H34D

Blink 182, aneb nejlepší punkrocková kapela, kterou zná snad každý. Dokumentární část překvapivě není žádný zázrak, vtípky urovně Jackassu vyvolají maximálně letmý úsměv, rozhodně bych je nenazýval plnohodnotnou legrací, ale budiž, aspoň je vidět, že punkrock je kromě hudebního styl kluků z Blink 182 taky styl jejich života. Co se týče muziky, ta je samozřejmě na plných 5 hvězd, takže komprimisem volím 7/10

Ačkoliv nejsem žádný znalec pornofilmů a počet zhlédnutých kousků odhaduji tak na zdravé, neškodné množství, typické pro mladého, svobodného muže, WTBA 8 u mě jednoznačně vede. Všechny scény jsou super a Janine Lindemulder je bez debat nejpřitažlivější pornoherečka. Snad jen ten lacinný pokus o příběh si mohli tvůrci odpustit, protože prvních 8 minut + potápěčské scény stejně každý přeskakuje :) 8/10

Originální prostředí tropického ostrova v sobě skrývá slibný potenciál, jenže bohužel kromě přitažlivé krajiny, jde o naprosto průměrné péčko. Obyčejné scény a střídání pořád těch samých herců srážejí Island Fever mezi neurčitou hromadu noname pornofilmů. Oceňuji, že tvůrci nás nenechali poslouchat jejich okatě-umělé (nebo spíš ušatě-umělé?) řvaní a místo toho hraje po celou dobu na pozadí jakási "relaxační" hudba, jenže další zápor - poměrně nesympatičtí herci (myslím jen mužské zástupce) mě nutí zůstat pouze na 5/10

Je dost možné, že žádný jiný film ve mě ještě nevyvolal tak smíšené pocity. Zatímco první hodina a půl byla docela zklamáním, protože kromě nechtěné, komické vraždy přes zeď to byla trochu nuda, tak další hodina, počínaje skvělou lesbickou scénou konečně otevřela mé testosteronové oči dokořán a ponechala je bez mrknutí snad až do závěrečných titulků. Pocit lehké nechápavosti, chytání se zlomků reality a minimálních souvislostí jsem si maximálně užil, byla to typicky Lynchovská, vtahující, atmosferická "jízda". A navrch scéna v divadle byla dokonalá. Jenže teď babo raď, jaké celkové hodnocení zvolit? ... Baba poradila - 8/10

Osobitý snímek předhazující divákovi hlavně téma lidskosti a snad i tolerance a pochopení. Ačkoliv film je bezesporu emocionálně silný, neodpustím si menší poznámku. Přišlo mi že spoléhá pouze na to, že divák bude nad sloním mužem cítit maximální lítost, bude držet Anthony Hopkinsovi všechny čtyři palce, ať mu s jeho začleněním do společnosti pomůže co nejvíc a na závěr, jako bonus, si odnese i nějaké to morální ponaučeníčko o tom, jak by se s lidmi (a snad i zvířaty) zacházet nemělo, byť vypadají jakkoliv... Co když se mi ale fakt John Merrick na pohled moc nelíbil? :) 8/10

Blue Velvet znamenal mé první seznámení s Davidem Lynchem a jeho specifickou režií, po prvé jsem pocítil jak zvláštní a abstraktní jeho filmy jsou. Na velmi slušné atmosféře se podepisoval zejména Dennis "baby wants to fuck" Hopper, jakožto hotový ďábel v lidském převleku s potřebou inhalovat každých 5 minut. Ale nebyl jediný, kdo exceloval, Lynchovi se také podařilo objevit talent v Kyle MacLachanovi. Je vidět, že ten klučina skutečně umí výborně hrát na schovku, neboť scéna, kdy se schoval do skříně působila na diváka tak silně, jakoby v ní byl on sám. 8/10

Konečně seriál, který je SKUTEČNĚ ze života, nezobrazuje žádné mladé, bohaté, úspěšné a krásné lidi (tedy v rámci možností, Helen Baxendale je krásná), nýbrž skutečně "pouze" průměrné páry středního věku s obyčejnými životy, jaké můžeme zažít i my. Co však ale není průměrné je provedení, tedy prezentace těchto životů, něco tak pravdivého, milého a sympatického se jen tak nevidí... Zpočátku hodně vtipný, ke konci zase hořký a silně emotivní (předposlední díl mě fakt dostal), ale vždy skvělý! 9/10

Nevím, proč se první díl hodnotí zvlášť, možná proto, že je 5 minut delší (joke), ale každopádně je to znamení, že se blíží jeden z nejlepších pořadů dnešní doby, resp. doby před několika lety :) - seriál, který je tak reálný a věrohodný, že ani nepoznáte, že je hraný. PS: Pohled na nahého, zpívajícího Adama s růží v prdeli je prostě nezapomenutelný, dokázali byste to pro svou lásku udělat taky? 9/10

Pozitivně naladěný Woody Allen nám tentokrát předkládá existencionální vztahové drama s místy vážným, ale samozřejmě i nevyhnutelně vtipným přemítáním nad láskou, nerozhodností a životní filozofií. Postavy jsou decentní intelektuálové, které pohání trocha "živočišné" touhy, ale ještě více brzdí přílišná korektnost a sociální odstup. Přesto si ale, stejně jako celý film, udržují nadhled a uzavřou své etapy optimisticky... Scénář nemá daleko ke genialitě (výborné dialogy i vtipné vnitřní monology) a celkově film je příjemný i vhodný k letmému zamyšlení. 8/10

Guy Ritchie si asi řekl "Když ji miluješ, není co řešit", a tak svou milou ženušku posadil na zadní sedadlo sexy BMW a za parádního hudebního doprovodu ji v rychlé a zběsilé akci nechal mlátit sebou na zadním sedadle tak dlouho, dokud se z toho nepochcala :) Úderné a svěží... 8/10