Borec3

Za trošku slabší scénář... místy jsem čekal i poučení, že na onom stole, který vidím, stojí sklenice s vodou. Jinak typická antimilitaristická a proekologická miyazakiho tendence je u Naushiky nejsilnějí ze všech jeho filmových skvostů.

Původně jsem hodnotil "za čtyři", ale druhý pohled je přecejen citlivější. Řemeslné mistrovství nelze leoneho režii upřít, perfektní provázání střihu a dynamiky scén s moriconneho hudbou taktéž ne. Někomu by mohla vadit rozvleklost režisérské verze, ale milovník chladného drama s příchutí svištích kulek ráže ratatatataThompson... ten je ve svém živlu a čas nevnímá (kdybych teď viděl zkrácenou prvotní, jistě by se mi na jazyk vkrádalo slovo hybridizace). Co můžu zkrititizovat na andělské Jennifer Connelly vstupující ve svých čtrnácti letech mezi filmové velikány či na mistrném výkonu jednoho z nich - Roberta De Nira? Vlastně nic.

Chladné jako ocel. Nebudu plácat slovy. Ale přeci... tak mě napadá. Sledujte můj myšlenkový pochod... uvažujme, že Terminátor Sarah zlikviduje a splní tím svůj úkol, díky tomu už nebude muset v zabíjení (konal to pouze za účelem dosažení cíle - tedy Sarah) pokračovat a jistým způsobem člověka-stroje bude žít dále v naší realitě. Po x letech mu dojdou energetické články a terminuje sám sebe. Tím, že Sarah zabil nedošlo k vychování vůdce odporu Johna Connora, ale jakého odporu? Přece k žádné jaderné válce nedošlo. Vědci ze Skynetu totiž neobjevili onu PAŽI a ČIP, které jako jediní svědci přežili z kostry Terminátora v závěru prvního filmu. Nemohli tedy odhalit a porozumět natolik pokročilým technologiím (tak rychle) a postavit Terminátora. A protože toto nedokázali, nemá se ani kdo vracet v čase a tedy Sarah nějaké řádění mechzabijáka vůbec do života nezasáhne. Budoucnost i přítomnost je tedy ZCELA jiná. A pokud by už vážně nějaký Terminátor přišel, bylo by pro svět lepší kdyby Sarah zabil . . . ale ten filmový svět by tak přišel o skvělého Arnolda. Přemýšlejte o tom.

Piáno zní do ticha, spirála se roztáčí, atmosféra utěšeně houstne a v závěru krystalizuje. Slovo geniální je poslední dobou nadužívané, ale není vyhnutí. Božský debut.

"Who controls the past controls the future who controls the present controls the past"

Výborná prča - Ahoj, Ahoj, Ahoj, Ahoj, Ahoj, Dobrý den. Bohužel zhruba od půlky ztrácí Svatební cesta poněkud na náboji a už nejde o takový ohňostroj sarkasmů Šafránková vs. Abrhám. Ale i tak, klasika plná inspirace pro zamilovaně zaslepené párečky :)

Obrazově dokonalé futurenoir dílo, jež spolu s Vangelisem tvoří úžasný kontrapunkt. Závěr je doslova dechberoucí podívaná - ale nepříjemně se mi vkrádá pocit vítězství formy nad obsahem - sice nikoli drtivé vavříny, ale přece. Nebýt holubice, stejně bych dal pět. Ale takto se mi navíc nechtěně vkradl i úsměv na rty, což mi závěr trochu ničí. Ach pane Scotte, proč ta teatrálnost. Dokážu odpouštět, ale tohle je moc.

Tranz, do kterého se v nejdelší střední pasáži zcela určitě dostanete za pomoci harmonie obrazu a vygradované hudby, je úžasný. Nelze odtrhnout oči a zapřemýšlet lze až po shlédnutí celku. Vlak, v němž se postmoderní civilizace řítí, je nemožné zastavit našimi silami, můžeme už jen brzdit a vyhlížet jakousi mírně kloněnou odbočku, protože jinak nám hrozí brutálně reálné vykolejení. Nebo, podle kmene Hopi, obrovská pavučina místo mraků a tuny popela, jež spálí zemi a vysuší oceány. Ekologické tendence se právě na počátku osmdesátek začali masově rozšiřovat a Godfrey Reggio k tomu nepochybně přispěl svým mystickým opusem a počátkem trilogie Qatsi. Jsme na tom dnes, o více než dvacet let později, lépe?

Rambo, co chcete lidi, tohle je pan Klasik.

Temná atmosféra, jež by se dala krájet na přesné tenké plátky. Vcelku netradičně pojatý závěr - antihollywood - pěkné černé jak polární noc. Kurt je skvěle zarostlý lední medvídek. Tak kultovní věcička, že i ID se svým Doomem museli některé prvky vykrást.