Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (1 932)

plakát

Interview ČT24 (2006) (TV pořad) 

Interview ČT24, docela stěžejní pořad zpravodajství české televize a poslední dobou i naší domácnosti, byť jej vzhledem k malým dětem vnímáme jen okrajově a jen někdy. Přesto jsem chtěl ohodnotit a ocenit. Proč? Dělat zpravodajství formou rozhovorů je sice mnohem zdlouhavější, ale důležité - je to objektivní. Interpretace novinek moderátorem je napadnutelná kvůli možné subjektivní interpretaci informací, popř. jejich vědomé, či nevědomé filtraci. Zpravodajství formou rozhovoru je podle mě objektivní v tom, že cílem moderátora není určitou skutečnost sdělit, ale "donutit" hosta, aby ji sdělil za něj. Pak je na divácích, aby si sami udělali obrázek, jak o dané informaci, tak o jejím podání. Interview ČT24 je pořad, který je prostě třeba. A to i přesto, že jednotlivé díly strašně rychle stárnou. Rozhovory v DVTV mohou mít svoji vypovídající hodnotu i po letech, týají se totiž dlouhodobých témat, na Interview ČT24 by kolikrát nemělo smysl koukat ani s pouhým týdením zpožděním. Cílem pořadu je předat ty nejčerstvější novinky a seznámit diváky s aktuálními událostmi - má-li o to zájem. Teď už k problému Interview ČT24, kterým je silně konfrontační způsob moderování. Je pravda, že místy působí zbytečně agresivně až nedůstojně, pokud se dvojice při rozhovoru překřikuje. Nicméně v kontextu aktuálního politického dění chci konstatovat, že si myslím, že je to třeba. Prostor je omezený, moderátor musí držet otěže rozhovoru pevně v rukou, nesmí nechat protřelé politiky, aby si ukradli cenný televizní prostor pro sebe a pustili se do nějaké demagogie, vyhýbavým odpovědím, či self-proma. Moderátor zkrátka musí ve vhodný okamžik oponenta přerušit a nasměrovat ho k jádru věci, jinak mu uteče rozhovor někam pryč a pointa se rozmělní. A to podle mě moderátoři ČT zvládají velmi dobře. 7/10

plakát

Nikdo (2021) 

Téma vysloužilého zabijáka, který musí udělat "jednu poslední prácičku" pro ochranu své rodiny, je už poněkud vyčpělé. Na druhou stranu, béčkových akčňáků existuje celá hromada a příběh v nich hraje tu nejmenší roli. Záleží tedy v prvé řadě na tom, jak je film tohoto typu natočen. A ruský talent Najšuller umí točit velmi působivě. Líbí se mi jeho drobné audiovizuální vychytávky, které ozvláštňují scény, které by jinak mohly působit fádně a zapomenutelně. Např. klíčová bitka v autobuse jistě není choreograficky mistrovské dílo a nebudeme si namlouvat, že Bob Odenkirk je dlouholetý mistr bojových umění, nicméně je to právě režie, která dokázala z této scény udělat zlatý hřeb filmu. Velmi kvituji i samotný úvod, který je zábavně sestříhán tak, aby přesně vykreslil atmosféru všednosti "nudného" rodinného života. Skvělých nápadů je tedy ve filmu více, i tempo krásně odsýpá. Jediný problém tedy zůstává v triviálním scénáři, který se nemůže rozhodnout, jestli chce bavit, nebo ohromit a popravdě nevyniká ani v jednom. 7/10

plakát

Mortal Kombat (2021) 

Nepamatuju si, kdy naposled jsem se tak moc snažil nazírat na film z té lepší stránky. Mortal Kombat mě provází již cca od 3. třídy základní školy, takže kdykoli zazní nějaká známá postava, popř. se na obrazovce odehraje úder ze hry, mám radost. Faktem ale je, že tenhle film byl "filmařsky" opravdu příšerný. V prvé řadě jsem v úžasu, že slavné herní sérii o 11 dílech někdo napíše tak prázdný a hloupý scénář. Přitom čerpat se dalo odkudkoli. V druhé řadě už samotný výběr herců je poněkud mimo. Všichni asi chápeme, že vzhledem k nižšímu rozpočtu a ambicím jsou použita neznámá jména, ale některé postavy bijí již svoji vizáží do očí. Nakonec i ty souboje jsou v nejlepším případě průměrné, většinou ani to ne. Řekl bych, že film má pár velmi zajímavých nápadů, či vizuálních momentů, ale už samotné poslepování scén dohromady působí někdy tak trochu násilně - je to opak režijní uhlazenosti a elegance. Jde jak o samotné vyprávění, tak o střih akčních scén. Někdy jsou použity dokonce mírně zrychlené záběry, zkrátka velmi často v tom filmu něco "nelahodí oku". Možná trefnější přirovnání je ke studentskému filmu, ke kterému někdo dodělal na poměry studentského filmu drahé efekty... Mno, ale jinak jsem na nový Mortal Kombat kouknul rád. :D 4/10

plakát

Rytíři spravedlnosti (2020) 

Perfektní souznění citově obtěžkaného dramatu o truchlení a šíleně ujeté komedie. Právě tato odvážnost, kdy se smíchá vážné téma a černočerný humor, mě osobně imponuje nejvíce. Výjimečný a výjimečně kvalitní film. 9/10

plakát

Chlast (2020) 

