Ismena

Jelikož jsem nedávno dočetla předlohu, napadlo mě shlédnout i tento film. Přiznávám, hlavním lákadlem pro mě byl Gary Oldman. První půle filmu si vedla docela obstojně - kameře a střihu se vskutku nedá nic vytknout, dokonalost sama. Rovněž celá atmosféra, všechny kostýmy, hra s Drákulovým stínem, všechno dokonale zpracované. Pan Coppola si, jak se zdá, hrál víc s vizuální stránkou filmu, než aby se soustředil na děj. Nápad představit nám "polidštěného" Drákulu, který je vlastně láskou zklamaným mužem, se mi opravdu líbí, ale to je asi tak všechno. Po úvodní scéně, ve které se Drákula odvrací od Boha, už jde děj z kopce. O postavách nemluvím. Z původně veselé Lucy z knihy je ve filmu (pardon za to slovo) děvka, Jonathan Keanu Reevese má po celý film jeden výraz, Van Helsing zde říká celou pravdu narovinu, přestože v předloze to byl právě on, kdo všechno tajil až do posledního možného okamžiku... O románku mezi grófem a Minou se radši nechci zmiňovat, boří celou logiku filmu. I když musím uznat, že být Minou, nechám tohoto Jonathana Jonathanem a utíkám do Transylvánie. :-) Co se hereckých výkonů týče, za řeč stojí akorát skvělý Gary Oldman, zvláště jeho mladé a uhrančivé londýnské vydání. Anthony Hopkins byl taktéž úžasný, ale spíš celou svou roli zachraňoval. Můj celkový dojem z filmu není příliš pozitivní. Druhou půli filmu jsem nějak přečkala, ale byla to nuda k nevydržení. Je to škoda, film má obrovský potenciál, možná by stačilo ubrat trochu toho vzdychání a sexu a nahradit to trochou napětí. K filmu se nejspíš vracet nebudu.

Toto je jeden z filmů, které budete buď nenávidět nebo milovat, nic mezi tím. Já osobně patřím do druhé skupiny a vždy, když si film pustím, neubráním se smíchu. Ano, je to o ničem, je to absolutně absurdní. Ale právě v tomhle spočívá ta genialita! "Umřela stářím." - "Tak mladá..."

Nelíbilo se mi to. Čekala jsem trošku více epický film, ne "cosi" odehrávající se pouze v kulisách divadla (scény z venkova - jediné v přírodě - byly asi nejhezčí z celého filmu). U jiného filmu by možná vypadaly efektně, ale tady akorát ruší. Občas na mě dokonce působily klaustrofobním dojmem a scéna, ve které se Anna vrhne pod vlak, mi silně připomíná stanice metra v Praze. Také jsem postrádala nějaké výraznější herecké výkony. Všichni herci totiž měli od začátku do konce pořád stejný kamenný výraz, žádná romantika ani vášeň se nekonaly. Vrcholem pro mě byl výraz "umírající" Keiry po porodu. Nevěřila jsem jí vůbec nic. Někteří píší, že jednou z nejlepších scéna byl ples. Mně se ten jejich taneček ani za mák nelíbil, doufala jsem ve valčík, v něco romantického. Čeho jsem se dočkala? Čehosi, co mi silně připomínalo vlnící se hady nebo synchronizované plavání. Romantika v nedohlednu. Dále tady byla řeč o Vronském. Tenhle modrooký kudrnatý blonďáček že měl v Anně probudit takovou vášeň? Polovinu filmu jsem dumala nad tím, proč. V některých částech filmu jsem se beznadějně ztrácela, nechápala jsem činy postav, netušila jsem, zda se postava nachází na nádraží nebo v restauraci, netušila jsem nic. Kdybych předtím četla knižní předlohu, asi bych tomu rozuměla lépe, ale takto by to nešlo. A celkový dojem z filmu? Kulisy se sice k filmu nehodily, ale byly mistrovsky zvládnuté, to všechna čest. Nemění to ale nic na tom, že jsem hlavní hrdince už od poloviny přála pomalou a bolestivou smrt a sobě co nejrychlejší opuštění kina.