markotter

Výborný atmosférický snímek hlavně díky hudbě P. Glasse a vynikajícímu výkonu Vincenta Lyndona (ale i Emmanuelle Devos byla dobrá a navíc je hezká), který jako smutný hrdina prochází příběhem, kterému sám nerozumí. A kurva - já taky ne, vůbec jsem to nepochopil! Ale jak si čtu tady komentáře, tak nejsem sám. Ale rozhodně nelituju, že jsem se na to díval.

Nekompromisní akční jízda, kde není ani chvilka na oddech. Škoda, že máme poslední dobou spojený tenhle žánr francouzských filmů s Bessonem - nebýt náhody, tak se na to právě kvůli hanobiteli francouzských akčních filmů nepodívám. Nevím, jestli jsem se špatně díval, ale zdále so mi, že všichni protagonisté (včetně hlavního hrdiny a všech policajtů) mají v sobě arabsko/romsko/africké kořeny. Pořádnýho bělouše aby v tý Francii člověk hledal špendlíkem. A pozor - film má 84 minut - a pak, že to nejde udělat kvalitu v normálním čase.

Výborná adaptace ještě lepšího románu od Václava Kaplického. Člověk si úplně připadl jako by v té mučírně byl sám. Škoda, že to bylo až příliš černobílé - všichni okolo Bobliga byli bídáci a všichni ostatní chudáci. Ve skutečnosti na těch hranicích končili i třeba vrazi, kterým jen tak pro formu to čarodějnictví přišili, ale to je jen detail kvalitu filmu výrazně nesnižující.

Á další Sinister, říkal jsem si. Jakožto naprostý bezvěrec mám velký problém uvěřit čemukoliv nadpřirozenému a tak maj tyhle filmy se mnou vždycky těžkou práci. Chraň nás od zlého je ale díky velmi hutné atmosféře, dobré hudbě a vcelku kvalitnímu výkonu Erika Bany jedním z těch lepších. Dokonce jsem se u závěrečného vymýtání ani nesmál, jak bylo dobře udělané.

Nevím, jestli tohle má Kevin Smith zapotřebí, ale možná potřeboval jenom upustit ventil. Originální nápad, ale ne úplně dokonale provedený. Hodně se tam kecá, jako horror to moc není, na komedii je to moc usedlý a detektivní linie v podání Johnyho Deppa - o tom se moc seriózně mluvit nedá. Ale zůstal jsem u toho a ztracenýho času nelituju.

Kde tohle epileptický dílko vzalo 60% fakt netuším. Nebylo to ani vtipný, ani drsný ani nic. Ani jsem nepoznal co je to za žánr. Snad jen Mickey Rourke je chlápek, který dává takovýmhle filmům trochu šťávy.

Dvojka je temnější, syrovější, surovější a má jednu obrovskou přidanou hodnotu. Hlavní postavu. Hlídač Martin je snad ta nejodpornější postava, co jsem kdy ve filmech viděl. Zajímalo by mně, jaký je hlavní hrdina ve skutečnosti - to snad ani nemohl hrát, takový snad on opravdu je. Mně se dvojka líbila víc - 50 minut jenom sledujeme Martina, jak si připravuje dílky do skládačky a co asi při tom prožívá, zbytek je o tom, jak by to asi dopadlo ve reálu. prostě se to muselo posrat a Martin - zcela logicky situaci nezvládl. Sice je to místama odporný, ale to radši budu u horroru chvílema odvracet oči, než abych se tomu vysmíval jako před dvěma dny Děsu v temnotách.

Na Frankovi byla nejzajímavější ta hlava a písničky, které mi v některých chvílích připomínaly The Residents. Ti ostatně taky měly na kebulích obrovské oční bulvy. Jinak jsem v tom postrádal nějaký náboj, který by příběh o Frankovi pozdvihl na nějakou vyšší úroveň. Alespoň mě to donutilo vyhledat si na YouTube klipy s Frankem Sidebottomem a ty mi přišly daleko zajímavější.

Totální sračka, kterou z odpadu zvedají jen některé originální a docela brutální scény při vraždění neviňátek. Ale všechno okolo je na vyhození do hajzlu.

Jsem velký fanoušek tenisu a tenhle "dokument" mě nadchl. Když už se někdo odvážil obouvat se do tohohle sportu, specielně do Wimbledonu, což je konzervativní událost jako hrom, mohl si vzít ještě na paškál některé zlozvyky dnešních hvězd, které by do tohohle filmu sedly jako prdel na hrnec. Mám na mysli třeba ženské hekání nebo nesmyslné otírání ručníkama každých 20 sekund. Ale souložící "Agassi" na centr kurtu mi tyhle chybějící maličkosti dokonale vynahradil.