Živě si představuji, jak by námět tohoto filmmu přetvořila česká produkce do zoufale trapné komedie bez špetky noblesy. Právě noblesa mě totiž napadá jako jedna z prvních věcí ve spojení s Vinterbergovým Chlastem. On je to totiž film myšlenkově vcelku plytký. Naštěstí samotné pojetí tématu denního chlastání je zde... noblestní. Poměrně inteligentní, uvěřitelné postavy ve vší skromnosti objevují zákonitosti denního chlastání. Jsou části filmu, kde se cituje Hemingway a jsou části filmu, kde se chčije do postele. Oba rozměry zde mají své místo, oba vedle sebe koexistují a ve své podstatě fungují. Přeci jen mi jako pěst na oko přišlo chování všudypřítomných studentů, kteří dle mého názoru měli za úkol dotvářet realistické vyznění filmu a to se příliš nepovedlo... Jako lehká komedie však ok. 7/10

plakát

Nekonečný Labůžo (2014) (TV pořad) 

Největší slabinou pořadu je nedostatečné promo, možná i neatraktivní názvy a náhledy epizod, protože uvnitř se skrývá parádní talk show takových "starých mladíků", kteří mají už něco za sebou, ale pořád si rádi pokecají o videohrách. Těžko v této oblasti může Nekonečný Labůžo hledat konkurenci. Rád si poslechnu klidně i nepříliš hluboký pokec borců, jejichž články jsem v herních časopisech četl před více než 20 lety. Z produkčního hlediska musím ocenit použití zeleného plátna, kdy přímo na pozadí Červ v postprodukci pouští hry, o kterých je právě řeč. Pro hráče videoher - nostalgiky je to velmi příjemné. 8/10

plakát

Mr. Kubelík Show (2020) (TV pořad) 

Do čtvrtice všeho dobrého - po Real Talk, U Kulatého stolu a StandaShow další pořad snažící se prosadit na českém internetu pomocí zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi. Musím říct, že každý ze čtyř pořadů má jiné klady a jiné zápory, takže divák si určitě vždy vybere. Na rozdíl od výše zmiňovaných, pan Kubelík je takový "nejchlapštější". Líbí se mi jeho bezprostřednost, ale je fakt, že někdy přerůstá až v subjektivní pojetí daného tématu. Jinými slovy, jeho názor do pořadu citelněji prosakuje. Lily z Real Talk je pro mě největší profík (vlastně nepočítám DVTV, což jsou profíci z povolání), ale pan Kubelík je podle mě jediný, který si nevybírá rozhovory podle mainstreamu a nevybírá si je vždy podle toho, co mu přinese největší sledovanost. Dává slovo i lidem, kterým by jiné pořady slovo nedaly a to se cení. 7/10 PS: V rozhovoru pana Kubelíka v pořadu U Kulatého stolu se pan Kubelík projevil jako nesmírně sympatický člověk s obdivuhodným žebříčkem hodnot, bravo!

plakát

The Mandalorian (2019) (TV seriál) 

Zápletka seriálu se o filmy Star Wars téměř neotírá a přesto je velmi trefně a citlivě zasazena do světa Hvězdných válek. Každá epizoda má svůj menší podpříběh, nebo chcete-li svoji ucelenou epizodu v přiměřeně dlouhé cestě Mandaloriánského ochránce a jeho "adoptivního" synka. Překvapila mě poněkud béčková práce s detaily (pod)příběhů jednotlivých epizod. Nebýt příbuznosti s Hvězdnými válkami a nebýt roztomilosti dětského Yody, přirovnal bych tento vesmírný western k mixu Justified a Walker Texas Ranger. :) 7/10

plakát

Real Talk (2018) (TV pořad) 

Z dostupných talk-show mi po DVTV přijde Real Talk nejlepší. Lili jsem sice nepřišel na chuť okamžitě, ale postupem času jsem v ní objevil unikátní schopnost se spontánně rozesmát, uvolnit atmosféru, jakož i pokládat velmi dobře mířené a nekompromisní otázky. Je to podle mě skvělá moderátorka. Real Talk je taky nejlépe zvládnutý vizuálně, líbí se mi, že Lili preferuje prostory u hosta, vybere zpravidla dvě obrazovké kompozice, které prostříhává. Také výběr hostů oceňuji, sice nejsem příznivcem populární kultury a trendů, ale Lili zabrousí někdy i do neurovědy, sexuologie, žurnalistiky, reklamy a obecně rozhovory s odborníky se mi zdají lepší než rozhovory s celebritami. 8/10

plakát

StandaShow (2017) (TV pořad) 

Standa je takový "kluk od vedle", sympaťák, kterému jde v prvé řadě o příjemnou atmosféru a přátelský rozhovor. Přijde mi, že na rozdíl od kluků "U Kulatého stolu" dokáže hostovi ojediněle hodit i trochu nepříjemnou otázku, pokud to situace vyžaduje, ale téměř to nedělá. Chápu, že mu jde spíše o vytvoření pohodové půlhodinky, než o konfrontaci, či investigativní novinařinu. Trošku se mi nelíbí koncept, když pro platící diváky na Patreonu je věnována až příliš velká část show. Myslím si, že placený bonus by měl být stále jen bonusem, tedy třešničkou na dortu a ne polovinou, ne-li větší části celého dortu. 7/10

Reklama

Reklama