Nezávislost Rumunska

Film Nezávislost Rumunska jako celek působí dojmem Edisonových krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století, neuměle pospojovaných k sobě, jako neorganická, suchá hmota ,která jen těžko ve člověku vyvolá nějaké hlubší emoce, zároveň však bojové scény silně připomínají film Zrození národa od D.W.Griffitha. Ovšem je potřeba podotknout,že verze,která se mi dostala do rukou trvá pouhých 40 minut oproti 100 dochovaným minutám z původního dvouhodinového filmu, tak je patrně ona poslepovanost spíše dílem toho, že má verze byla pouze torzem původního díla. Statická kamera, bez detailních záběrů a patetické přehrávání herců, nadšeně zdvíhajících ruce, když byli odváděni do armády. Docela směšně působí na bojištích ranění. Mávají rukama, jako cvičenci Sokola při svém Všesokolském sletu(kužel ale nemají). Většina filmu se skládá ze dvou druhů záběrů. Za 1.záběry tančících veselých lidí,provozujících oblíbený tanec "Kolo, kolo mlýnský" , za 2. vojáci pobíhající zmateně po bojišti, zdánlivě bez cíle. Jediné znamení, podle kterého od sebe šli rozpoznávat vojáci Rumunska od Tureckých byly vlajky obou národů a fezy Turků. Na druhou stranu naprosto mi chybí další srovnání dalšího díla vytvořeného ve stejné době jako tento a v ostatních národních kinematografiích nebyly o moc víc napřed než v Rumunsku. Vzhledem ke svojí délce si zaslouží srovnání s italskými historickými velkofilmy, Nezávislost Rumunska je jeden z vůbec prvních celovečerních filmů. (10.11.2007)

Independenta Romaniei je film ke kterému chovám obrovský respekt, jedním z důvodů proč, je ten, že se jedná snad o první válečný film vůbec (když opomenu 1 minutové video Battle of mafeking, jenž není film v pravém slova smyslu, ale jakýsi experiment od Thomase A. Edisona). Další důvod je ten, že tento snímek překročil práh mezi krátkometážními a celovečerními filmy. Sice se nejedná o nic co, by mělo nějaký velký a dopodrobna prokreslený příběh, ale stále je to lepší, než ty experimentální píč***ny od Thomase A. Edisona. Je to vlastně celkem paradoxní, že jeden z prvních filmů vůbec, pochází z Rumunska. Dalšími kladnými vlastnostmi filmu jsou odkazy na Rumunskou kulturu a bitevní scény. Je sice problém leckdy rozlišit kdo je Romun a kdo Turek, ale i přesto jsou natočeny celkem zručně a příjemně se na ně dívá. Z pohledu dnešního díváka se jedná o poměrně nudnou podívanou, neboť proč si pouštět dnes již 100 let starý film, když si může pustit akcí napěchované Band of Brothers. Když se ale zamyslím nad tím, že v roce 1912 si mohli o Saving Private Ryan nechat pouze zdát, je ten film docela slušný.... avšak nejlepší časy němého válečného filmu teprve příjdou až s filmy: The Birth of a Nation (1915), Bronenosec Poťomkin (1925), The General (1926), Wings (1927) a Oktyabr (1928). (13.07.2012)

Ako sa píše v obsahu / ktorý akosi nechtiac vykradol moje myšlienky : ( / je až neuveriteľné, že na druhej strane filmového sveta, 3 roky pred Griffithovým ZRODENÍM NÁRODA prišiel snímok podobne rozsiahly a významový. Aj keď sa nedá hovoriť o nejakej filmárskej revolúcii ( kamera je statická a strihová skladba poplatná dobe ), svojou výpravnosťou a veľkoleposťou bojových scén doslova berie dych, teda ak berieme do úvahy rok vzniku filmu. Ešte o rok skôr, neďaleko Rumunska vo veľkej Matke Rusy, ale prišlo dielo DEFENCE OF SEVASTOPOL, ktoré si rovnako zaslúži dať klobúk dole za to, akým spektakulárnym prístupom ( majestátnosť bojových scén a dĺžka filmu ) sa filmári pred vyše 100 rokmi stavali k daným látkam. (15.04.2017)

Som rád, že niekde v Rumunsku sa odhodlali na dlhý vojnový film v časoch kedy diváci nemali možnosť počuť hlas postáv, videli všetko čierne a biele a všetko bolo slabé ohľadom technických vecí. To, čo som mal možnosť vidieť malo však aj nedostatky v réžii, v záberoch kamerou, proste bvola to nuda, ale piesne to aspoň ako tak udržovali. Malo to svoju postupnosť a dej, nebolo to najhoršie, ale čas pracuje proti tomu a nemal som z toho taký zážitok, ako napríklad z iných filmov z tej doby. (22.05.2014)

Jeden z vůbec prvních celovečerních filmů historie. Již jen díky tomu jsem ke snímku přistupoval velmi opatrně a s nadhledem. Kamera se téměř nikdy nepohne, o herectví se dá hovořit jen velmi těžko. V počátcích kinematografie se filmaři často uchylovali k historické látce oslavující ten či onen národ. Independenţei României pojednává o tzv. 10. rusko-turecké válce, po jejímž konci (roku 1877) byla vyhlášena nezávislost Rumunska, ještě stvrzena o rok později na Berlínském kongresu. Do filmu jsou rovněž zakomponovány (v úplném závěru) záběry z 35. výročí oslav rumunské nezávislosti, tedy z roku 1912. Jen podotýkám, že jsem zhlédnul zrestaurovanou verzi, kterou ve svém komentáři zmiňuje Véča. (31.01.2008)