Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (428)

plakát

Dirty Sexy Money (2007) (seriál) 

Jaký je pilot? Rozhodně zábavný, poutavý a budící zájem na pokračování - 4*. Zatímco většina soap oper odehrávající se mezi členy těch nejbohatších sociálních skupin se snaží aspoň podprahově vyvolat jakousi závist a touhu moci si taky takhle užívat, Dirty Sexy Money se vydal opravdu jinou cestou. Snad ze všech členů klíčové rodiny Darlingů udělal mocné karikatury nebo snad i úplné voly. Ale voly, které je z pohledu dobráckého právníka, který pro ně z jistého důvodu začal pracovat, opravdu zábavné sledovat. Povedlo se moc trefně hned ze začátku vystihnout povahy všech, a tak snad můžeme doufat, že se nedočkáme nějakých velkých úkroků stranou. A je vtipné sledovat, jak Kiefer Sutherland je stále podobnější a podobnější svému otci Donaldovi.

plakát

Ledově ostří (2007) 

Blades of Glory je důkazem, jaké průmysl zvaný film dělá pokroky, ale dalo by se i říct, že jeho některé odrůdy degenerují. Protože natočit takovou volovinu, kterou Blades of Glory bezesporu je, tak sterilně a zároveň zábavně, to by ještě tak před deseti lety opravdu nešlo. To dokazuje i fakt, že film prodáváný jako komedie není ani moc vtipný, není ale ani trapný, on se o moc vyložených vtipů ani příliš nesnaží. On je jen takový šílený a přepísklý, ve stylu Spider-Mana 3. Jakýsi uvěřitelný vztah mezi těma dvěma naskočí asi až v polovině filmu, kdy se začnou navzájem brát. Předtím jsem jim tu rivalitu opravdu nevěřil, protože tam ani moc nebyla. Zřejmě dvojice režisérů nefunguje společně, ale pracuje na dvě směny. Jenna Fischer je hrozně sladká, záporácí slabí, jízdy na ledě perfektní a já bych si svoje 3* asi zrovna obhájit nedokázal. Neříkám, že mně to nezabavilo, ale že bych zrovna toužil po nějakém dalším podobném filmu, to fakt ne. I když občas se vyskytne něco podobného a hodně povedeného, viz DOA.

plakát

Lola běží o život (1998) 

Po pěti minutách už jsem věděl, jak Lole napařím a 5* napíšu, že její film měl snad jen 15 minut, jak rychle utekl. Ale očividně nedávám. Jestli někomu připadá hollywoodské točení a stříhání filmu občas až otravně na efekt, tak při koukání na Lolu zaviníte nepřetržité škytání tomu, kdo tenhle přitažlivý přístup vymyslel. Přitažlivý, pokud se používá s mírou a pouze ve scénách, které mají nějaký větší dopad, aby vyčnívaly. Ale ne pořád! Proto také Lola nemá vůbec žádnou gradaci a při sledování nestoupá zájem o ní a jejího přítele. Ten film prostě nemá koncepci. Jakým stylem začne, takovým stylem skončí. Ale stylem opravdu neskutečně dravým. Dalo by se říct, že celý film je jeden dlouhý trailer. A s úplně úžasnou elektronickou hudbu složenou samotným Tykwerem. Kdyby se odvázal a nechal hudbou přehlušit těch pár dialogů, možná by vše dopadlo kapku lépe. Občas se totiž postavy chovají opravdu divně, divnosti říkají a tím asi zpomalují běh času, ten je totiž někdy hodně mimo.

plakát

Ve městě hurikánů (2007) (seriál) 

Jaký byl pilot? Já ho vidím pozitivně, 3,5*. K-Ville vypráví o dvojici policistů ve stále velmi zpustošeném New Orleans. A už jen tato zajímavá lokalita slibuje něco kapku jiného, špinavějšího a snad i kapku drsnějšího než současná televizní kriminální scéna poskytuje. Dočkáte se i vtípku střílejícího si z celé téhle módní CSI vlny. V K-Ville na to jdou klasičtěji, tak trochu na mě pilot působil jako Kojak, třeba díky té ne úplně nejčistší policejní stanici. Rozhodně se nedočkáte hledání vraha pomocí porovnávání spermatu nalezaného pod kobercem se spermadatabankou obsahující vzorky všech lidí. Určitě doporučuju těm, kteří nedokáží pochopit, jak to ječidlo v komediíích Anthony Anderson může hrát správného poldu, kterému jde o vlastní město skoro více než o vlastní rodinu. Taky jsem nechápal, ale on špatný opravdu není. Teď jen dopilovat akční scény a nepoužívat divný zvrat, který dosti nesmyslně odhalil, čím se asi bude ubírat delší sezónní příběh napříč epizodami. Jinak samotné případy budou s největší pravděpobodností klasicky epizodní.

