaké hlubší poselství a hlavním účelem je zábava! Tento seriál má vše, co podle mě má správná fantasy mít a mnohým (hlavně z těch, co nemají nějaké hlubší poselství) to chybí: dobré dialogy; úžasně vykreslené postavy, které, ač se to tak nejeví od prvního dílu, nejsou zdaleka černobílé a názor na jednotlivé postavy ze strany diváka se může měnit od každého dílu; "povídací" scény a akční scény jsou většinou vyvážené; nechybí nějaké to nadpřirozeno, ale na druhou stranu nám není svět, který je zde vykreslován, úplně vzdálený. Co se týče nějakých negativ, tak zpočátku je složitější se zorientovat v postavách a celkově je jich tam tolik, že pokud se jedna epizoda seriálu chce věnovat několika postavám, tak se děj za jednu epizodu moc daleko neposune, a bohužel občas (i když naštěstí jen velmi zřídka) úplně nechápu motivaci postav. To je způsobeno asi i tím, že se jedná o adaptaci knižní předlohy. Nicméně klady rozhodně převažují nad negativy a seriál je natolik poutavý, že se vždy nemůžu dočkat dalšího dílu.