Poslední recenze (73)
Skalpy (1987)
Tyhlenc blboučké špageťácké exploatace – v tomto případě ještě vykrádající Vojáka v modrém (ale třebas taky Ramba 2, jako fakt) – jsou mi pořád milejší než ty wayneovské srágory a zrůdné ideologické báchorky typu Sedmé kavalérie. „Osidlování Divokého západu,“ jak se té „speciální vojenské operaci“ říkávalo, nebylo nic než tmářstvím a sběrné surovosti druhu Skalpů paradoxně výstižněji vykreslují něco z odvrácené a zvrácené strany kořistnického projektu evropského kolonizátorství jménem Spojené státy americké.
Skunk (2023)
Head & Shoulders, pro vlasy bez žiletek.
Substance (2024)
Brak jak drak Mrak. (A nejzrůdnější na tom celém je ta cena z Cannes za scénář.)
Poslední deníček (2)
There's a light... (and a window)
The darkness must go down the river of night's dreaming.
Flow morphia slow, let the sun and light come streaming.
Into my life, into my life...