plakát

Super drbna (2007) (seriál) 

Jaký byl pilot? Dost děsný, tak na 1,5*. A to snad jen kvůli občas znějícímu krásnému hlasu Kristen Bell jako vypravěčky. Ale jinak je Gossip Girl opravdu tak hnusně holčičím seriálem pro americké roztleskávačky, až to hezké není. A tenhle názor píše člověk, co žere Gilmorky, miluje Veronicu Mars a premiéru 4. sezóny Desperatek bere jako nejočekávánější událost této seriálové sezóny. Scénarista Gossip Girl si asi myslel, jaký je frajer že vymyslel úžasné postavy, a tak hned v pilotu může šaškovat se scénami, které mají nějaký hlubší dopad na celý seriál. Že mám ty pipky a pipany v oblibě hned po 10 minutách, a tak s nimi budu soucítit, když se jim stane něco velkého. Scénaristo, tohle si můžeš dovolit až po pár dílech, takhle je to celé spíš k smíchu a zbytečné. I jinak by ale Gossip Girl byl strašně nafoukaný seriál, stejně jako 80 procent postav, které se v něm ochomýtají. Úplně vidím ty třináctky, které nadšeně koukají na scénu, kde se hlavní postava Serena vysměje klukovi, jaké je prase, aby s ním za minutu šla na jídlo. Pak si třináctka napudruje tvářičky, pustí si 50 Centa a v duchu si řekne, že taková by chtěla jednou být. Kromě výše zmíněných seriálů mám rád i Mean Girls, přesně kvůli výsměchu tomuhle všeljikému kastování. A je s podivem, jak někdo mohl vymyslet seriálové Mean Girls v praxi na druhou a na vážno. A to prosím v prvním díle nebyla ani jedna scéna ze školy. Ta se ukáže asi až v díle příštím, v němž bude každý řešit incidenty na Kiss On The Lips Party z dílu prvního. A možná se na něj ještě mrknu, ti dva sourozenci s tátou, který je vypadá jak jejich starší bratr, nejsou zas tak nejhorší.

plakát

Ils (2006) 

Totální TEROR! Takhle napnutý a vyděšený jsem u hororu už hodně dlouho nebyl. A nejlepší na Ils je, že ta napnutost je vyvolána hodně jinak. ONI našim dvou manželům zas takové peklo nedělají, dělali ho ovšem v mém pokoji. Peklo hrozně intenzivní, které mohlo být přerušováno vyčuhujícimi lekačkami, kdyby páni režiséři chtěli. Ve filmu je mnoho scén, které si přímo říkají o vložení hlasitého skřípavého zvukového efektu, aby začal v kině lítat popkorn. Ovšem nepoužívání tohoto lacinějšího triku bylo pro režiséry očividně výzvou a ta se povedla na výbornou. Perfektní zážitek mi kazilo jen pár drobností: párkrát se postavy divně teleportovačně přemisťují a nemám moc rád takové uvozovačky do hororů, kdy je jen tak zabit někdo úplně cizí. Naštěstí na tuto desetiminutovku navazuje výborně zpracované seznámení s naším manželským párem, o které jsem se bál celý film opravdu hutně. A já jen kulím oči, že se tato dvojka upsala k americkému remaku Oka, v koutku duše po zkušenosti s jejich debutem ale věřím v nemožné.

plakát

Brouk (2006) 

