Marrdaa

Příště raději zvolím něco, co je historii Egypta a Říma o něco věrnější. Třeba Asterix a Obelix - Mise Kleopatra.

Vůbec nechápu, jak tohle může fungovat. Že jedna scéna udělá film? Ne, spíš naprosto skvěle citlivá filmařina. Ani tak nejde o zážitek z filmu, ale ten pocit, který zanechal je naprosto jedinečný. Nic takového jsem ještě nezažil. Nutno říct, že to není nijak příjemné…

O vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka jste asi slyšeli žejo ? A o Babišovo neustálém napadání novinářů jakbysmet žejo ? A co takhle výroky pana prezidenta o tom, že by se měl počet novinářů omezit? To jste slyšeli stopro žejo ? (mimochodem řekl to v Rusku, kde funguje cenzura médií a novináři jsou pronásledováni). Tenhle film má teď nesmírnou váhu. V dobách kdy je u nás slovo "novinář" nadávka, ukazuje jak jsou novináři důležití pro chod demokracie. Jak se pomalu zvrhává každý režim, když mu nikdo nešlape na paty. A hlavně jak jsou schopni vám lhát i ty zdánlivě nejslušnější lidé jen aby profitovali. Steven Spielberg to pravděpodobně nenačasoval jen tak náhodně, demokracie ve světě je dnes opravdu v ohrožení. Nemůžeme dovolit, aby někdo omezoval nezávislé novináře, to jsou totiž jediní lidé, kteří nám i za cenu ohrožení života otvírají oči.

Amsterdam snese srovnání se souběžně vydanou ódou na film, Babylonem. Ne kvůli Margot Robbie, která je i tady skvělá, ale kvůli zdlouhavému scénáři, kde se sice neustále něco děje, ale z celkového kontextu už Vás to vlastně ani nezajímá. Stejně tak jako v Babylonu jde o hvězdný cast, jehož potenciál nebyl využit pro nic záživného a to je podle mě škoda. Tedy alespoň ve smyslu, že film by Vám měl nabídnout buďto zábavnou nebo jinou emoci a nebo alespoň informace z historického hlediska. Tady se nestalo ani jedno, podobně jako v Babylonu.

Jak se po práci dvakrát po sobě vypnout během 10i minut?

Skvostné leč s jedním prasečím bodem ! Na 85% filmu by bylo 5* málo. Závěrečná dvacetiminutovka však všechen můj úžas spláchla jako řeka Mekong. Ale ani tak mi není záhadou, že je Apocalypse now jedním z nejvíce ceněných válečných filmů všech dob.

Wes Andersen Vás zláká na obal jako nová příchuť kofoly. Jdete si ji koupit i když víte, že ta předchozí stála za starou bačkoru a ta před ní byla ještě horší. Originál je jen jeden a Wes si ho vykradl natolik, že už to snad nikoho nemůže bavit. O čem že to bylo?

Patos se dere už i do Déčkovejch komedií z prostředí jižanskýho buranova. V zemi kde je ok ježíš a incest a kde je tmavší pleť a 4% důvodem k ukamenování, by si jeden mohl připadat jak na českym internetu (až na toho Ježíše). Naštěstí tu máme tyhle filmy, kde nám ukážou, že i v Texasu občas žije někdo, kdo se ve jménu bible svatý dokáže zastat homouše, ze kterýho by bylo teplo i Martinu Hranáčovi. Áleluja !

Nevím, čím přesně to je, ale když něco vydá Chazelle, je kolem toho vždy poprask. Kritici ho žerou a podle mě jeho tvorba dospěla do fáze, kdy jeho filmy žerou sami sebe. Ještě jsem tomu nepřišel na kloub anebo už je pozdě? Ale stručně k věci: prvních 20 minut je totální cliffhanger, zbytek už pluje jako delfín, který se jednou za čas vynoří pro nadechnutí a to na mě při stopáži třech hodin fungovalo spíš jako waterboarding. Být v kině, možná bych přidal i čtvrtou hvězdu, protože bych si nedovolil 2x usnout, což by ale na objektivitě mého hodnocení vlastně nepřidalo. Navíc scéna s natáčením ve studiu, kde se všichni potí mi velmi nápadně připomněla “Living in oblivion”, což je také óda na filmařinu. Jen přišla o necelých 30 let dřív.

Mohl by to být klidně předchůdce Lucy se Scarlett Johansson. Akorát ne tak přitažený za vlasy.