raininface

Stranický filmový kritik Jan Kliment se nejvíc rozzuřil nad tím, že režisér Menzel řekl, že film se odehrává v době, "kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy".

Režim se v hodnocení filmu překvapivě shodl s jeho koproducentem, filmovým magnátem Carlo Pontim, protože se prý jednalo o zesměšnění dělnické třídy, resp. obyčejného člověka.

Tak tenhle film se projednával až v Národním shromáždění, kde ho ve své interpelaci poslanec Pružinovský označil jako "zmetek, který nemá s naší republikou, socialismem a ideály komunismu nic společného" a důrazně požadoval jeho stažení z distribuce.

Cenzurně upraveno z důvodu překročení "míry vkusu milostných scén".

Tak trochu jiný film, který byl brzo stažen z distribuce za kritiku podlézavosti vůči papalášům.

Zatímco režisér o svém filmu řekl, že "má velmi málo společného se socialismem", vedoucí stranický ideolog Auersperg usoudil, že "může být vykládán jako pokus o zesměšnění socialistické společnosti". Nejlepší na tom je, že pravdu měli oba.

"Došlo k nepřesnému hodnocení historických událostí a film by mohl vzbuzovat u diváků pocity bezvýchodnosti a marnosti," zhodnotil film vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ, a tak se zase jednou střihalo, než byl puštěn do distribuce.

Ze začátku úsměvné svojí prvoplánovitostí, ale postupně převládl pocit trapnosti. Zajímavý byl snad jen Rudolf Deyl v roli obecního blba - zachránce prasat.

"Koho zajímá židovka ve špajzu?" prohlásili o filmu při jeho schvalování tehdejší komunističtí papaláši.

Nejlepší český film z války i přes menší cenzurní úpravy: byla například vystřižena scéna, v níž po osvobození kope dav lidí do mrtvoly kolaboranta.