Dr. Hawkeye

Budu trapný, ale jako většina musím uznat, že jednu hvězdičku si film zaslouží snad jen pro nádhernou Sophie Marceau v nejlepších letech. Jinak jde o dost podivnou báchorku plnou WTF momentů, kde probíhají da-da dialogy, až z toho bolí uši. A to jsem si myslel, že jméno Sophie Marceau na přebalu DVD může být jistým příslibem solidní zábavy.

"- Ahoj Brandone! - Ahoj Dylane! Mám problém... - Chceš si o tom promluvit?" Jo, to byly časy, kdy stačilo v seriálu tupě žvanit a řešit véééliké problémy (ve škole, na pláži, v Peach Pitu, jehož majitel Nat vždy měl dobrou radu)... No, nebýt Kelly a Valerie, asi bych na to nekoukal... Vždy mě pobavilo tvrzení mé mámy, která říkala, že se na to dívá proto, aby viděla jak žijí mladí v Americe... Tak to jo...

Nedávno jsem sjížděl několik filmů s Belmondem. Tenhle mě bavil. Až do půlky. Pak to šlo bohužel z kopce...

Dneska jsem se potřeboval naprosto "propláchnout" a tenhle film to zvládl docela dobře...

Mrazivě dobré... Atmosféra let 1977 a 1989 je vykreslená s precizností, jakou lze vidět asi skutečně jen u HBO...

To není paranoia, když po vás opravdu jdou...

Film měl premiéru dřív, neboť byl uveden na I. Filmovém festivalu pracujících, který se odehrával ve dnech 28. 7. - 3. 8. 1948 ve Zlíně (o rok později již Gottwaldově) a verdikt dělnické poroty (respektive Čápova reakce na něj) se mu stala osudnou Bílá tma tak byl poslední Čápův film natočený v ČSR.

Celý Teherán se připravuje na oslavu Nového roku (10. února) a při něm nemůže chybět zlatá rybka. Malá dívčina si vyprosí na mamince peníze a vydává se ji koupit. Po několika peripetiích s pětiset tománovou bankovkou se ji to podaří. Osm let po filmu Kde je dům mého přítele? vznikl podobně laděný film (tentýž scénárista), kdy je na zkažený svět dospělých pohlíženo laskavýma dětskýma očima. Ač lze děj filmu shrnout do několika řádků, je zejména díky hlavní dětské představitelce něčím nezapomenutelným.

Filmová libůstka, která ale není úplně pro všechny. Vtahující forma filmu "na jeden záběr" a úžasný Michael Keaton, kterého stále pronásleduje přízrak jeho druhého já, Batmana... Pardon, Birdmana... Škoda, že jsem už od půlky tušil, kam se film, s nervózním jazzovým soundtrackem, řítí.

G-E-C-c-g... geniální....