WalgettCz

Jeden z dalších filmů, který svojí diváckou skupinu rozdělí na dva tábory... První plný lidí, kteří se ztratí v postavách a celkově na ně scénář působí kostrbatě a jaksi, prostříhaně... A druhý, v němž lidé v prvním momentě porozumí, a stvoří si analogie k vlastnímu životu... a pochopí, že se nejedná o klasický scénář s klimaxem a happyendem... Radost pohledět byla na čtveřici andělů, Z. Bydžovskou a K. Melíškovou - Děkuju

Nejsem příliš náročný divák, ochotně a rád se pro něco nadchnu. A na začátek nutno říct, že mě první Hunger Games nadchnul mimořádně. Snímek druhý? Nečekal jsem to, ale je to ještě o level vejš. Nenávist k post-apokalyptickýmu totalitního režimu byla až bolestně reálná. Uvěřit a sžít se s většinou hlavních herců byl u Catching Fire automatickej proces, ke kterýmu došlo bez ztráty kapky autenticity a napětí. Jediný co mě mrzí neni až tak chyba filmu, ale doby ve který film vzniká - jakákoliv romance je totiž s blivnou pachutí automaticky srovnávána s Twilightem a tomuhle filmu okamžitě snižuje rating. Spousta lidí nerozeznala zásadní rozdíl mezi uměle konstruovanou láskou mezi nadbytostma s nepříliš uvěřitelnejma výrazama... a emocí, která vám ve světě nejistoty a násilí zbejvá jako poslední věc pro kterou žít. Film mi dal o něco víc, než sem od něj čekal... a chtěl... a proto 95% PS: Distributor by se měl demonstrativně na Václaváku nechat podvázat - Vražedná pomsta?... Vážně??!

Tarantino se navrátil k dialogům, hláškám, krvi... využil zajímavej námět zhruba tak, jak se od něj dalo čekat. A můžu směle říct, že tímhle vším dohromady mě ZASE neskutečně baví. 90%