Kragujevac

Klasický americký romantický příběh, o mladých lidech a o tom, jak je schopná válka ovlivnit kohokoliv. Z poměrně bezstarostného mladíka Jacka Powella, se stává muž, který své mládí zanechal kdesi na frontě. Spolu se svým konkurentem o svou lásku se přidá do armády,kde se postupem času spolu spřátelí. Jejích přátelství je natolik velké, že poté co se Jack dozví o smrti svého kamaráda, tak se rozhodne pomstít jeho smrt. To však netuší jaké jeho rozhodnutí dostane nečekaný obrat. Na filmu jsem obdivoval letecké bitvy a bombardování města. Ty jsou na svou dobu perfektně natočeny, až jsem s úžasem místy přestával dýchat. Dále mě velice rozesmál opilecký stav Jacka a jeho běhání za bublinami. Na youtube jsem viděl, že se tento film prodává i v Blue-Ray edicy. To musí být neskutečný zážitek, a to především z toho hlediska, že akční scény musí vyznít ještě efektivněji. Film bych doporučil hlavně díky speciálním efektům které jsou na svou dobu nevidané !

Estonská filmografie je velice zajímavá a jistě má co nabídnout, na druhou stranu je poměrně neznámá a estonské filmy jsou spíše raritními kousky. Mezi úplně první estonské filmy patří i historický Noored Kotkad z roku 1927. Je to historicko-válečná epopej o Estonské válce za nezávislost, která probíhala od roku 1918 až do roku 1920. Ve filmu sledujeme mladé Estonce z různých vrstev, jak se přidávají k estonské domoobraně a statečně bojují proti bolševikům. Film je poměrně slušně řemeslně natočený, avšak čiší z něj ryzí propagandistický záměr. Není se však čemu divit, neboť Pobaltské vztahy s Ruskem nikdy přátelské moc nebyly. Nejkrásnější na filmu je asi krajina estonských lesů, kde se odehrává většína děje. Zbytek se odehrává v Univerzitním městečku Tartu. Film asi mimo Estonsko nevzbudí moc velkou pozornost, a tak si myslím, že se po filmu nemá moc velkou cenu shánět i, přestože je poměrně kvalitní a pro Estonce znamená první větší krůček do dějin kinematografie. Na místo toho se raději zkuste podívat po novějším snímku se stejnou tématikou, Nimed marmortahvlil z roku 2002.

Charlie Chaplin není jedinou legendou něměho komediálního filmu, těch je samozřejmě mnohem víc. Jednou z nich je například i Buster Keaton, známý pod přezdívkou Frigo. A není snad lepšího filmu z jeho filmografie než Frigo na mašině aka The General. Příběh pojednává o Frigovi a jeho dvou láskách, mašině zvanou General a dívce Anabel (Marion Mack). Ty se po jejich únosu vydá zachránit, tím začíná dobrodružství plné humoru na pozadí války Severu proti Jihu. Jako komedie film funguje více než skvěle, bohužel jsem se ale mírně nudil a to mám němé filmy poměrně rád. Film je zakončený epickou bitvou, ve které Buster vypadá jako figurka z jiného světa. Samozřejmě, že vše skončí šťastně a já jsem rád, že jsem viděl tuhle již 80let starou srandu, kde nefiguruje záchodový humor, jak je tomu ve spoustě dnešních komedií, ale herecký výkon komika a baviče Bustera Keatona alias Friga.

