Trash

Neotřelé, geniální!

Dokonalé snad ve všech směrech...mistrovská práce s kamerou a záběry na různé detaily, nádhernými scenériemi, gesty postav, se zvukem, a v neposlední řadě světlem...v pedantsky dokonalé honosné domácnosti rodiny Recchi jej moc není, ta stísněnost a strnulost zde by se dala odlamovat sekáčkem na led. O to silněji diváka i hlavní postavu zasáhne kontrast s přírodou, kde vše bují a žije podle svých divokých pravidel a oplývá slunečním jasem. Vše jen korunuje skvěle sedící hudba a jako téměř vždy bezchybný herecký výkon Tildy Swinton. Tento snímek jsem si zamiloval. A to tak, že pět hvězd mi pro něj přijde žalostně málo...

Vtipné?!?! Pro mě ani náhodou...možná tak hořké pousmání se občas vloudilo na můj xicht. Ale nevidím důvod, proč si stěžovat, dostalo se mi více zážitků než tupé chlamandy, kterou možná někteří zdejší hodnotící očekávali. Tento snímek jsem vnímal jako těžkou realitu, ani lehká nadsázka jej nedovedla dostatečně odlehčit. Ale právě za to dávám plný počet. Syrová upřímnost v takto zajímavém balení, to se dnes hned tak nevidí.

Opět se divím zdejšímu hodnocení. Hlavně nechápu, kolik lidí se neumí ubránit při hodnocení filmu urputnému srovnávání s předchozími díly. Osobně mám radši, když série není díl po dílu jako přes kopírák. Hlavně ovšem u mě je to s hodnocením REC zatím naopak - první díl mě bavil nejmíň, moc tmavé prostředí a navíc reportérce jsem přál kousanec od první minuty filmu. Trojka je ovšem jiné kafe. Že bude plná klišé - to musí být každému jasné už proto, že se děj odehrává na svatbě, ne? Ale ono se to s tím klišé musí aspoň trochu umět. A tady mi vše přijde pojaté s nadsázkou a lehkým, ovšem dostatečně černým humorem. Ústřední dvojice mi občas silně připomínala hlavní hrdiny z Jacksonova Braindead, i pár scén odsud beru jako vtipnou parafrázi na tento snímek. A absence děje? Vůbec mi nevadila, tohle bylo prostě dovádění hlava nehlava, ruka neruka! Jsem spokojený, této zombieromanci dávám plný počet!

Lehký, úsměvný, no a takový lidsky hřejivý snímek, s francouzkým šarmem samozřejmě. Jako "Amélie pro dospělé" se už označovalo kde co, ale pro mě se tahle nálepka hodí právě na tento film. Jsem spokojen maximálně, takový typ komedií mi sedí asi nejvíce.

Vynikající snímek. Altmanova práce s různými obrazy a symboly rozštěpené osobnosti hlavní hrdinky je úchvatná, stejně jako zacházení s prostorem, který je ve výsledku strašně relativní, právě tak i všechny postavy. Co je skutečnost, a co výplod chorobné mysli? Kdo je vlastně kdo? Tu nejistotu se mu povedlo zachytit dokonale. Navíc nádherná příroda a stejně tak i Susann York, vše ještě umocněno skvělou hudbou. Pro mě jedno z nejlepších psychologických dramat, co jsem měl zatím možnost vidět.

Musím říct, že občas je mi docela líto lidí, kteří si nedovedou vychutnat film jen tak, bez analýz a nějakého srovnávání a vrtání...prostě přijmout pravdila a pohled, které nastavil režisér, a jen se nechat unášet. Galimatyáš - to je Jeunet se vším, co mám na jeho filmech rád. A že se v něm něco z jeho předchozích snímků mihne, mi přijde spíš roztomilé, než jako vykrádání sebe sama nebo absence nápadů. Já jsem tuhle porci pošmourna, morbidního vtipu a romantiky zblajznul s chutí.

Všiml jsem si, že hodně lidí zde přirovnává film k Draculovi. Mně ale atmosférou mnohem víc připomněl jiný upírský příběh - Carmillu od Sheridana Le Fanu. Ta celková zastřenost a zahloubanost...no jsem unešen :c)

Tak tomuto filmu míň než plné hodnocení dát nemůžu, a Fabrice Du Welz se pro mě stává momentálním Mistrem šílenství. Stejně jako ve Vinyan: perfektní kamera, syrové prostředí, velice nepříjemná atmosféra všeho kolem. Pomalý rozjezd umožňuje pořádně si pak užít tu smršť. Hodně nepříjemný a silný filmový zážitek :c)

K filmu jsem přistupoval s rezervou a moc jsem od něj nečekal, ale jak se nakonec ukázalo, zdejší procentuelní hodnocení se s mým konečným názorem absolutně neshoduje. Místo očekávané průměrné slátaniny se mi dostalo zážitku z filmu, který mě nenudil ani chvilku. Děj sice není nijak převratně akční, ale gradující šílenství matky hledající své dítě a chytající se i nesmyslných indicií, jen aby mohla stále věřit, že její syn přežil ničivou vlnu cunami...to je zachyceno dokonale. Skvělý atmosferický film, výborně herecky zvládnutý, ozvláštněný surreálnem, které do něj ovšem skvěle zapadá. Bezmoc navíc umocňuje exotické a depresivní prostředí postkatastrofické Barmy, kde domorodci vidí za bílým člověkem jen a pouze dolary, skvělá je hudba, kamera...zapadá to do sebe prostě všechno. A zdejší veskrze nízké hodnocení mě opravdu zaráží. PS: Jak tak pročítám komentáře, nejnižší hodnocení hodnocení dali uživatelé zvyklí na to, že se jim pointa filmu servíruje na zlaté lopatě. Nazvat "hysterickou krávou" matku hledající své jediné dítě může jen ignorant, prostě tento film vyžaduje schopnost empatie, až potom jej člověk plně prožije. Toť vše.