Není vůbec podivuhodně, že Friedkin nenatočil Bug pod patronací nějakého velkého studia a s velkou propagací. Takhle ujetý povídací scénář musel na papíře vypadat opravdu hrůzně. Naštěstí odehrán feťačkou Ashley Judd a skvělým způsobem divným Michaelem Shannonem jsou ty šílené rozhovory velmi koukatelné a napínavé. Tento můj nekritický přístup je ale určitě způsoben tím, že žeru náměty odehrávající se v motelu/baru uprostřed ničeho. Další vlastnosti Bugu je absence jakýchkoliv hrdinů, takové bezduché trosky se zrovna často nevidí. Je ale škoda, že film nakonec dospěje do strašně očekáváného finále, ve kterém je sice paranoia docela slušně završena pár vyhrocenými monology, ale jako takový je dosti nevýrazný a až příliš divný. Jako epizoda do nějakého povídkového seriálu by to Bugovi slušelo mnohem víc. A jen tak mimochodem, po Mostu do Terabithie se váže k Bugovi jeden z nelživějších trailerů poslední doby. Bug žádný teror není a povídání o broucích nastoupí na scénu až tak ve 45. minutě.

plakát

Na území žen (2007) 

Dost fádní, neobjemné, zapomenutelné, a rozhodně ne komedie. A ani jeden z těchto přívlastků by musel nutně znamenat, že film jako takový v podstatě zklamal. Poměrně dlouhou dobu byl opravdu moc fajn, příjemně melancholický, lehce zahraný. Ovšem jen do té doby, kdy mě začala naštvanost všech postav opravdu vadit a kdy jsem si začal uvědomovat, že postavy opakují stále to samé dokola a chovají se hodně divně. Dělají z mnoha komárů velbloudy, a tak domnělou velikostí jistých drobností zcela zakryjí pár větších témat, které film nakousává. Bohužel opravdu jen nakousává, a to v poměrně povedeném rozjezdu, který ovšem v dějství následujícím proklatě vyšumí. Verdiktem je In the Land of Women dosti odfláklým filmem, který statečně táhne moc dobrý Adam Brody a skvělá holka do nepohody Kristen Stewart. A ještě, abych se vrátil k začátku svého komentu: že film není komedie není negativum, film se jí ani stát nechtěl, jen popis "romance" se asi prodává hůře než "romantická komedie".

plakát

Hatchet (2006) 

"Are you fuckin' kidding me?" Hodnotit naplno srdcem, tak je to na 5*. Taková zábava! Tolik srandy! Skoro až mrazí z toho, co se povedlo debutantovi Adamu Greenovi natočit za pár kaček. A mrazilo asi i pár ikonám hororu, že si k němu skočily na brigádu. Hlavně fajfkový Englund je super. Ale nejsou to ti, kteří vedou tenhle film. Relativně neznámí obětní beránci společně s jedním s nejznámějších herců v kategorii "tenhle hraje snad všude, ale jak se jmenuje?" Richardem Riehlem si vystřihli úžasně hádavou a komunikující partičku párů všech možných typů (starší manželé, pornoherečky s kameremanem). Strašně vtipná předimenzovaná mocná brutalita a výborný vrahoun, a ani nevadí, že jsme se dozvěděli jeho minulost hned v prvním díle (musí se věřit, že z Hatchet franchise vznikne). Jediný problém je, že Hatchet skončí skoro dříve než začne, měl by být ještě tak o 15 minut delší. A vytýkání hororu, že je příliš krátký, to je pochvala jak hrom. Už se nemůžu dočkat prý našlapaného DVD bonusy. Dokázal bych si představit, že někoho s filmařskými ambicemi právě Hatchet dokope k tomu, aby zkusil také něco filmem zvěčnit.

plakát

Televizní hrátky (2006) 

Další, kapku méně znamý filmeček z produkce Judda Apatowa zabývající se praktikami v amerických televizích tvořící vlastní seriály. Pro fanoušky této oblasti zábavy by měl být The TV Set povinností. A už jen protože lidí, které by zajímal casting, natáčení pilotu, jeho přetáčení, neshody mezi tvůrcem a řediteli TV zas nejsou takové kopy jako u Apatowských klasik, nemusí se zas tolik tlačit na pilu lavinami hlášek, ale spíše natočit komedii dosti hořkou a ne okatě pozitivní. Nebo spíše dramedy jak přežít v televizním šoubyznysu, co vše z vlastní vize bude potřeba obětovat a jak je potřeba najít si někoho s kým v branži táhnout. Toto vše možná nepůsobí nikterak objevně, ale s fajnovými herci a se zapáleností pro seriály vše funguje moc fajn. Teď jen vypisovat sázkové kurzy, kdy se opravdu na americké reality scéně dočkáme show Screwed a Slut Wars.