Přehlídka smrti, je film plný emocí. Nalezneme zde: lásku, přátelství, touhu žít ale i hořký návrat z války a ztrátu přátel. Nakonec vše však šťastně skončí . Není němého filmu, který by i bez jediného slova, byl schopen vytvořit takové emoce, jako tento. Příběh nás zavede do roku 1917 do centra Spojených států. Zde vidíme tři mladé muže, jednoho dělníka, čišníka a hlavní postavu celého filmu Jamese (Johna Gilberta), mladíka z bohaté rodiny, který neví co znamená tvrdá dřina. To se dozví až na výcviku v jedné francouzské vesničce. Zde se zamiluje do francouzské dívky. Jeho přátelé nezahálejí a místo toho vytváří různé kulišárny. Když tu náhle příjde rozkaz k postupu na frontovou linii. Zde jsme svědky "přehlídky smrti". Muži postupují proti linií nepřítele a jdou vstříc jasné smrti. Scéna útoku je velice dobře natočená a působí reálným dojmem. Po útoku nastane noc a zbylí muži se schovávají v jámách po výbuchu. Jsou neustále odstřelováni nepřátelskou palbou z minometů a jelikož jsou James a jeho přátelé v nejbližší jámě k nepříteli, dostanou za úkol jej zničit. Noční scéna je až neskutečně mrazivá. Oba dva Jamesovi přátelé při ní umírají (sorry za Spoiler) . James se probouzí až v nemocnici, kde se dozvídá, že dům, kde jeho francouzská láska žije, byl již několikrát obsazen a zničen. James se tedy vydá se zlámanou nohou šest kilometrů právě k tomuto domu. Ženu zde nenajde. Zdrcený přijíždí domů, kde ho čeká rodina, které nerozumí. Jedinou opourou je mu matka. Ta ho podpoří v touze vydat se znovu do Francie a vyhledat svou lásku. Tu se mu podaří najít, a tím příběh skončí. . Herecké výkony jsou opravdu vynikající, pro mě neznámí herci, v čele s vynikajícím Johnem GIlbertem ( který zazářil o osm let později ve snímku Queen Christina s půvabnou Gretou Garboo), dokázali v divákovi vzbudit emoce. Je škoda, že je film poměrně neznámý. Rozhodně by si zasložil přední příčku němého filmu vedle Bronenosece Potomkina.

Zrození národa, je jedním z předních klenotů němého filmu, postavil opěrný bod pro moderní kinematografii a započal éru filmů USA. Příběh se odehrává v jednom z nejdůležitějších úseků dějin USA a skládá se ze tří částí: první část před občanskou válkou (Sever proti Jihu) nám ukáže život běžné americké rodiny, druhá v období občanské války a třetí pro dnešního diváka poměrně kontroverzní část pojednává o vzniku KKK alias Ku-Klux-KLANU a jak se žillo jižanům po válce. Atmosféra snímku je vynikající, a každé postavě je věnovaná pozornost, díky tomu si divák vytvoří své pouto s postavami. Mírnou vadou na kráse je určitá roztahanost snímku. Tři hodiny beze slova je přece jenom dost, ale do úplného konce se rozhodně vyplatí počkat, neboť finální příjezd bílích jezdců, na pozadí s hudbou Jízdy Valkýr od Wagnera, je impozantní a fascinující i pro dnešního diváka. Ovšem to zdaleka není jediná velkolepá scéna. Těch je tu mnohem víc, např. Zastřelení Abrahama Lincolna atd.... Zrození národa se vyplatí dát šanci a podívat se alespoň na finální příjezd bílích rytířů nebo poslední chvíli života Abrahama Lincolna.

Independenta Romaniei je film ke kterému chovám obrovský respekt, jedním z důvodů proč, je ten, že se jedná snad o první válečný film vůbec (když opomenu 1 minutové video Battle of mafeking, jenž není film v pravém slova smyslu, ale jakýsi experiment od Thomase A. Edisona). Další důvod je ten, že tento snímek překročil práh mezi krátkometážními a celovečerními filmy. Sice se nejedná o nic co, by mělo nějaký velký a dopodrobna prokreslený příběh, ale stále je to lepší, než ty experimentální píč***ny od Thomase A. Edisona. Je to vlastně celkem paradoxní, že jeden z prvních filmů vůbec, pochází z Rumunska. Dalšími kladnými vlastnostmi filmu jsou odkazy na Rumunskou kulturu a bitevní scény. Je sice problém leckdy rozlišit kdo je Romun a kdo Turek, ale i přesto jsou natočeny celkem zručně a příjemně se na ně dívá. Z pohledu dnešního díváka se jedná o poměrně nudnou podívanou, neboť proč si pouštět dnes již 100 let starý film, když si může pustit akcí napěchované Band of Brothers. Když se ale zamyslím nad tím, že v roce 1912 si mohli o Saving Private Ryan nechat pouze zdát, je ten film docela slušný.... avšak nejlepší časy němého válečného filmu teprve příjdou až s filmy: The Birth of a Nation (1915), Bronenosec Poťomkin (1925), The General (1926), Wings (1927) a Oktyabr (1928).